Praha, kostel sv. Mikuláše (Malá Strana), levá empora - varhany

Praha
kostel sv. Mikuláše (Malá Strana), levá empora
Pražská arcidiecéze

Varhanář	SCHWARZ, Tomáš (1695–1754)
Rok stavby	1746 Časová osa
Oprava/restaurování	HEGER, Miroslav (1993)
Velikost	2 manuály 17 rejstříků
Kategorie	do 1799 Barokní Barokní, rokokové, klasicistní skříně Mechanická traktura Zásuvková vzdušnice
Význam	(3/5) 3/5
Katalog varhan	varhany.net
Související varhany	Praha, sv. Mikuláše (Malá Strana), velké varhany (Schwarz, 1746) Varhany v Praze 36
Webové odkazy	Varhany kostela sv. Mikuláše v Praze (Kostel sv. Mikuláše)
Webové odkazy Varhany kostela sv. Mikuláše v Praze (Kostel sv. Mikuláše)
Popis Varhanářská rodina působící ve Vrchlabí už od poloviny 17. století. Jde tak o nejstarobylejší z našich významných varhanářských rodů. V průběhu času se charakter jejich varhan příliš neměnil, neboť varhanáři nepodléhali dobovým trendům. Dobře dochovány jsou např. jejich menší dvoumanuálové varhany v kostelích v Jezvé (1796, II/16) (okr. Česká Lípa) a na zámku Hrubý Rohozec (1770, II/11) (okr. Semily).

Zobrazeno: 331×

Varhanní dispozice je souhrnem zvukových a technických vlastností varhan. Kromě seznamu rejstříků (píšťalových řad) a pomocných zařízení může obsahovat i základní technickou charakteristiku varhan.

AI funkce

Hlavní stroj (C – c3, krátká oktáva) Principal 8' Octava 4' Quinta 3' Superoctava 2' Quinta 1 1/2' Sedecima 1' Mixtura 1 1/2', 5 f Salicional 8' Fugara 4' Waldflöte 2'

Positiv (C – c3, krátká oktáva) Copula maior 8' Copula minor 4' Principal 2' Rauschquint 2 f

Pedál (C-a, krátká oktáva, 12 tónů) Subbass 16' Octavbass 8' Quintbass 6' Superoctavbass 4'

Ladění: Neidhard I, a = 440 Hz/15 °C

Podrobnosti viz zdroj

Jednotlivé rejstříky jsou popsány v Encyklopedii rejstříků. Rejstříky jsou popsány v Encyklopedii.

Zobrazit zajímavé varhany v okruhu: 25 km | 50 km Mapy.cz

Varhanáři pracující na varhanách jsou označeni oranžově.
Podrobnosti o varhanářích zobrazíte kliknutím na jejich bod na mapě.

Za podobné považujeme varhany přibližně stejné velikosti, postavené v tomtéž období a patřící do stejných kategorií podle typu a stavby. Přednost mají varhany s menší geografickou vzdáleností.

Praha, kostel Narození Páně – Loreta (Hradčany) (králická dílna, 1718, II/18)
Praha, katedrála sv. Klimenta (Staré Město) (Streit Anton, 1719, II/16)
Praha, kostel sv. Mikuláše (Malá Strana), levá empora (Schwarz, 1746, II/17)
Peruc, kostel sv. Petra a Pavla (Schmidt Jan Ignác, 1763, II/12)
Bělá pod Bezdězem, kostel sv. Václava (Rusch, 1765, II/16)
Praha, kostel Povýšení sv. Kříže (Vinoř) (Horák, 1771, II/14)

Celkový přehled organologické literatury obsahuje strana Literatura o varhanách.

NĚMEC, Vladimír. Pražské varhany. 1. vyd. Praha: František Novák, 1944. 349, [II] s. Naše poklady sv. 1. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/cdk/uuid/uuid:f8f891f0-3a51-11e5-a525-5ef3fc9ae867 (str. 107–110)
TOMÍČEK, Jan. Varhany a jejich osudy. [Praha]: PM vydavatelství, 2010. 310 s. ISBN 978-80-900808-2-9. (str. 96-97)
TOMŠÍ, Lubomír et al. Historické varhany v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 263 s. ISBN 80-7277-009-8. (str. 133)