Rieger-Kloss
Krnov
| Moravskoslezský kraj
Krnovská firma navazující na tradici závodu bratří Riegerů. V období po 2. světové válce šlo o největšího výrobce varhan ve východní Evropě.
| Období |
1945–2018 |
|
Kategorie
|
1945–1989
1990–nyní
Neobarokní a univerzální
Tovární výroba
|
|
Význam
|
(4/5)
4/5
|
|
Katalog
varhanářů
|
varhany.net
|
| Webové odkazy |
|
Webové odkazy
|
| Významné varhany |
Olomouc, Husův sbor
(1948, III/38)
Uherské Hradiště, kostel sv. Františka Xaverského
(1948, III/35)
Opava, kostel sv. Vojtěcha
(1949, III/54)
Brno, kostel sv. Michala
(1953, III/47)
Svatý Hostýn, bazilika Nanebevzetí Panny Marie
(1953, IV/70)
Zábřeh, kostel sv. Bartoloměje
(1955, III/47)
Valašské Meziříčí, kostel Nanebevzetí Panny Marie
(1957, III/59)
Opava, konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie
(1957, přestavba)
Přerov, kostel sv. Vavřince
(1958, III/39)
Brno, bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Staré Brno)
(1961, III/43)
Velehrad, bazilika Nanebevzetí P. Marie a svatých Cyrila a Metoděje
(1963, III/59)
Olomouc, kostel sv. Mořice, velké varhany
(1968, přestavba)
Ústí nad Labem, kostel sv. Vojtěcha
(1972, III/47)
Praha, Dvořákova síň Rudolfina
(1974, IV/63)
Olomouc, kostel sv. Michala
(1975, III/50)
Brno, kostel sv. Augustina
(1976, III/28)
Olomouc, katedrála sv. Václava, presbytář
(1977, II/23)
Vlkoš, kostel sv. Prokopa
(1978, II/14)
Opava, Knihovna Petra Bezruče
(1978, III/43)
Ostrava, Janáčkova filharmonie
(1980, IV/68)
Brno, Besední dům
(1981, III/48)
Hradec Králové, městská hudební síň
(1982, III/48)
Praha, kostel sv. Jakuba Většího
(1982, přestavba)
Uničov, klášterní kostel Povýšení sv. Kříže
(1987, III/46)
Krnov, kostel sv. Ducha
(1988, III/39)
Opava, konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie
(1991, přestavba)
Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie
(1991, přestavba)
Praha, HAMU, sál Bohuslava Martinů
(1993, III/41)
Ostrava, Janáčkova konzervatoř
(1997, III/41)
Pardubice, Sukova síň
(2004, III/45)
Zobrazit vše
30
Časová osa
Srovnat velikost
|
Významné varhany
Olomouc, Husův sbor
(1948, III/38)
Uherské Hradiště, kostel sv. Františka Xaverského
(1948, III/35)
Opava, kostel sv. Vojtěcha
(1949, III/54)
Brno, kostel sv. Michala
(1953, III/47)
Svatý Hostýn, bazilika Nanebevzetí Panny Marie
(1953, IV/70)
Zábřeh, kostel sv. Bartoloměje
(1955, III/47)
Valašské Meziříčí, kostel Nanebevzetí Panny Marie
(1957, III/59)
Opava, konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie
(1957, přestavba)
Přerov, kostel sv. Vavřince
(1958, III/39)
Brno, bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Staré Brno)
(1961, III/43)
Velehrad, bazilika Nanebevzetí P. Marie a svatých Cyrila a Metoděje
(1963, III/59)
Olomouc, kostel sv. Mořice, velké varhany
(1968, přestavba)
Ústí nad Labem, kostel sv. Vojtěcha
(1972, III/47)
Praha, Dvořákova síň Rudolfina
(1974, IV/63)
Olomouc, kostel sv. Michala
(1975, III/50)
Brno, kostel sv. Augustina
(1976, III/28)
Olomouc, katedrála sv. Václava, presbytář
(1977, II/23)
Vlkoš, kostel sv. Prokopa
(1978, II/14)
Opava, Knihovna Petra Bezruče
(1978, III/43)
Ostrava, Janáčkova filharmonie
(1980, IV/68)
Brno, Besední dům
(1981, III/48)
Hradec Králové, městská hudební síň
(1982, III/48)
Praha, kostel sv. Jakuba Většího
(1982, přestavba)
Uničov, klášterní kostel Povýšení sv. Kříže
(1987, III/46)
Krnov, kostel sv. Ducha
(1988, III/39)
Opava, konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie
(1991, přestavba)
Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie
(1991, přestavba)
Praha, HAMU, sál Bohuslava Martinů
(1993, III/41)
Ostrava, Janáčkova konzervatoř
(1997, III/41)
Pardubice, Sukova síň
(2004, III/45)
Zobrazit vše
30
Časová osa
Srovnat velikost
|
| Opravy / restaurování |
|
Opravy / restaurování
|
| Související varhanáři |
|
| Popis |
Název „Továrna na varhany“, zavedený po znárodnění firmy
Rieger
a jejím sloučení s dílnou
Josef Klosse
(1885–1963)
, je později změněn na obchodně vhodnější „Rieger-Kloss“.
Od 40. let firma pokračuje v konstrukci nejběžnějších varhan s pneumatickou trakturou a kuželkovou vzdušnicí. Později se u velkých nástrojů začíná používat traktura elektrická. Od 70. let se úspěšně rozvíjí modernější typ mechanických varhan se zásuvkovou vzdušnicí, exportovaný i do západoevropských zemí. Rieger-Kloss tedy vyrábí všechny typy traktur.
