Ojedinělý projekt velkých varhan postavených zahraniční firmou zajistil pro Brno špičkový bohoslužebný a koncertní nástroj.
Pozapomenuté varhany se příkladným restaurováním staly jednou z nejznámějších památek našeho barokního varhanářství.
Velké a dobře zachovalé barokní Výmolovy varhany patří k nejvzácnějším památkám barokního varhanářství na Moravě.
Varhany na boční empoře katedrály jsou mimořádně cenné svou starobylostí - stylově sahají ještě do renesančního varhanářství.
Olomouc, kostel sv. Mořice, velké varhany
Vzácné barokní varhany, označované jako "královna moravských varhan", jsou po rozšíření v 60. letech 20. století největším nástrojem na území České republiky co do počtu rejstříků.
Výstavní a zcela zachované varhany raného období firmy Rieger, používající v našich oblastech spíše ojedinělý mechanismus Barkerovy páky.
Polná, kostel Nanebevzetí Panny Marie, velké varhany
Velké a jedinečně zachovalé Sieberovy varhany, které v nedávné době prošly restaurováním.
Praha, Dvořákova síň Rudolfina
Jeden z nejkvalitnějších poválečných nástrojů firmy Rieger-Kloss, postavený z kvalitních materiálů a za účasti zahraničních odborníků.
Praha, kostel Matky Boží před Týnem (Staré Město)
Starobylý a nesmírně zvukově cenný nástroj, odpovídající významu pražského Týnského chrámu.
Nástroj králické dílny patří k nejlépe dochovaným pražským barokním varhanám.
Praha, katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, západní kruchta
Velký reprezentativní nástroj pro svatovítskou katedrálu, jehož výstavba v současnosti probíhá.
Zvukově jedinečný romantický nástroj, umístěný v secesní skříni, vzbudil ve své době pozornost i inovativním technickým řešením - první použití elektropneumatické traktury u nás.
Rychnov nad Kněžnou, zámecký kostel Nejsvětější Trojice
Varhany představují jedinečný příklad raně romantického varhanářství u nás, významný i v mezinárodním měřítku.
Renesanční varhany, patřící pro svou starobylost k nejcennějším nástrojům u nás.
Jeden z nejhodnotnějších romantických nástrojů na našem území.
Zvukově velmi cenný reprezentativní nástroj z dílny Leopolda Burkhardta, usazený ve výtvarně cenné Santiniho skříni.
Kolín, kostel sv. Bartoloměje
Na našem území zcela unikátní varhany, které vychází z tradic francouzského romantického varhanářství.
Litoměřice, katedrála sv. Štěpána, velké varhany
Nejvýznačnější kutnohorský barokní varhanář, člen varhanářského rodu Horáků. Dožil se nezvykle vysokého věku. Kromě chórových varhan v kostele sv. Jakuba v Kutné Hoře se zachoval např. jeho dvoumanuálový nástroj v D...
Zdařilý nástroj z meziválečné produkce firmy Rieger pravidelně hostí varhanní koncerty.
Kutnohorský varhanář, vyučený v dílně Pavla Františka Horáka.
Velmi plodný barokní varhanář, působící zejména na venkově. Zajímavým poznávacím znakem jeho skříní jsou píšťalové věže završené korunou. Kromě dvoumanuálových varhan v Semrádově rodné Nové Říši se dochovaly i jedny...
Praha, kostel sv. Jakuba Většího (Staré Město)
TUČEK, Jan (1941, přestavba)
Organa (1956, přestavba)
Rieger-Kloss (1982, přestavba)
Podoba největších varhan v Praze je ovlivněna řadou přestaveb. Nástroj každoročně hostí prestižní mezinárodní varhanní festival.
Praha, kostel Nejsvětějšího Salvátora (Staré Město, Křižovnická ul.)
Pozdně barokní varhanář Josef Šebestián Staudinger (1729-1809) byl zakladatelem varhanářství v Andělské Hoře, kam přišel z Landeku v dnešním Polsku. Varhanářství se věnovali i jeho potomci v 19. století. Varhanářská...
Praha, kostel sv. Markéty (Břevnov)
Velký novodobý nástroj čerpající z barokních tradic, reprezentativní dílo firmy Kánský-Brachtl.
Praha, kostel sv. Mikuláše (Malá Strana), velké varhany
Barokní varhany jsou dnes vlivem dřívějších nevhodných zásahů nehratelné a zdobí svatomikulášský chrám jen svojí skříní.
Praha, kostel sv. Šimona a Judy (Staré Město)
Velké romantické varhany Emanuela Štěpána Petra dochované v téměř původním stavu.
Největší v původní podobě zachovalý nástroj bratří Paštiků.
Praha, opatský kostel Nanebevzetí P. Marie v Emauzích (Nové Město)
Mimořádně rozsáhlý nástroj bratří Paštiků vznikl zvětšením původních dvoumanuálových varhan štrasburského varhanáře Heinricha Koulena (1845-1919) z r. 1893 a byl pro své zvukové kvality velmi ceněn. Jeho dispozici n...
Praha, katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Wohlmutova kruchta, dolní varhany
Varhany, které plní již téměř 100 let funkci hlavního nástroje svatovítské katedrály.
Praha, kostel sv. Salvátora (Staré Město, Salvátorská ul.)
Ojedinělá novostavba velkých varhan respektované zahraniční firmy.
Příbram, kostel Nanebevzetí Panny Marie (Svatá Hora)
Velký a reprezentativní nástroj současného varhanáře Vladimíra Šlajcha, postavený na známém středočeském poutním místě, navazuje na tradice barokního varhanářství. Nově postavená je i zdobná varhanní skříň. Pozitiv...
