králická dílna - varhanářství

králická dílna
Králíky (Pardubický kraj)

O stylovém vývoji našeho varhanářství více zde.
Období 18. stol., zač. 19. stol.
Kategorie do 1799
Barokní
Význam (5/5) 5/5
Katalog varhanářů varhany.net
Členové dílny Halbig, Jan ml. (1684–1736) Welzel, Kašpar (1700–1766) Katzer, František (1702–1764?) Sträusel, Josef (1732–1776) a další
Časová osa
Webové odkazy
Webové odkazy
Významné varhany Zobrazit vše 4
Časová osa Srovnat velikost
Významné varhany
Zobrazit vše 4
Časová osa Srovnat velikost
Popis

Důležitá varhanářská manufaktura, zahrnující několik rodin, koexistovala v Králíkách souběžně s manufakturou betlémářskou. Stavěla na Moravě i v Čechách. Pro manufakturu je charakteristický tvar skříní – prospekt s píšťalami je prodloužen a výtvarně umocněn tím, že postranně zabíhá až do zadní části kůru. V rejstříkových dispozicích jsou typické smíšené rejstříky (např. Kvinta šustivá) a barokní smykavé rejstříky (Salicional 8‘, Violeta 4‘). Naopak jazykové hlasy králičtí varhanáři nestavěli zřejmě vůbec.

Nejstarším rodem byli Halbigové. U Jana Halbiga mladšího se vyučili František Katzer i Kašpar Welzel. Všichni tři společně pracovali na významném nástroji v kostele Narození Páně v pražské Loretě.

Mezi další zachovalé nástroje králických varhanářů patří dvoumanuálové varhany v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci od Jana Halbiga a doumanuálové varhany v Deštném v Orlických horách, které postavil František Katzer. Kašpar Welzel spolu s bratren Franzem Karlem jsou autory nejlépe zachovalých dvoumanuálových varhan králické dílny, které stojí v kostele sv. Karla Boromejského ve Varnsdorfu (1763, II/18, postaveno původně pro kostel v Konojedech).

Popis

Důležitá varhanářská manufaktura, zahrnující několik rodin, koexistovala v Králíkách souběžně s manufakturou betlémářskou. Stavěla na Moravě i v Čechách. Pro manufakturu je charakteristický tvar skříní – prospekt s píšťalami je prodloužen a výtvarně umocněn tím, že postranně zabíhá až do zadní části kůru. V rejstříkových dispozicích jsou typické smíšené rejstříky (např. Kvinta šustivá) a barokní smykavé rejstříky (Salicional 8‘, Violeta 4‘). Naopak jazykové hlasy králičtí varhanáři nestavěli zřejmě vůbec.

Nejstarším rodem byli Halbigové. U Jana Halbiga mladšího se vyučili František Katzer i Kašpar Welzel. Všichni tři společně pracovali na významném nástroji v kostele Narození Páně v pražské Loretě.

Mezi další zachovalé nástroje králických varhanářů patří dvoumanuálové varhany v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci od Jana Halbiga a doumanuálové varhany v Deštném v Orlických horách, které postavil František Katzer. Kašpar Welzel spolu s bratren Franzem Karlem jsou autory nejlépe zachovalých dvoumanuálových varhan králické dílny, které stojí v kostele sv. Karla Boromejského ve Varnsdorfu (1763, II/18, postaveno původně pro kostel v Konojedech).

Zobrazeno: 14×

  • Tomší, Lubomír et al. Historické varhany v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 263 s. ISBN 80-7277-009-8. (str. 133)
  • Tomíček, Jan. Varhany a jejich osudy. [Praha]: PM vydavatelství, 2010. 310 s. ISBN 978-80-900808-2-9. (str. 39)
  • Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy, č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (1. díl, str. 77)