Rieger-Kloss
Krnov
(Moravskoslezský kraj)
Krnovská firma navazující na tradici závodu bratří Riegerů. V období po 2. světové válce šlo o největšího výrobce varhan ve východní Evropě.
Období | 1945–2018 |
---|---|
Kategorie |
1945–1989
1990–nyní
Neobarokní a univerzální Tovární výroba |
Význam | (4/5) 4/5 |
Katalog varhanářů | varhany.net |
Webové odkazy | |
Webové odkazy
|
|
Významné varhany |
Olomouc, Husův sbor
(1948, III/38)
Zobrazit vše
30
Uherské Hradiště, kostel sv. Františka Xaverského (1948, III/35) Opava, kostel sv. Vojtěcha (1949, III/54) Brno, kostel sv. Michala (1953, III/47) Svatý Hostýn, bazilika Nanebevzetí Panny Marie (1953, IV/70) Zábřeh, kostel sv. Bartoloměje (1955, III/47) Valašské Meziříčí, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1957, III/59) Opava, konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie (1957, přestavba) Přerov, kostel sv. Vavřince (1958, III/39) Brno, bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Staré Brno) (1961, III/43) Velehrad, bazilika Nanebevzetí P. Marie a svatých Cyrila a Metoděje (1963, III/59) Olomouc, kostel sv. Mořice, velké varhany (1968, přestavba) Ústí nad Labem, kostel sv. Vojtěcha (1972, III/47) Praha, Dvořákova síň Rudolfina (1974, IV/63) Olomouc, kostel sv. Michala (1975, III/50) Brno, kostel sv. Augustina (1976, III/28) Olomouc, katedrála sv. Václava, presbytář (1977, II/23) Vlkoš, kostel sv. Prokopa (1978, II/14) Opava, Knihovna Petra Bezruče (1978, III/43) Ostrava, Janáčkova filharmonie (1980, IV/68) Brno, Besední dům (1981, III/48) Hradec Králové, městská hudební síň (1982, III/48) Praha, kostel sv. Jakuba Většího (1982, přestavba) Uničov, klášterní kostel Povýšení sv. Kříže (1987, III/46) Krnov, kostel sv. Ducha (1988, III/39) Opava, konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie (1991, přestavba) Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1991, přestavba) Praha, HAMU, sál Bohuslava Martinů (1993, III/41) Ostrava, Janáčkova konzervatoř (1997, III/41) Pardubice, Sukova síň (2004, III/45) Časová osa Srovnat velikost |
Významné varhany
Olomouc, Husův sbor
(1948, III/38)
Zobrazit vše
30
Uherské Hradiště, kostel sv. Františka Xaverského (1948, III/35) Opava, kostel sv. Vojtěcha (1949, III/54) Brno, kostel sv. Michala (1953, III/47) Svatý Hostýn, bazilika Nanebevzetí Panny Marie (1953, IV/70) Zábřeh, kostel sv. Bartoloměje (1955, III/47) Valašské Meziříčí, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1957, III/59) Opava, konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie (1957, přestavba) Přerov, kostel sv. Vavřince (1958, III/39) Brno, bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Staré Brno) (1961, III/43) Velehrad, bazilika Nanebevzetí P. Marie a svatých Cyrila a Metoděje (1963, III/59) Olomouc, kostel sv. Mořice, velké varhany (1968, přestavba) Ústí nad Labem, kostel sv. Vojtěcha (1972, III/47) Praha, Dvořákova síň Rudolfina (1974, IV/63) Olomouc, kostel sv. Michala (1975, III/50) Brno, kostel sv. Augustina (1976, III/28) Olomouc, katedrála sv. Václava, presbytář (1977, II/23) Vlkoš, kostel sv. Prokopa (1978, II/14) Opava, Knihovna Petra Bezruče (1978, III/43) Ostrava, Janáčkova filharmonie (1980, IV/68) Brno, Besední dům (1981, III/48) Hradec Králové, městská hudební síň (1982, III/48) Praha, kostel sv. Jakuba Většího (1982, přestavba) Uničov, klášterní kostel Povýšení sv. Kříže (1987, III/46) Krnov, kostel sv. Ducha (1988, III/39) Opava, konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie (1991, přestavba) Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1991, přestavba) Praha, HAMU, sál Bohuslava Martinů (1993, III/41) Ostrava, Janáčkova konzervatoř (1997, III/41) Pardubice, Sukova síň (2004, III/45) Časová osa Srovnat velikost |
|
Opravy / restaurování | |
Opravy / restaurování
|
|
Související varhanáři | |
