Období | 18. stol., zač. 19. stol. |
---|---|
Kategorie |
do 1799
Barokní |
Význam | (5/5) 5/5 |
Katalog varhanářů | varhany.net |
Členové dílny |
Halbig, Jan ml. (1684–1736)
Welzel, Kašpar (1700–1766)
Katzer, František (1702–1764?)
Sträusel, Josef (1732–1776)
a další
Časová osa |
Webové odkazy | |
Webové odkazy
|
|
Významné varhany |
Praha, kostel Narození Páně – Loreta (Hradčany)
(1718, II/18)
Zobrazit vše
4
Olomouc, kostel Panny Marie Sněžné (1730, II/28) Štěpánov, kostel sv. Vavřince (1732, II/17) Opočno, kostel Narození Páně (1748, I/10) Časová osa Srovnat velikost |
Významné varhany
Praha, kostel Narození Páně – Loreta (Hradčany)
(1718, II/18)
Zobrazit vše
4
Olomouc, kostel Panny Marie Sněžné (1730, II/28) Štěpánov, kostel sv. Vavřince (1732, II/17) Opočno, kostel Narození Páně (1748, I/10) Časová osa Srovnat velikost |
|
Popis | Důležitá varhanářská manufaktura, zahrnující několik rodin, koexistovala v Králíkách souběžně s manufakturou betlémářskou. Stavěla na Moravě i v Čechách. Pro manufakturu je charakteristický tvar skříní – prospekt s píšťalami je prodloužen a výtvarně umocněn tím, že postranně zabíhá až do zadní části kůru. V rejstříkových dispozicích jsou typické smíšené rejstříky (např. Kvinta šustivá) a barokní smykavé rejstříky (Salicional 8‘, Violeta 4‘). Naopak jazykové hlasy králičtí varhanáři nestavěli zřejmě vůbec. Nejstarším rodem byli Halbigové. U Jana Halbiga mladšího se vyučili František Katzer i Kašpar Welzel. Všichni tři společně pracovali na významném nástroji v kostele Narození Páně v pražské Loretě. Mezi další zachovalé nástroje králických varhanářů patří dvoumanuálové varhany v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci od Jana Halbiga a doumanuálové varhany v Deštném v Orlických horách, které postavil František Katzer. Kašpar Welzel spolu s bratren Franzem Karlem jsou autory nejlépe zachovalých dvoumanuálových varhan králické dílny, které stojí v kostele sv. Karla Boromejského ve Varnsdorfu (1763, II/18, postaveno původně pro kostel v Konojedech). |
Popis
Důležitá varhanářská manufaktura, zahrnující několik rodin, koexistovala v Králíkách souběžně s manufakturou betlémářskou. Stavěla na Moravě i v Čechách. Pro manufakturu je charakteristický tvar skříní – prospekt s píšťalami je prodloužen a výtvarně umocněn tím, že postranně zabíhá až do zadní části kůru. V rejstříkových dispozicích jsou typické smíšené rejstříky (např. Kvinta šustivá) a barokní smykavé rejstříky (Salicional 8‘, Violeta 4‘). Naopak jazykové hlasy králičtí varhanáři nestavěli zřejmě vůbec. Nejstarším rodem byli Halbigové. U Jana Halbiga mladšího se vyučili František Katzer i Kašpar Welzel. Všichni tři společně pracovali na významném nástroji v kostele Narození Páně v pražské Loretě. Mezi další zachovalé nástroje králických varhanářů patří dvoumanuálové varhany v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci od Jana Halbiga a doumanuálové varhany v Deštném v Orlických horách, které postavil František Katzer. Kašpar Welzel spolu s bratren Franzem Karlem jsou autory nejlépe zachovalých dvoumanuálových varhan králické dílny, které stojí v kostele sv. Karla Boromejského ve Varnsdorfu (1763, II/18, postaveno původně pro kostel v Konojedech). |
- Tomší, Lubomír et al. Historické varhany v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 263 s. ISBN 80-7277-009-8. (str. 133)
- Tomíček, Jan. Varhany a jejich osudy. [Praha]: PM vydavatelství, 2010. 310 s. ISBN 978-80-900808-2-9. (str. 39)
- Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy, č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (1. díl, str. 77)