Josef Kloss pracoval na vedoucí pozici v podniku Rieger, v roce 1937 se však osamostatnil. Po 2. světové válce byla jeho dílna sloučena s podnikem Rieger a závod pak býval označován jako Rieger-Kloss.
Jedny z největších alespoň částečně dochovaných barokních varhan u nás.
Žďár nad Sázavou, bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše
Zachovalé varhany Johanna Davida Siebera se zcela unikátní koncepcí varhanní skříně.
Reprezentativní varhany vynikajícího loketského varhanáře Abraháma Starka.
Brno, kostel sv. Jakuba
Reprezentativní nástroj významných varhanářů Jakuba Ryšáka (z jeho varhan se dochovala jen skříň) a Františka Svítila.
Brno, katedrála sv. Petra a Pavla (Petrov)
Německá firma, u nás působila především v severních Čechách.
Český Krumlov, kostel sv. Víta, velké varhany
Německá firma aktivní i na našem území, jejím zakladatelem byl Georg Friedrich Steinmeyer (1819-1901). Varhany postavené firmou v kostele sv. Vojtěcha v Praze a v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně (187...
Zachovalý nástroj budyšínské firmy Eule, využívaný při řadě koncertních příležitostí.
Hejnice, kostel Navštívení Panny Marie
Zachovalé varhany firmy Rieger z meziválečného období hostí na známém poutním místě každoročně několik koncertů. Varhanní skříň pochází z barokních varhan Johanna Valentina Englera z Žitavy, které sem postavil v r....
Hradec Králové, klášterní kostel sv. Anny (Kukleny)
Velmi dobře zachovaný a zvukově značně zdařilý nástroj Josefa Kobrleho.
Varhany jsou jedním z mála dochovaných nástrojů varhanáře Josefa Sträusela (1732-1776) z králické dílny. Jde o nejstarší nástroj v Hradci Králové. Nestylové úpravy dispozice byly odstraněny restaurováním v r. 1999....
V našem prostředí zcela jedinečná koncepce varhan navazující na dílo Gottfrieda Silbermanna.
Hrubý Rohozec, zámecká kaple Nejsvětější Trojice
Velikostně spíše menší varhanářská firma sídlíla v Uničově (něm. Mährisch Neustadt) na střední Moravě. Nezaměřovala se na masovou tovární výrobu, byla však velmi inovativní co se týče konstrukčního řešení varhan - t...
Zachovalý nástroj z varhanářské dílny Tauchmannů s originální pětidílnou koncepcí varhanní skříně (2 skříně hlavního stroje, skříň pozitivu a 2 krajní skříně pro pedál).
Velký zachovalý nástroj z meziválečného období firmy Rieger, ojediněle umístěný v necírkevním objektu.
Kroměříž, kostel sv. Mořice
Velké a dobře zachované Petrovy varhany, jediný velký Petrův nástroj na Moravě.
Kutná Hora, kostel sv. Jakuba, chórové varhany
Nejvýznamnější dochovaný nástroj Pavla Františka Horáka s bohatě zdobenou varhanní skříní stojí na postranním kůru kostela sv. Jakuba. Origiálně jsou řešeny sloupy na bocích skříně, jejichž přímou součást tvoří varh...
Méně významný romantický varhanář. Vyučil se u Karla Schiffnera (1836-1894). V kostele sv. Antonína v Praze-Holešovicích postavil v r. 1913 velké třímanuálové varhany, dnes již zvukově pozměněné. Výtvarně zajímavá j...
Středně velké a dobře zachovalé varhany brněnského barokního varhanáře Jana Výmoly.
Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie
Nástroj se dvěma skříněmi, rozdělený na novodobou moderní a historickou Starkovu část.
Nové Lublice, kostel Nejsvětější Trojice
Varhanní stroj manuálu je umístěn v zábradlí kůru, zatímco pedálové rejstříky stojí ve skříních po stranách okna. Řezby nad píšťalami jsou nepůvodní. Varhany se zachovaly beze změn dispozice a v nedávné době byly re...
Velký a zachovalý nástroj Jana Tučka.
Výtvarně a zvukově cenné varhany z dílny králického varhanáře Halbicha.
Olomouc, bazilika Navštívení Panny Marie (Svatý Kopeček), hlavní kůr
Varhany jsou cenné především kvůli své barokní skříni. Po zvukové stránce se původní barokní nástroj nedochoval.
Olomouc, bazilika Navštívení Panny Marie (Svatý Kopeček), boční kůr
Varhanářské družstvo vzniklo spojením kutnohorských dílen Jana Tučka a Josefa Melzera. Před r. 1989 firma realizovala výstavbu nebo přestavbu řady velkých varhan, byť kapacitně šlo o řádově menší závod než krnovský...
Olomouc, kaple sv. Štěpána (Klášterní Hradisko)
Firma věnující se stavbě nových a rekonstrukci a modernizaci existujících nástrojů. Často jde o velké koncertní nástroje (např. Dvořákova síň pražského Rudolfina, kostel sv. Jakuba Většího v Praze, Janáčkova konzerv...
Opava, kostel sv. Ducha
Josef Rejna a Josef Černý se vyučili u Karla Schiffnera (1836-1894) a později si v Praze založili vlastní firmu. Jejich podnik stavěl menší a méně významné nástroje, které se však vyznačují kvalitním zpracováním. Ve...
Ostrava, kostel sv. Václava (Moravská Ostrava)
Varhanář a duchovní Církve československé husitské, věnující se především restaurování historických varhan.
