ŠPANĚL, Jiří ml. - varhanář

ŠPANĚL, Jiří ml. (1789–1855)
Rokytnice v Orlických horách  |  Královéhradecký kraj

O stylovém vývoji našeho varhanářství více zde.
Kategorie 1800–1859
Barokní Romantické
Význam (3/5) 3/5
Katalog varhanářů varhany.net
Členové rodu
Španěl, Jiří st. (1752–1828)
Španěl, Jiří ml. (1789–1855)
Španěl, Augustin (1798–1868)
Časová osa
Webové odkazy
Varhanářský rod Španělů a jejich dílo (Václav Uhlíř, 2013)
Webové odkazy
Varhanářský rod Španělů a jejich dílo (Václav Uhlíř, 2013)
Významné varhany
1795 Častolovice, sv. Víta (Španěl Jiří st., II/14)
1801 Lukavice, Nanebevzetí P. Marie (J. Španěl st., II/12)
1835 Skuhrov nad Bělou, sv. Jakuba Většího (II/12)
1843 Rychnov nad Kněžnou, Nejsvětější Trojice (II/37)
1850 Řetová, sv. Máří Magdaleny (II/20)
Zobrazit vše 2
Časová osa Srovnat velikost
Významné varhany
1795 Častolovice, sv. Víta (Španěl Jiří st., II/14)
1801 Lukavice, Nanebevzetí P. Marie (J. Španěl st., II/12)
1835 Skuhrov nad Bělou, sv. Jakuba Většího (II/12)
1843 Rychnov nad Kněžnou, Nejsvětější Trojice (II/37)
1850 Řetová, sv. Máří Magdaleny (II/20)
Zobrazit vše 2
Časová osa Srovnat velikost
Popis

Člen varhanářské rodiny Španělů z Rokytnice v Orlických horách, která varhanářské řemeslo přejala od členů králické dílny . Rodové jméno, psané obvykle německy Spanel, může pocházet z německého spannen (natáhnout).

Dílo Jiřího Španěla ml. (1789-1855) je cenným dokladem uměleckého názoru na stavbu a zvukovost varhan v období raného romantismu (1. pol. 19. stol.). V rejstříkových dispozicích ubývá vysokých hlasů (v některých případech mizí i mixtura) a zvyšuje se počet hlasů v nízkých polohách, často jemně intonovaných.

Kromě reprezentativních varhan v zámeckém kostele v Rychnově nad Kněžnou (1843, II/37) stavěl Španěl spíše malé jednomanuálové nástroje. Z dvoumanuálových nástrojů se dochoval nedávno resturovaný nástroj v kostele sv. Máří Magdaleny v Řetové (1850, II/20, okr. Ústí nad Orlicí). Navzdory nízkým cenám dokázal Španěl udržet značnou kvalitu svých nástrojů, které díky tomu slouží až dodnes.

Mezi další členy rodu Španělů patří Augustin Španěl (1798-1868), bratr Jiřího Španěla ml., a jeho otec Jiří Španěl st. (1752-1828). Jiří Španěl st. postavil např. varhany pro kostel sv. Víta v Častolovicích (1795, II/14) (okr. Rychnov nad Kněžnou), které byly restaurovány r. 2011.

Významným pokračovatelem varhanářské tradice na Rychnovsku byl Amadeus Hanisch (1812-1894), vyučený u Jiřího Španěla ml.
Zobrazeno: 156×
Galerie skříní 5

Varhanářem postavené varhany jsou označeny bíle.
Podrobnosti o varhanách zobrazíte kliknutím na jejich bod na mapě.

Celkový přehled organologické literatury obsahuje strana Literatura o varhanách.
  • TOMŠÍ, Lubomír et al. Historické varhany v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 263 s. ISBN 80-7277-009-8. (str. 167)
  • UHLÍŘ, Václav. Varhanářský rod Španělů a jejich dílo. [online]. Olomouc, 2013 [cit. 2022-05-04]. Dostupné z: https://theses.cz/id/v8zy8o/. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Petr Lyko, Ph.D.
  • UHLÍŘ, Václav. Varhany královéhradecké diecéze. Hradec Králové: Garamon, 2007. ISBN 978-80-86472-27-0. (str. 13)
  • ZRŮBEK, Rudolf. Tři generace Spanelů – východočeských stavitelů varhan. Hudební nástroje. 1982, č. 5, s. 182–184. Hradec Králové, 1982. Dostupné z: https://kramerius.svkhk.cz/uuid/uuid:87c0c943-1a00-11e7-8771-00155d012102 (s. 182)
Zpět  Sdílet
Organomania: varhany v České republice