Místo narození | Hoříněves |
---|---|
Místo úmrtí | Kutná Hora |
Kategorie |
do 1799
Barokní |
Význam | (2/5) 2/5 |
Katalog varhanářů | varhany.net |
Významné varhany |
Kutná Hora, kostel sv. Jakuba, chórové varhany
(1751, II/17)
Zobrazit vše
3
Praha, kostel Povýšení sv. Kříže (Vinoř) (1771, II/14) Přelouč, kostel sv. Jakuba Většího (1786, přestavba) Časová osa Srovnat velikost |
Významné varhany
Kutná Hora, kostel sv. Jakuba, chórové varhany
(1751, II/17)
Zobrazit vše
3
Praha, kostel Povýšení sv. Kříže (Vinoř) (1771, II/14) Přelouč, kostel sv. Jakuba Většího (1786, přestavba) Časová osa Srovnat velikost |
|
Související varhanáři | |
Popis | Nejvýznačnější kutnohorský barokní varhanář, člen varhanářského rodu Horáků. Kromě chórových varhan v kostele sv. Jakuba v Kutné Hoře se zachoval např. jeho dvoumanuálový nástroj v Dobřenicích (1760, II/15, okr. Hradec Králové) a jeho dílem je snad i dvoumanuálový nástroj v Malešově (II/13, okr. Kutná Hora). Největší třímanuálové Horákovy varhany pro kostel sv. Bartoloměje v Kolíně (1801, III/35) se nedochovaly. Horákovým pokračovatelem v tradici kutnohorského varhanářství byl Jan Jozefy (*1803). |
Popis
Nejvýznačnější kutnohorský barokní varhanář, člen varhanářského rodu Horáků. Kromě chórových varhan v kostele sv. Jakuba v Kutné Hoře se zachoval např. jeho dvoumanuálový nástroj v Dobřenicích (1760, II/15, okr. Hradec Králové) a jeho dílem je snad i dvoumanuálový nástroj v Malešově (II/13, okr. Kutná Hora). Největší třímanuálové Horákovy varhany pro kostel sv. Bartoloměje v Kolíně (1801, III/35) se nedochovaly. Horákovým pokračovatelem v tradici kutnohorského varhanářství byl Jan Jozefy (*1803). |
- Tomší, Lubomír et al. Historické varhany v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 263 s. ISBN 80-7277-009-8. (str. 116-119)
- Krátký, Jiří a Svoboda, Štěpán. Nejvýznamnější varhany v České republice. 1. vydání. V Brně: CPress, 2019. 267 stran. ISBN 978-80-264-2859-6. (str. 116)