Polná, kostel Nanebevzetí Panny Marie, literátský kůr
Tomáš Schwarz se narodil nedaleko Města Libavé, kde v 18. století působil varhanářský rod Schwarzů, s nimiž mohl být ve vzdálenějším příbuzenském vztahu. Vyučil se pravděpodobně u Jana Davida Siebera. Byl jezuitou a...
Praha, Klementinum, zrcadlová kaple Zvěstování Panny Marie (Staré Město)
Oceňovaný znojemský varhanář. Vyučil se patrně v dílně Ignáce Floriána Casparida (1700-1773). Mnoho nástrojů postavil i v Dolních Rakousích. Dochovaly se např. jeho varhany v kostele Nejsvětější Trojice v Drnholci (...
Praha, kostel sv. Františka z Assisi – klášter křižovníků (Staré Město)
Oceňovaný barokní varhanář, z jehož díla dnes známe spíše menší nástroje, jako např. jednomanuálový nástroj v Manětíně (okr. Plzeň-sever). Varhanářství se věnoval i jeho syn Antonín Spiegel (1712-1756). Zajímavostí...
Praha, kostel sv. Mikuláše (Malá Strana), levá empora
Varhanářská rodina působící ve Vrchlabí už od poloviny 17. století. Jde tak o nejstarobylejší z našich významných varhanářských rodů. V průběhu času se charakter jejich varhan příliš neměnil, neboť varhanáři nepodlé...
Praha, kostel sv. Ignáce (Nové Město)
Zvukově hodnotný nástroj postavil Emanuel Štěpán Petr jako pneumatický do původní barokní skříně. I kvůli potížím s nedostatkem místa ve staré skříni byl nástroj od počátku obtížně udržovatelný. Při rekonstrukci fir...
Praha, kostel sv. Cyrila a Metoděje (Karlín)
Největší dochovaný nástroj Emanuela Štěpána Petra a jedny z největších romantických varhan u nás.
Praha, kostel sv. Tomáše (Malá Strana)
Nástroj bratří Paštiků byl vestavěn do skříně Jana Františka Fassmanna (1697-1760), varhanáře loketské školy, z r. 1728. V 60. letech 20. století došlo k necitlivým úpravám (barokizaci) dispozice firmou Igra. Tento...
První varhany s typicky romantickou rejstříkovou dispozicí v Praze, které ovlivnily budoucí vývoj varhanářství u nás.
Praha, kostel Panny Marie Vítězné – U Pražského Jezulátka (Malá Strana)
Varhanář, který se často věnuje restaurování historických nástrojů.
Varhany firmy Vleugels nahradily v aule Karolina nástroj Organa, který byl kvůli nevýhodnému umístění zvukově nedostatečný. Nové varhany mají 2 hrací stoly - mechanický a volně stojící elektrický. Nástroj slouží zej...
Nově postavené varhany z dílny Kánský-Brachtl stylově vychází z francouzského romantického varhanářství, reprezentovaného varhanářem Aristide Cavaillé-Collem (1811-1899). Tato stylová koncepce je u nás velmi vzácná....
Zásadní dílo varhanáře Ondřeje Gutha (1680-1738), umístěné ve starobylém pražském kostele, patří k našim největším zachovalým barokním varhanám.
V kostele husitské církve se nachází nejstarší hrající varhany v Praze.
Přelouč, kostel sv. Jakuba Většího
Nástroj Abraháma Starka (1659–1709) byl do Přelouče přenesen ze Sedlce u Kutné Hory, kde stál v dnes již neexistujícím kostele sv. Filipa a Jakuba a později ve velkém chrámu Nanebezvetí Panny Marie. Pozitiv, jehož p...
Rabštejn nad Střelou, klášterní kostel Sedmibolestné Panny Marie
Menší, ale zvukově neuvěřitelně osobitý pozdně barokní nástroj.
Zachovalý nástroj významného varhanáře Josefa Predigera.
Největší a jeden z mála dochovaných nástrojů Antona Reisse. Varhanní skříň vykazuje typický Reissův rukopis, nejviditelnější v mohutných píšťalových věžích a zešikmené korunní římse. Na Slánsku i přímo v kostele sv....
Zachovalý barokní nástroj, největší restaurované varhany králické dílny na střední Moravě.
Velký reprezentativní nástroj firmy Rieger z meziválečného období. Na kůru kostela nahradil neméně významné nástroje Karla Kuttlera a Karla Neussera.
Opravené varhany jsou každoročně dějištěm Mistrovského varhanního kurzu v Úterý.
Varhany umístěné v zámecké kapli jsou největším dochovaným nástrojem vídeňského dvorního varhanáře Walthera. V manuálu a dokonce i v pedálu disponují tzv. lomenou oktávou, kde je ve spodní poloze díky rozdělení dvou...
Vrbno pod Pradědem, kostel sv. Michaela archanděla
Nejstarší dochované varhany Franze Riegera, jehož synové později založili světoznámou varhanářskou firmu Rieger.
Vyšší Brod, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Tyto zvukově krásné varhany postavil Leopold Breinbauer (1859-1920) z Ottensheimu u Lince, autor řady dalších nástrojů v jihočeském pohraničí. Oba manuálové stroje stojí v levé skříni (při pohledu od oltáře), pedál...
Želiv, klášterní kostel Narození Panny Marie, velké varhany
Nejcennější je na varhanách jejich skříň, navržená slavným architektem Santinim.
