RICHTER, Antonín
(1688–1765)
Brno
| Jihomoravský kraj
| Místo narození | Linec Mapy.cz |
|---|---|
| Místo úmrtí | Brno |
| Kategorie |
do 1799
Barokní |
| Význam | (3/5) 3/5 |
| Katalog varhanářů | varhany.net |
| Webové odkazy | |
|
Webové odkazy
|
|
| Významné varhany |
Zobrazit vše
2
Časová osa Srovnat velikost |
|
Významné varhany
Zobrazit vše 2 Časová osa Srovnat velikost |
|
| Související varhanáři | |
| Popis | Vyučil se nejprve truhlářství u svého otce v Linci a poté pracoval ve varhanářské dílně Jana Davida Siebera (1670–1723) v Brně (podílel se zřejmě i na stavbě proslulých Sieberových varhan v Polné a ve u sv. Michala ve Vídni). Po r. 1719 si zřídil vlastní dílnu v Brixenu, ale po Sieberově smrti v r. 1723 se vrátil zpět do Brna, oženil se zde se Sieberovou vdovou a převzal řadu zakázek svého učitele. Byl oceňovaným varhanářem, přesto zřejmě zcela nedosahoval mimořádných Sieberových kvalit. Jeho největší reprezentativní nástroje na sv. Kopečku u Olomouce (1724, II/25) a v bazilice sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě (1747, II/31) se v původní zvukové podobě nedochovaly - můžeme však obdivovat jejich barokní skříň. Varhany v kostele sv. Janů v Brně (1732) byly od doby svého vzniku výrazně přestavěny a jejich původní dispozice je neznámá. U některých dalších nástrojů se o jeho autorství spekuluje - např. v případě malých varhan v kapli sv. Štěpána v Olomouci v Klášterním Hradisku (1740, I/10) nebo u varhan v kostele sv. Jana Křtitele v Mikulově (1750, I/15), později rozšířených Janem Výmolou (1722–1805) . |
|
Popis
Vyučil se nejprve truhlářství u svého otce v Linci a poté pracoval ve varhanářské dílně Jana Davida Siebera (1670–1723) v Brně (podílel se zřejmě i na stavbě proslulých Sieberových varhan v Polné a ve u sv. Michala ve Vídni). Po r. 1719 si zřídil vlastní dílnu v Brixenu, ale po Sieberově smrti v r. 1723 se vrátil zpět do Brna, oženil se zde se Sieberovou vdovou a převzal řadu zakázek svého učitele. Byl oceňovaným varhanářem, přesto zřejmě zcela nedosahoval mimořádných Sieberových kvalit. Jeho největší reprezentativní nástroje na sv. Kopečku u Olomouce (1724, II/25) a v bazilice sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě (1747, II/31) se v původní zvukové podobě nedochovaly - můžeme však obdivovat jejich barokní skříň. Varhany v kostele sv. Janů v Brně (1732) byly od doby svého vzniku výrazně přestavěny a jejich původní dispozice je neznámá. U některých dalších nástrojů se o jeho autorství spekuluje - např. v případě malých varhan v kapli sv. Štěpána v Olomouci v Klášterním Hradisku (1740, I/10) nebo u varhan v kostele sv. Jana Křtitele v Mikulově (1750, I/15), později rozšířených Janem Výmolou (1722–1805) . |
|
Olomouc, Navštívení P. Marie (Svatý Kopeček) (1724, II/25, dochována skříň)
Brno, sv. Janů (1732, II/24, přestavěno)
Rajhrad, sv. Petra a Pavla (1733, II/22, dochována skříň)
Olomouc, sv. Štěpána (Klášterní Hradisko) (A. Richter nebo F. I. Sieber, 1740, I/10)
Velehrad, Nanebevzetí P. Marie (1747, II/31, dochována skříň)
Havlíčkův Brod, sv. Rodiny (1767, II/15, dochována skříň)
- Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy, č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (1. díl, str. 100)
- Slavnost svěcení restaurovaných varhan v loretánské kapli Panny Marie při minoritském klášteře a kostele sv. Janů v Brně 25. června 2017. Brno 2017 (str. 12)