Navzdory proticírkevní politice režimu je firmě umožněno stavět velké množství varhan v církevních objektech. Častý je však také export velkých varhan do koncertních sálů, především ve východní Evropě. Hlavními osobnostmi, které určují koncepční směřování závodu, jsou Ota Veverka a později od r. 1971 Bohumil Plánský (1932-2012). Závod také spolupracoval s předními českými varhaníky, např. s Jiřím Reinbergerem (1914-1977).
V rámci varhanářských podniků působících před r. 1989 v Československu je Rieger-Kloss nejvýznamnějším a nejkvalitnějším. Po r. 1989 dochází k útlumu ve výrobě, řada varhanářů působících v podniku se osamostatňuje. V současné době již firma neexistuje. S působením firmy Rieger-Kloss je spjato i založení dodnes fungující Střední umělecké školy varhanářské v Krnově.
Od r. 1945 firma postavila okolo 700 nástrojů. Z množství velkých nástrojů s pneumatickou nebo elektrickou trakturou postavených v církevních objektech vybíráme tyto:
Olomouc – sv. Michal
(1975, III/50)
;
Olomouc – Husův sbor
(1948, III/38)
,
Opava – sv. Vojtěch
(1949, III/54)
,
Uherské Hradiště – sv. František Xaverský
(1948, III/35)
,
Valašské Meziříčí – Nanebevzetí Panny Marie
(1957, III/59)
nebo
Zábřeh – sv. Bartoloměj
(1955, III/47)
.
Firma postavila i řadu velkých varhan pro koncertní sály, obvykle již s mechanickou trakturou: např.
Praha – Rudolfinum
(1974, IV/63)
;
Praha – HAMU
(1993, III/41)
;
Brno – Besední dům
(1981, III/48)
; Zlín – Dům umění - 1983, III/44;
Pardubice – Sukova síň
(2004, III/45)
;
Ostrava – Janáčkova konzervatoř
(1997, III/41)
;
Uničov
(1987, III/46)
.
Firma se věnovala i opravám a rozšiřování historických nástrojů: např.
Olomouc – sv. Mořic
(1968, V/95);
Most – Nanebevzetí Panny Marie
(1991, III/64).
Novodobý náhled na nástroje firmy Rieger-Kloss vnímá kriticky nižší kultivovanost zvuku jednotlivých rejstříků a také stylovou nevyhraněnost (univerzálnost) rejstříkových dispozic. |
Popis
Název „Továrna na varhany“, zavedený po znárodnění firmy
Rieger
a jejím sloučení s dílnou
Josef Klosse
(1885–1963)
, je později změněn na obchodně vhodnější „Rieger-Kloss“.
Od 40. let firma pokračuje v konstrukci nejběžnějších varhan s pneumatickou trakturou a kuželkovou vzdušnicí. Později se u velkých nástrojů začíná používat traktura elektrická. Od 70. let se úspěšně rozvíjí modernější typ mechanických varhan se zásuvkovou vzdušnicí, exportovaný i do západoevropských zemí. Rieger-Kloss tedy vyrábí všechny typy traktur.
Navzdory proticírkevní politice režimu je firmě umožněno stavět velké množství varhan v církevních objektech. Častý je však také export velkých varhan do koncertních sálů, především ve východní Evropě. Hlavními osobnostmi, které určují koncepční směřování závodu, jsou Ota Veverka a později od r. 1971 Bohumil Plánský (1932-2012). Závod také spolupracoval s předními českými varhaníky, např. s Jiřím Reinbergerem (1914-1977).
V rámci varhanářských podniků působících před r. 1989 v Československu je Rieger-Kloss nejvýznamnějším a nejkvalitnějším. Po r. 1989 dochází k útlumu ve výrobě, řada varhanářů působících v podniku se osamostatňuje. V současné době již firma neexistuje. S působením firmy Rieger-Kloss je spjato i založení dodnes fungující Střední umělecké školy varhanářské v Krnově.
Od r. 1945 firma postavila okolo 700 nástrojů. Z množství velkých nástrojů s pneumatickou nebo elektrickou trakturou postavených v církevních objektech vybíráme tyto:
Olomouc – sv. Michal
(1975, III/50)
;
Olomouc – Husův sbor
(1948, III/38)
,
Opava – sv. Vojtěch
(1949, III/54)
,
Uherské Hradiště – sv. František Xaverský
(1948, III/35)
,
Valašské Meziříčí – Nanebevzetí Panny Marie
(1957, III/59)
nebo
Zábřeh – sv. Bartoloměj
(1955, III/47)
.
Firma postavila i řadu velkých varhan pro koncertní sály, obvykle již s mechanickou trakturou: např.
Praha – Rudolfinum
(1974, IV/63)
;
Praha – HAMU
(1993, III/41)
;
Brno – Besední dům
(1981, III/48)
; Zlín – Dům umění - 1983, III/44;
Pardubice – Sukova síň
(2004, III/45)
;
Ostrava – Janáčkova konzervatoř
(1997, III/41)
;
Uničov
(1987, III/46)
.
Firma se věnovala i opravám a rozšiřování historických nástrojů: např.
Olomouc – sv. Mořic
(1968, V/95);
Most – Nanebevzetí Panny Marie
(1991, III/64).
Novodobý náhled na nástroje firmy Rieger-Kloss vnímá kriticky nižší kultivovanost zvuku jednotlivých rejstříků a také stylovou nevyhraněnost (univerzálnost) rejstříkových dispozic. |