Znojmo, kostel sv. Václava (Louka)
Varhany v louckém klášterním kostele se řadí k nejstarším zachovalým na Moravě. Pozitiv v zábradlí kůru byl přistavěn dodatečně někdy v polovině 18. století, patrně Ignácem Floriánem Casparidem (1700–1773), který př...
Bohosudov, bazilika Panny Marie Bolestné
Zachovalý a hodnotný nástroj Jindřicha Schiffnera je vestavěný do barokní skříně Tomáše Schwarze.
Varhany poutního kostela byly kvůli působení červotoče ve značně neutěšeném stavu, což zvrátilo až provedené restaurování. Varhany začal stavět Ignác Prediger (1786-1853), ale dokončil je až jeho syn Josef Prediger....
Mechanický nástroj, který je již tradičně dějištěm Brněnského varhanního festivalu.
Specifikem varhan je sólový stroj se 2 rejstříky, který lze volitelně zapnout do manuálů nebo pedálu.
Nejstarší dochované varhany v Brně postavil Antonín Richter pro prostorově omezený kůr loretánské kaple minoritského kostela. Vlivem romantizujících zásahů na přelomu 19. a 20. století se dochovalo jen asi 60 % půvo...
Nástroj od italského varhanáře Giovanniho Pradelly se drží zvukového ideálu severoněmeckých varhan. Varhany s úspornou dispozicí mají (kromě pedálu) 13 rejstříků, které lze zapnout do prvního nebo druhého manuálu.
Zachovalé a oceňované varhany firmy Rieger stojí v pseudobarokní skříni. Nástroj měl mít původně jen 20 rejstříků, ale pro dostatek financí byl návrh rozšířen na 26 rejstříků. Hlavní stroj a částečně i pedál je ovlá...
Frýdek, bazilika Navštívení Panny Marie
Kromě nástroje samotného je cenná jeho barokní skříň, pocházející z varhanářské dílny Staudingerů.
Raně romantické varhany, stojící v neogotické skříni, jsou nejspíše nejstarším zachovalým dílem Karla Vocelky. V 19. století prošly určitými dispozičními změnami.
Původní varhany v Hlučíně pocházely ze 17. století, prošly však v historii řadou úprav a špatný technický a zvukový stav nástroje už nebyl řešitelný. Bylo proto rozhodnuto o stavbě nástroje nového. Stylovost nových...
Horní Police, kostel Navštívení Panny Marie
Nové varhany pro poutní kostel v Horní Polici byly postaveny do původní barokní skříně. Zajímavě disponovaný pedál obsahuje flétnu ve vysoké poloze pro vedení cantu firmu a nechybí ani jazykový rejstřík.
Kromě restaurování a stavby varhan v historizujícím duchu se firma věnuje i dalším umělecko-řemeslným pracem. Kromě nástroje v Želivi (okr. Pelhřimov) postavila firma např. o něco menší varhany v kostele Jména Panny...
Leopold Burkhardt (psáno též Burkart, Burghart) byl významný člen loketské varhanářské školy. Vyučil se u Abraháma Starka (1659–1709) a po jeho smrti se v rámci loketské školy stal vůdčí osobností. Burkhardtovým nej...
Firma Dlabal-Mettler sídlí na Olomoucku, působí však na řadě míst České republiky. Mezi největší novostavby firmy patří varhany pro kostel sv. Anežky v Praze na Spořilově, ovlivněné zvukovou estetikou 19. století, a...
Nástroj v Karviné-Fryštátě pochází z raného období dílny Kánský-Brachtl a vykazuje ještě stylově nevyhraněný (univerzální) charakter.
Autorství varhan není zcela jasné - připisuje se Ignáci Floriánu Casparidovi (1700–1773) nebo jeho žákovi Josefu Silberbauerovi. Hrací stůl není původní, pochází z rekonstrukce varhan provedené na začátku 20. stolet...
Současný varhanář je autorem několika velkých nástrojů, např. v kostele Povýšení sv. Kříže v Litomyšli, v kostele sv. Jakuba Většího České Třebové nebo v novodobém kostele Sv. Rodiny v Luhačovicích (2000, II/26). St...
Kutná Hora, kostel sv. Jakuba, velké varhany
Velký zachovalý dvoumanuálový barokní nástroj s 28 rejstříky postavil v r. 1734 u sv. Havla v Praze Ondřej Guth (1680-1738). Obzvláště výtvarně působivé jsou dvoumanuálové varhany s pětidílnou skříní v kostele Všech...
Luka nad Jihlavou, kostel sv. Bartoloměje
Pražské výrobní družstvo Igra se v malé míře zabývalo i varhanářstvím. Sdružovalo varhanáře, kteří v socialistickém hospodářství nemohli pracovat samostatně. Nestavělo žádné významné nástroje. Provádělo i opravy his...
Mělník, kostel sv. Petra a Pavla
Uznávaná současná firma se věnuje restaurování historických i stavbě nových nástrojů. Staví varhany střední i větší velikosti. Restauruje barokní i romantické nástroje. Oba zakladatelé začali varhanářskou praxi v po...
Důležitá varhanářská manufaktura, zahrnující několik vzájemně spolupracujících rodin, koexistovala v Králíkách souběžně s manufakturou betlémářskou. Stavěla na Moravě i v Čechách a vyznačovala se vysokou kvalitou a...
Varhany vznikly z iniciativy místního souboru Chorus Collegium Odry a jsou pravidelně koncertně využívány.
Bratři Paštikové pocházeli z Čestína na Kutnohorsku, kde byla později umístěna i pobočka jejich firmy. Josef Paštika (1864-1918) se vyučil u Jindřicha Schiffnera. Firma bratří Paštiků patřila mezi významné a oceňova...
