SILBERBAUER, Josef - varhanář

SILBERBAUER, Josef (1734–1807)
Znojmo  |  Jihomoravský kraj

Důležitý představitel znojemského varhanářství. Postavil řadu varhan na Znojemsku a velmi často působil i v Dolních Rakousích.

O stylovém vývoji našeho varhanářství více zde.
Místo narození Dyjákovice Mapy.cz
Místo úmrtí Znojmo Mapy.cz
Kategorie do 1799
Barokní
Význam (2/5) 2/5
Katalog varhanářů varhany.net
Webové odkazy
Webové odkazy
Vybrané varhany
1770 (Brno, Nanebevzetí P. Marie (Zábrdovice)) (J. Silberbauer?, II/18, datace přibližná)
1773* (Groß-Enzersdorf (AT), farní kostel) (II/18)
1778 (Vranov nad Dyjí, Nanebevzetí P. Marie) (II/15, autorství částečné)
1795 (Ameis, farní kostel (AT)) (I/8)
* varhanní stroj nedochován
Vybrané varhany
1770 (Brno, Nanebevzetí P. Marie (Zábrdovice)) (J. Silberbauer?, II/18, datace přibližná)
1773* (Groß-Enzersdorf (AT), farní kostel) (II/18)
1778 (Vranov nad Dyjí, Nanebevzetí P. Marie) (II/15, autorství částečné)
1795 (Ameis, farní kostel (AT)) (I/8)
* varhanní stroj nedochován
Související varhanáři
Související varhanáři
Popis

Oceňovaný znojemský barokní varhanář. Vyučil se patrně v dílně staršího znojemského varhanáře Ignáce Floriána Casparida (1700-1773). Mnoho nástrojů postavil i v Dolních Rakousích.

Silberbauerovy varhany se vyznačují velmi kvalitním řemeslným zpracováním. Charakteristickým znakem dvoumanuálových nástrojů je ozdobné přemostění mezi věžemi pozitivu. Pro pozdní nástroje je typický menší rozsah, způsobený dopady josefínských reforem.

Z domácích dvoumanuálových nástrojů se dochovaly např. jeho varhany: – v kostele sv. Jana Nepomuckého v Dyji (1782, II/17, okr. Znojmo) – v kostele sv. Štěpána v Hrušovanech nad Jevišovkou (1786, II/20, okr. Znojmo) – v kostele sv. Jiří ve Strachoticích (1802, II/12, okr. Znojmo) – v kostele sv. Jakuba Většího ve Vratěníně (II/14, okr. Znojmo), na nichž se podílel spolu s Ignácem Floriánem Casparidem Menší nástroj se nachází v kostele sv. Jakuba v Želeticích (1778, I/7, okr. Znojmo).

Donedávna se za jeho dílo považovaly i varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí (II/15). Odborná expertíza při restaurování však prokázala, že Silberbauer není autorem celých varhan, nýbrž jen skříně, hracího stolu a některých píšťal. Autorství je sporné i u varhan v kostele Nejsvětější Trojice v Drnholci (1780, II/22) (okr. Břeclav).

Po Josefu Silberbauerovi je pojmenován festival Silberbauerovo hudební Podyjí , jehož některé koncerty probíhají na Silberbaurem postavených varhanách.

Zobrazeno: 480×

Varhanářem postavené varhany jsou označeny bíle.
Podrobnosti o varhanách zobrazíte kliknutím na jejich bod na mapě.

Celkový přehled organologické literatury obsahuje strana Literatura o varhanách.
  • HEILING, H. Der Orgelbauer Josef Silberbauer. Singende Kirche 37, 1990 (s. 68–71)
  • SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:ee24cde3-21b9-4b68-82ae-f17f7e0d799f (1. díl, str. 113–115)
  • SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (3. díl, str. 38–40)
  • SEHNAL, Jiří. Die Znaimer Orgelbauschule. Denkmalpflege in Niederösterreich. Bd. 40. (= Klangdenkmale. Glocken und Orgeln). s. 42–44. St. Pölten, 2008. Dostupné z: https://www.noel.gv.at/noe/Kunst-Kultur/Denkmal_Band_40.pdf