Popis | Název „Továrna na varhany“, zavedený po znárodnění firmy Rieger a jejím sloučení s dílnou Josef Klosse (1885-1963), je později změněn na obchodně vhodnější „Rieger-Kloss“ (původní firma Rieger je rozebrána v samostatném článku). Od 40. let firma pokračuje v konstrukci nejběžnějších varhan s pneumatickou trakturou a kuželkovou vzdušnicí. Později se u velkých nástrojů začíná používat traktura elektrická. Od 70. let se úspěšně rozvíjí modernější typ mechanických varhan se zásuvkovou vzdušnicí, exportovaný i do západoevropských zemí. Rieger-Kloss tedy vyrábí všechny typy traktur. Navzdory proticírkevní politice režimu je firmě umožněno stavět velké množství varhan v církevních objektech. Častý je však také export velkých varhan do koncertních sálů, především ve východní Evropě. Hlavními osobnostmi, které určují koncepční směřování závodu, jsou Ota Veverka a později od r. 1971 Bohumil Plánský (1932-2012). Závod také spolupracoval s předními českými varhaníky, např. s Jiřím Reinbergerem (1914-1977). V rámci varhanářských podniků působících před r. 1989 v Československu je Rieger-Kloss nejvýznamnějším a nejkvalitnějším. Po r. 1989 dochází k útlumu ve výrobě, řada varhanářů působících v podniku se osamostatňuje. V současné době již firma neexistuje. S působením firmy Rieger-Kloss je spjato i založení dodnes fungující Střední umělecké školy varhanářské v Krnově. Od r. 1945 firma postavila okolo 700 nástrojů. Z množství velkých nástrojů s pneumatickou nebo elektrickou trakturou postavených v církevních objektech vybíráme varhany v Olomouci (sv. Michal - 1975, III/50; Husův sbor - 1948, III/38), Opavě (sv. Vojtěch - 1949, III/54), Uherském Hradišti (sv. František Xaverský - 1948, III/35), Valašském Meziříčí (Nanebevzetí Panny Marie - 1957, III/59) nebo Zábřehu (sv. Bartoloměj - 1955, III/47). Firma postavila i řadu velkých varhan pro koncertní sály, obvykle již s mechanickou trakturou (Praha – Rudolfinum - 1974, IV/63; Praha – HAMU - 1993, III/41; Brno – Besední dům - 1981, III/48; Zlín – Dům umění - 1983, III/44; Pardubice – Sukova síň - 2004, III/45; Ostrava – Janáčkova konzervatoř - 1997, III/41; Uničov - 1987, III/46). Firma se věnovala i opravám a rozšiřování historických nástrojů. Novodobý náhled na nástroje firmy Rieger-Kloss vnímá kriticky nižší kultivovanost zvuku jednotlivých rejstříků a také stylovou nevyhraněnost (univerzálnost) rejstříkových dispozic. |
Popis
Název „Továrna na varhany“, zavedený po znárodnění firmy Rieger a jejím sloučení s dílnou Josef Klosse (1885-1963), je později změněn na obchodně vhodnější „Rieger-Kloss“ (původní firma Rieger je rozebrána v samostatném článku). Od 40. let firma pokračuje v konstrukci nejběžnějších varhan s pneumatickou trakturou a kuželkovou vzdušnicí. Později se u velkých nástrojů začíná používat traktura elektrická. Od 70. let se úspěšně rozvíjí modernější typ mechanických varhan se zásuvkovou vzdušnicí, exportovaný i do západoevropských zemí. Rieger-Kloss tedy vyrábí všechny typy traktur. Navzdory proticírkevní politice režimu je firmě umožněno stavět velké množství varhan v církevních objektech. Častý je však také export velkých varhan do koncertních sálů, především ve východní Evropě. Hlavními osobnostmi, které určují koncepční směřování závodu, jsou Ota Veverka a později od r. 1971 Bohumil Plánský (1932-2012). Závod také spolupracoval s předními českými varhaníky, např. s Jiřím Reinbergerem (1914-1977). V rámci varhanářských podniků působících před r. 1989 v Československu je Rieger-Kloss nejvýznamnějším a nejkvalitnějším. Po r. 1989 dochází k útlumu ve výrobě, řada varhanářů působících v podniku se osamostatňuje. V současné době již firma neexistuje. S působením firmy Rieger-Kloss je spjato i založení dodnes fungující Střední umělecké školy varhanářské v Krnově. Od r. 1945 firma postavila okolo 700 nástrojů. Z množství velkých nástrojů s pneumatickou nebo elektrickou trakturou postavených v církevních objektech vybíráme varhany v Olomouci (sv. Michal - 1975, III/50; Husův sbor - 1948, III/38), Opavě (sv. Vojtěch - 1949, III/54), Uherském Hradišti (sv. František Xaverský - 1948, III/35), Valašském Meziříčí (Nanebevzetí Panny Marie - 1957, III/59) nebo Zábřehu (sv. Bartoloměj - 1955, III/47). Firma postavila i řadu velkých varhan pro koncertní sály, obvykle již s mechanickou trakturou (Praha – Rudolfinum - 1974, IV/63; Praha – HAMU - 1993, III/41; Brno – Besední dům - 1981, III/48; Zlín – Dům umění - 1983, III/44; Pardubice – Sukova síň - 2004, III/45; Ostrava – Janáčkova konzervatoř - 1997, III/41; Uničov - 1987, III/46). Firma se věnovala i opravám a rozšiřování historických nástrojů. Novodobý náhled na nástroje firmy Rieger-Kloss vnímá kriticky nižší kultivovanost zvuku jednotlivých rejstříků a také stylovou nevyhraněnost (univerzálnost) rejstříkových dispozic. |
- LYKO, Petr. Varhanářská firma Rieger. Online. Disertační práce. Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta. 2018. Dostupné z: https://theses.cz/id/ev7b8g/.
- Varhany Krnov - sborník k 100. výročí založení závodu. Krnov: Československé hudební nástroje - závod varhany, 1973. 143 s.