Varhany byly původně postaveny pro kostel sv. Prokopa v Přepychách. Jejich autorem je patrně varhanář králické dílny, nejspíše František Katzer (1702-1764?). Nástroj hostí Mezinárodní varhanní soutěž Jana Křtitele V...
Kostel sv. Ducha, vysvěcený v r. 2007, získal první píšťalové varhany až v r. 2024. Originální nástroj byl postaven zavedenou německou firmou Mühleisen a inspiruje se ve francouzském romantickém varhanářství, reprez...
Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje
Varhanářství se věnoval i jeho bratr Karel Schiffner (1836-1894), který se vyučil u Josefa Gartnera a založil v Praze prosperující varhanářskou firmu. Tu pak v r. 1889 Jindřich Schiffner po nemocném bratrovi převzal...
Plzeň, kostel Nanebevzetí Panny Marie
Nástroj františkánského kostela prošel v nedávné době generální opravou, realizovanou více firmami (Wolfgang Eisenbarth z Pasova, Kánský-Brachtl, Jan Otcovský). Skříň pochází z barokních varhan Antonína Gartnera (17...
Praha, bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Strahov)
Soudobý varhanář je autorem menších a středně velkých nástrojů. Jako mnoho dalších varhanářů opustil po r. 1989 podnik Rieger-Kloss a založil vlastní dílnu.
Jediný významnější historický nástroj krnovské firmy Rieger dochovaný v Praze - velký třímanuálový nástroj v kostele sv. Václava na Smíchově z r. 1884 byl výrazně přestavěn. Oba tyto nástroje pocházely z raného obdo...
Nové varhany byly pořízeny v rámci obnovy kostela po r. 1989. Dispozice je inspirována českými barokními varhanami.
Varhany v kapli nahradily stávající digitální nástroj. Z prostorových důvodů byla zvolena koncepce jednomanuálového nástroje. Pro větší registrační variabilitu jsou některé rejstříky děleny na bas a diskant. Jedná s...
Dispozice nových a poměrně velkých varhan firmy Dlabal-Mettler obsahuje množství hlubokých osmistopých hlasů a prozrazuje tak určitou inspiraci v romantickém varhanářství. Výtvarná stránka varhan je inspirována stav...
Příbor, kostel sv. Valentina
V r. 1799 postavil do kostela sv. Valentina varhany Josef Šebestián Staudinger (1729-1809) z Andělské Hory. Z těchto varhan se však dochovala pouze skříň. Do Staudingerovy skříně postavila firma Dlabal-Mettler nový...
Nicolaus Christeindl (1635?-1697) se zřejmě narodil a částečně i působil v Českých Budějovicích, nicméně místo pobytu patrně kočovně měnil podle zakázek, na kterých pracoval. V tandemu s Bernhardem Wollersem postavi...
Varhany byly postaveny jako opus 2 později světoznámé krnovské továrny Rieger. Jde o jedny z nejstarších varhan s kuželkovými vzdušnicemi na našem území.
Třebíč, kostel sv. Martina
Poměrně rozsáhlý nástroj významné soudobé varhanářské firmy.
Nástroj je svou dispozicí i méně zdobným stylem skříně typický pro varhanářství 1. poloviny 19. století.
Zřejmě nejlépe dochovaný nástroj severočeského varhanáře Johanna Rusche (1728-1791).
Menší nástroj Karla Neussera (1844-1925), na jehož generální opravu se v současnosti vybírají finanční prostředky.
Největší dochovaný nástroj Karla Schiffnera (1836-1894), bratra Jindřicha Schiffner.
Brno, kostel sv. Michala
Méně významný pražský varhanář. Jeho nejznámějším dílem jsou dobře dochované varhany u sv. Šimona a Judy v Praze.
Brno, bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Staré Brno)
Ve starobrněnské bazilice původně stála dvojice varhan loketského varhanáře Abraháma Starka (1659–1709). Jednalo se o ojedinělou práci varhanáře proslulé loketské školy na území Moravy. Z velkých varhan (1697, II/22...
Varhany napadené červotočem zachránilo až restaurování dokončené v r. 2011. Díky tomu jde o zřejmě nejlépe dochovaný nástroj z dílny Jiřího Španěla st. (1752-1828), otce Jiřího Španěla ml..
Česká Třebová, kostel sv. Jakuba Většího
Narodil se v Insterburgu ve východním Prusku. Dílnu poblíž Barcelony založil v r. 1972. Postavil významné varhany v řadě evropských zemí - mezi jeho největší zakázky patří varhany v budově Radio-France v Paříži (201...
Český Krumlov, kostel Božího Těla a Panny Marie Bolestné
V minoritském klášteře se nachází starobylý nástroj, jehož zvukový charakter ještě nese stopy renesančního varhanářství. Prospekt hlavního stroje i pozitivu je bohatě zdobený.
Nástroj pochází z varhanářské dílny Egedacherů z Pasova. Původně byl postaven pro kostel sv. Jošta. Vysoká varhanní skříň se dvěma nad sebou umístěnými stroji je bohatě zdobena.
Varhany postavila rakouská firma Josefa Breinbauera. Romantický nástroj má na svou dobu již značně netypické krátké oktávy v manuálech i v pedálu.
Dispozice tohoto zachovalého nástroje má již jasně romantickou rejstříkovou dispozici (např. rejstřík Doppelflöte 8'). Dynamiku lze na II. manuálu ztvárnit díky varhanní žaluzii, která patří k jedněm z prvních žaluz...
