ŠPANĚL, Jiří ml.
(1789–1855)
Rokytnice v Orlických horách
| Královéhradecký kraj
| Kategorie |
1800–1859
Barokní Romantické |
|---|---|
| Význam | (3/5) 3/5 |
| Katalog varhanářů | varhany.net |
| Členové dílny |
Španěl, Jiří st. (1752–1828)
Španěl, Jiří ml. (1789–1855)
Španěl, Augustin (1798–1868)
Časová osa |
| Webové odkazy | |
|
Webové odkazy
|
|
| Významné varhany | Časová osa |
|
Významné varhany
Časová osa |
|
| Popis | Člen varhanářské rodiny Španělů z Rokytnice v Orlických horách, která varhanářské řemeslo přejala od členů králické dílny . Dílo Jiřího Španěla ml. je cenným dokladem uměleckého názoru na stavbu a zvukovost varhan v období raného romantismu (1. pol. 19. stol.). V rejstříkových dispozicích ubývá vysokých hlasů (v některých případech mizí i mixtura) a zvyšuje se počet hlasů v nízkých polohách, často jemně intonovaných. Kromě reprezentativních varhan v zámeckém kostele v Rychnově nad Kněžnou (1843, II/37) stavěl Španěl spíše malé jednomanuálové nástroje. Z dvoumanuálových nástrojů se dochoval nedávno resturovaný nástroj v kostele sv. Máří Magdaleny v Řetové (1850, II/20, okr. Ústí nad Orlicí). Navzdory nízkým cenám dokázal Španěl udržet značnou kvalitu svých nástrojů, které díky tomu slouží až dodnes. Mezi další členy rodu Španělů patří Augustin Španěl (1798-1868), bratr Jiřího Španěla ml., a jeho otec Jiří Španěl st. (1752-1828). Jiří Španěl st. postavil např. varhany pro kostel sv. Víta v Častolovicích (1795, II/14) (okr. Rychnov nad Kněžnou), které byly restaurovány r. 2011. Významným pokračovatelem varhanářské tradice na Rychnovsku byl Amadeus Hanisch (1812-1894), vyučený u Jiřího Španěla ml. |
|
Popis
Člen varhanářské rodiny Španělů z Rokytnice v Orlických horách, která varhanářské řemeslo přejala od členů králické dílny . Dílo Jiřího Španěla ml. je cenným dokladem uměleckého názoru na stavbu a zvukovost varhan v období raného romantismu (1. pol. 19. stol.). V rejstříkových dispozicích ubývá vysokých hlasů (v některých případech mizí i mixtura) a zvyšuje se počet hlasů v nízkých polohách, často jemně intonovaných. Kromě reprezentativních varhan v zámeckém kostele v Rychnově nad Kněžnou (1843, II/37) stavěl Španěl spíše malé jednomanuálové nástroje. Z dvoumanuálových nástrojů se dochoval nedávno resturovaný nástroj v kostele sv. Máří Magdaleny v Řetové (1850, II/20, okr. Ústí nad Orlicí). Navzdory nízkým cenám dokázal Španěl udržet značnou kvalitu svých nástrojů, které díky tomu slouží až dodnes. Mezi další členy rodu Španělů patří Augustin Španěl (1798-1868), bratr Jiřího Španěla ml., a jeho otec Jiří Španěl st. (1752-1828). Jiří Španěl st. postavil např. varhany pro kostel sv. Víta v Častolovicích (1795, II/14) (okr. Rychnov nad Kněžnou), které byly restaurovány r. 2011. Významným pokračovatelem varhanářské tradice na Rychnovsku byl Amadeus Hanisch (1812-1894), vyučený u Jiřího Španěla ml. |
|
Častolovice, kostel sv. Víta (Jiří Španěl st., 1795, II/14)
Lukavice, Nanebevzetí P. Marie (Jiří Španěl st., 1801, II/12)
Skuhrov nad Bělou, kostel sv. Jakuba Většího (1835, II/12)
Řetová, kostel sv. Máří Magdaleny (1850, II/20)
- Tomší, Lubomír et al. Historické varhany v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 263 s. ISBN 80-7277-009-8. (str. 167)
- UHLÍŘ, Václav. Varhanářský rod Španělů a jejich dílo. [online]. Olomouc, 2013 [cit. 2022-05-04]. Dostupné z: https://theses.cz/id/v8zy8o/. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Petr Lyko, Ph.D.