Nástroj ve františkánském kostele reprezentuje tvorbu dačického varhanáře Václava Pantočka (1681-1746). Varhanní skříň má raritně dva prospekty - jeden orientovaný do lodi kostela, druhý méně v zadní části skříně.
Deštné v Orlických horách, kostel sv. Máří Magdalény
Nástroj pochází od králického varhanáře Františka Katzera (1702–1764?) z králické dílny.
Dobrá Voda u Českých Budějovic, kostel Panny Marie Bolestné
Varhany poutního kostela, postavené varhanářem Františkem Antonínem Fialkou (1727) z Bechyně, disponují vzácnou lomenou oktávou.
Dobrá Voda u Nových Hradů, kostel Nanebevzetí Panny Marie
Nástroj postavil Christoph Lachenwitzer z Horních Rakous. Jde patrně o jediné jeho dochované dílo na našem území. Klaviatury a umístění rejstříkových táhel na hracím stole jsou nepůvodní.
Původně jednomanuálový nástroj postavil Jan Halbig ml. (1684-1736) z králické dílny, později byl rozšířen na 2 manuály. Na opravách a rozšíření nástroje pracoval i Jiří Španěl ml.. Nestylové zásahy do nástroje, prov...
Varhany postavil Franz Lorenz Richter (1722-1785) z Freistadtu v Rakousku.
Varhany postavil okolo roku 1780 nejspíše Josef Silberbauer ze Znojma. Poměrně velké barokní varhany disponují lomenou oktávou a na svoji dobu velmi netypickou pedálovou spojkou.
Varhany jsou největším dochovaným nástrojem předromantického varhanáře Franze Harbicha. Zároveň jde o největší dochovaný nástroj z 1. poloviny 19. století na Moravě. V současnosti jsou varhany bohužel v dezolátním s...
Zajímavý nástroj v kostele, postaveném Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem (1689-1751), pochází patrně ze zrušeného kostela ve slezské Vratislavi. Varhany byly původně jednomanuálové, pozitiv byl přistavěn v 19. stolet...
Raně romantické varhany postavil varhanář Johann Barth (1811-1869) z blízkého Pilníkova.
Malé varhany pro zámeckou kapli postavil patrně Josefa Šebestián Staudinger (1729-1809), a to někdy mezi lety 1767-1786. Jedná se o jeden z mála dochovaných nástrojů varhanářského rodu Staudingerů z Andělské Hory. P...
Varhany měly mít původní mechanickou trakturu, ale z prostorových důvodů byla později zvolena traktura elektrická. V r. 2011 se uvažovalo o prodeji varhan z důvodů jejich malého využívání. Toto rozhodnutí však bylo...
Zachovalý pozdně romantický nástroj střední velikosti.
Varhany pro poutní kostel v Kájově začal stavět rakouský varhanář Christoph Lachenwitzer, ale dokončil je až Johann Andreas Niederle (1695) z Nepomuku. Nástroj obsahuje cenné části z ještě staršího nástroje.
Zvukově krásné, ale řemeslně nepříliš kvalitně zpracované varhany. Patrně jediný zcela dochovaný nástroj Franze Prokopa Nolliho (1744-1823).
Dobře dochovaný nástroj Franze Kannhäusera ze Žlutice stojí v krásné skříni s přírodní barvou dřeva. Pedál byl k varhanám dostavěn dodatečně.
Stavitelem nástroje, stojícího ve hřbitovním kostele Povýšení sv. Kříže, je opavský varhanář Wenzel Thiel. Nástroj byl původně postaven pro jiný krnovský kostel. Hrací stůl je umístěn z boku varhan.
Křtiny, kostel Jména Panny Marie
V poutním Santiniho kostele ve Křtinách byl do barokní varhanní skříně Františka Umlaufa (1743-1808), člena králické dílny, vestavěn nový historizující nástroj od firmy A.Q. Attentus Qualitatis. Ten následuje princi...
Kutná Hora, kostel sv. Barbory
Do barokní skříně, pocházející patrně od varhanáře králické dílny Josefa Sträussela (1732–1776), postavil už v r. 1903 nový nástroj Jan Tuček. Nynější stav je výsledkem další přestavby firmou Organa.
Varhany postavil Josef Stefan Tauchmann (1757-1830) ze Štětí, člen slavného varhanářského rodu Tauchmannů.
Litomyšl, proboštský kostel Povýšení sv. Kříže
Méně významní pozdně barokní varhanáři. Dodnes dochovaný nástroj, umístěný dnes v kostele sv. Václava v Ostravě, postavil František Horčička ml. (1745-1800). Podle dobových svědectví byl František Horčička ml. levný...
Varhany postavil Ondřej Kokštejn (1663-1748) z Příbrami. Jedná se o jeho jediný zachovalý dvoumanuálový nástroj.
Varhany postavil Jan Jiří Herman z Chrudimi. Nástroj je postaven do impozantní, bohatě zdobené celozlacené varhanní skříně. Klaviatury manuálů disponují lomenou oktávou, klaviatura pedálu dokonce dvojlomenou oktávou...
Velkoryse pojaté varhany s řadou nevšedních ovládacích prvků postavil Christoph Müller (1846-1924) z blízkých Úšovic. Vysoké náklady na stavbu vedly až k úpadku jeho firmy. Varhany se dochovaly v původním stavu.
Město Touškov, kostel Narození sv. Jana Křtitele
Nástroj postavil Johann Ferdinand Guth (1815-1872) ze starobylého varhanářského rodu Guthů. Pozitiv je umístěn v hracím stole. Zvláštností je jazykový rejstřík Harmonica 8', připomínající svým zvukem harmonium. Tech...
Mikulov, kostel sv. Jana Křtitele
Jednomanuálový nástroj, postavený nejspíše Antonínem Richterem (1688-1765), přestavěl na dvoumanuálový pravděpodobně Jan Výmola (1722-1805). Pozitiv je umístěn v hracím stole.
Mohelnice, kostel sv. Tomáše z Canterbury
Novodobý nástroj firmy Rieger je postaven do cenné barokní skříně. V dispozici varhan se již projevují zásady tzv. varhanního hnutí, usilujícího o návrat k baroknímu zvukovému ideálu. Barokní skříň pochází z varhan,...
Tyto historické varhany postavil podle zápisů uvnitř nástroje Michal Oranský (1768-1854), varhanář z nedaleké Olomouce, původem pocházející patrně z Uher. Řada jeho dalších nástrojů se nedochovala (Odry, Slezská Ost...
Varhany pro mnišskou komunitu trapistů stylově zapadají do minimalisticky navrženého interéru klášterního kostela, vysvěceného v r. 2004. Dispozice nástroje, ovlivněná francouzským varhanářstvím, odkazuje na francou...
Plzeňský varhanář postavil řadu nástrojů v západních Čechách. V minulých letech byly opraveny např. jeho varhany v kostele sv. Apolináře v Horšovském Týně (1771, II/16) nebo v Milči (1765, I/7, okr. Plzeň-jih). Post...
Olomouc, kostel sv. Michala
Bývalý klášterní kostel dominikánů skrývá velký novodobý nástroj s bohatou historií, umístěný v barokní skříni. Pro menší liturgické slavnosti jsou určeny dvoje další menší varhany.
Relativně menší, ale zdařilý nástroj, postavený pro presbytář olomoucké katedrály. Používá se pro běžný liturgický provoz namísto nástroje na hlavním kůru. Tónová traktura manuálů je mechanická, traktura pedálu elek...
Opava, konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie
Frekventovaná varhanářská firma konce 19. a začátku 20. století. Kromě varhan vyráběla i harmonia. V porovnání s dalšími varhanářskými výrobci své doby se vyznačovala nižšími cenami, ale někdy i menší kvalitou zprac...
Opava, kostel sv. Vojtěcha
Otec bratrů Otty a Gustava Riegerových, kteří později založili slavnou továrnu Gebrüder Rieger. Franz Rieger ještě varhany nevyráběl továrním způsobem, při konstrukci používal mechanickou trakturu a tradiční zásady...
Vyučil se nejprve truhlářství u svého otce v Linci a poté pracoval ve varhanářské dílně Jana Davida Siebera v Brně (podílel se zřejmě i na stavbě proslulých Sieberových varhan v Polné a u sv. Michala ve Vídni). Po r...
Na bočním kůru klášterního kostela je umístěn menší nástroj loketského varhanáře Wenzela Starka (1670-1757). Ve figurální výzdobě varhanní skříně vyniká sv. Cecílie, držící v rukou varhanní portativ. Velké barokní v...
Olomoucká firma provádí zejména opravy, přestavby a restaurování existujících nástrojů. Působí pod obchodním názvem Organ service. Firma se specializuje na elektroniku hracího stolu a staví i digitálně reprodukované...
Matouš Pavel Rozkoš (psáno též Roskoš) byl synem varhanáře Pavla Rozkoše, se kterým přišli do Brna ze Slezska asi po r. 1660. Rozkoš byl plodný varhanář, ale kvalita jeho prací nedosahovala vynikající úrovně jeho br...
Menší, ale zvukově zdařilý liturgický nástroj tvoří protiváhu k velkým varhanám na kůru kostela. Prostorově originálně řešený nástroj je složen z postamentu, zahrnujícího vzduchové hospodářství a hrací stůl, a na ně...
Varhanářství se vyučil ve Slezsku u Pavla Rozkoše, otce Matouše Pavla Rozkoše. Usadil se v Opavě, kde se pak varhanářství věnovali i jeho potomci. Jakuba Ryšáka dnes známe především jako autora varhan v kostele sv....
Varhany postavil loketský varhanář Johann Ignaz Schmidt (1727-1802). Menší dispoziční změny provedla na začátku 20. století firma Rejna a Černý. Horní pozitiv je nehrající atrapou.
Nástroj loketského varhanáře prodělal v průběhu času mírné dispoziční změny. V r. 2013 byl částečně restaurován. Dvě křídla skříně hlavního stroje jsou spojena působivou řezbou s erbem.
Rozsahově menší varhany tohoto venkovského hřbitovního kostela jsou (kromě pedálových píšťal) kompletně umístěné v zábradlí kůru. Prospekt zaujme náročně zdobenými cínovými píšťalami.
Varhany se nachází v Lichtenštejnském paláci, kde sídlí Hudební a taneční fakulta AMU. Mechanický nástroj je postaven do pseudobarokní skříně, jejíž zdobení bylo inspirováno barokním interiérem sálu Martinů. Rejstří...
Varhany do původně jezuitského (dnes řeckokatolického) kostela postavil pražský varhanář Anton Streit (1682-1726). Jde o jeho nejlépe dochovaný nástroj a jeden z nejlépe dochovaných barokních nástrojů v Praze. Stroj...
Přerov, kostel sv. Vavřince
V cenné barokní skříni na kůru farního kostela v Přerově se vystřídalo několik nástrojů. Ten současný reprezentuje poválečnou tvorbu krnovské firmy Rieger-Kloss.
Prostějov, kostel Povýšení sv. Kříže
Původní varhany od firmy Čápek a Zachystal (1893, II/28) byly patrně největším nástrojem tohoto podniku na Moravě. V roce 1934 firma Rieger rozšířila varhany o 6 znějících rejstříků, nahradila mechanickou trakturu z...
Největší dochované dílo schopného lokálního varhanáře-samouka Karla Trnky (1800-1871). Nástroj umístěný ve hřbitovním kostele byl původně postaven pro kostel v Chrasti. I proto je současný prostor pro varhanní skříň...
Rožmitál pod Třemšínem, kostel Povýšení sv. Kříže (Starý Rožmitál)
Nástroj v kostele spojeném s působením Jakuba Jana Ryby (1765-1815) postavil Martin Paleček. Nešťastné zásahy do dispozice varhan z 1. poloviny 20. století zvrátilo až provedené restaurování.
Štolmíř, kostel sv. Havla
Mimořádně starobylý nástroj byl donedávna řazen k jedněm z mála dochovaných nástrojů Heinricha Mundta. Mundtovo autorství je nicméně sporné a ukazuje se (např. podle omezeného původního tónového rozsahu), že jde o s...
Dobře dochovaný romantický nástroj je umístěn v kostele na strakonickém hradě a patří k největším postaveným nástrojům pražské firmy Rejna a Černý. Generální opravu varhan dokončil v r. 2022 varhanář Petr Nožina.
Varhany výpustného systému postavila do původně německého evangelického kostela produktivní firma Karla Neussera (1844-1925). Disponují množstvím zajímavých pomocných zařízení.
Firma Čápek a Zachystal sídlila v Kremži nad Dunajem v Dolních Rakousích. Uvádíme ji proto, že její majitelé byli moravští emigranti a řadu nástrojů postavili i v českých zemích. František Čápek (1857-1938) se narod...
Varhany nesou znaky několika časových období. Hlavní stroj byl postaven neznámým varhanářem patrně na začátku 18. století. Skříň hlavního stroje je obklopena iluzivními malbami dalších varhanních skříní, pocházející...
Historie nástroje je spjata s regionem severních Čech. Postavil jej okolo r. 1740 chabařovický varhanář Johann Christoph Standfuss (1699-1760) pro kostel sv. Petra a Pavla v Žitenicích (okr. Litoměřice). Do Těchonic...
Uherské Hradiště, kostel sv. Františka Xaverského
Nástroj je postaven do barokní skříně Františka Horčičky ml. (1745-1800). Dispozici navrhl František Michálek (1895-1951). Píšťalový materiál pochází částečně z předchozích varhan místního varhanáře Josefa Haukeho (...
Jedny z velkých mechanických varhan firmy Rieger-Kloss stojí v uničovském klášterním kostele, který v současnosti slouží jako koncertní síň. Varhany stojí v lodi kostela směrem k publiku. Mechanickou trakturu začala...
Varhany disponují řadou originálních technických řešení. Jde především o rourkovou vzdušnici, specifický typ konstrukce patentovaný firmou Brauner, a o současné použití dvou typů traktur - mechanické pro I. manuál a...
Velké mechanické varhany pro kostel sv. Vojtěcha vznikly v době, kdy byl kostel využíván výhradně jako koncertní síň. Šlo o jeden z prvních velkých mechanických nástrojů pro koncertní účely u nás.
Valašské Meziříčí, kostel Nanebevzetí Panny Marie
Jeden z množství velkých třímanuálových nástrojů, které firma Rieger-Kloss po r. 1945 postavila v chrámových prostorech. Vznikl rozšířením původního nástroje Karla Neussera (1844-1925) z r. 1894. Při rekonstrukci fi...
Nástroj zámeckého kostela byl postaven okolo r. 1725. Jeho autorem je nejspíše loketský varhanář Jan Adam Pleyer (1686-1759) - jedná se tak zřejmě o jediné dochované dílo tohoto varhanáře.
Jedinečně zachovaný nástroj králické dílny postavili Kašpar Welzl (1700-1766) a František Katzer (1702–1764?) pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech (okr. Litoměřice). V r. 1995 byl nástroj kvůli špatnému s...
Velehrad, bazilika Nanebevzetí P. Marie a svatých Cyrila a Metoděje
Jednomanuálové barokní varhany postavil na Velehradě již v r. 1700 Jan David Sieber. V r. 1747 pak Antonín Richter a František Ignác Sieber (1716-1785) varhany rozšířili na dvoumanuálové, přičemž nová část byla umís...
Nástroj, stojící v hodnotné varhanní skříni, postavil varhanář Johann Christoph Standfuss (1699-1760) z Chabařovic. V 1. polovině 20. století byly provedeny romantizující zásahy do varhanní dispozice.
Zábřeh, kostel sv. Bartoloměje
Varhany bývají pro své zvukové vlastnosti dobře hodnoceny a jsou místem pravidelných koncertů. Varhany byly postaveny s pneumatickou trakturou, což je pro nástroje Rieger-Kloss z 50. let 20. století ještě typické. G...
Želiv, klášterní kostel Narození Panny Marie, chorální varhany
Menší varhany Santiniho chrámu, umístěné v presbytáři, postavil králický varhanář Jan Halbig ml. (1684-1736) z králické dílny. Jsou umístěny do zábradlí empory, která stojí nad chórovými lavicemi.
Zdařilý nástroj postavil Karl Kuttler z Opavy a jedná se o jeho největší dochované dílo na našem území. (Podstatně větší Kuttlerovy varhany v kostele Zvěstování Panny Marie ve Šternberku se nedochovaly.) Původně měl...