Olomouc, kostel sv. Mořice, velké varhany - varhany

Olomouc
kostel sv. Mořice, velké varhany
Olomoucký kraj, Olomoucká arcidiecéze

Vzácné barokní varhany, označované jako "královna moravských varhan", jsou po rozšíření v 60. letech 20. století největším nástrojem na území České republiky co do počtu rejstříků.

Varhanář
ENGLER, Michael (1745)
Rieger-Kloss (1968, přestavba)
Rok stavby
1745
Oprava/restaurování Škrabl (2022)
Velikost
Původní (1745)
3 manuály
44 rejstříků
Současná
5 manuálů
95 rejstříků
Kategorie do 1799 1945–1989 Z knihy Nejvýznamnější varhany v ČR
Barokní Neobarokní a univerzální Mimořádně velké Barokní, rokokové, klasicistní skříně
Mechanická traktura Elektrická traktura Zásuvková vzdušnice
Význam (5/5) 5/5
Festivaly
Mezinárodní varhanní festival Olomouc (Olomouc, září)
Svatomořická varhanní matinée a koncerty (Olomouc, přes celý rok)
Organum olomucensis (Olomouc, červenec)
Katalog varhan varhany.net
Související varhany
Olomouc, sv. Mořice, pozitiv (Schack, 1716)
Varhany v Olomouci 15
Webové odkazy
varhany.moric-olomouc.cz
Znovuzrození největších varhan (Klasika Plus)
Varhany Michaela Englera u sv. Mořice v Olomouci (Anatomie varhan)
Restaurování varhan u sv. Mořice Olomouc (Organ Service)
Varhanní nej (Česká televize)
Křesťanský magazín: Varhany u sv. Mořice v Olomouci (Česká televize)
Varhany u sv. Mořice – galerie (Jan Fejgl – Instagram)
Webové odkazy
varhany.moric-olomouc.cz
Znovuzrození největších varhan (Klasika Plus)
Varhany Michaela Englera u sv. Mořice v Olomouci (Anatomie varhan)
Restaurování varhan u sv. Mořice Olomouc (Organ Service)
Varhanní nej (Česká televize)
Křesťanský magazín: Varhany u sv. Mořice v Olomouci (Česká televize)
Varhany u sv. Mořice – galerie (Jan Fejgl – Instagram)
Web místa
Kostel svatého Mořice (Wikipedie)
Web místa
Kostel svatého Mořice (Wikipedie)
Nahrávky
Nahrávky
Popis

Naše největší, nejproduktivnější a světově nejznámější varhanářská firma vznikla v Krnově (něm. Jägerndorf) poté, co bratři Otto Rieger (1847-1903) a Gustav Rieger (1848-1919) převzali varhanářskou dílnu po svém otci Franzi Riegerovi (1812–1885) . Díky studiím v Německu přinesli do zaostávajícího domácího varhanářství moderní prvky. Velký úspěch sklidil jejich nástroj již na světové výstavě v Paříži v r. 1878. Firma Rieger proslula vysokou kvalitou (ale též cenou) svých výrobků. Otto Rieger byl v letech 1900-1903 starostou Krnova.

Riegerové zpočátku stavěli varhany s mechanickou trakturu, případně s využitím Barkerovy páky. Od r. 1895 začínají experimenty s pneumatickou trakturou. Nejčastějším typem vzdušnice je kuželková. Relativně dlouhou dobu trvá, než je firma obchodně zavedena i v Čechách - poměrově více zakázek získává stále na Moravě, ve Slezsku nebo v Uhrách (pobočka v Budapešti otevřena r. 1894). I proto firmu obchodně oslabí rozpad Rakousko-Uherska po 1. světové válce.

V meziválečném období již Rieger reflektuje myšlenky tzv. varhanního hnutí, kdy dispozice varhan obsahují (v duchu tradic barokního varhanářství) více rejstříků ve vyšších polohách, avšak při celkovém zachování původní romantické zvukovosti. V tomto období je vedení firmy spjato s Josefem Glatter-Götzem (1880-1948) a jeho syny.

Po r. 1945 dochází k odsunu dosavadních německých pracovníků závodu, kteří později zakládají nástupnický závod Rieger Orgelbau v rakouském Schwarzachu (funguje dodnes). Dlouholetým vedoucím zde byl Josef Glatter-Götz ml. (1914-1989). Závod v Krnově je naopak sloučen s menší varhanářskou dílnou Josefa Klosse (1885–1963) a pokračuje pod značkou "Továrna na varhany", později Rieger-Kloss .

Celkový počet nástrojů původní firmy Rieger, postavených do r. 1945, se pohybuje okolo 3000. Mezi významné dochované nástroje z raného období podniku, kdy byla stavěna ještě mechanická traktura, patří např. tyto varhany: – Olomouc, katedrála sv. Václava (1886, III/50) – Praha, kostel sv. Štěpána (1887, II/25) – Terezín, kostel Vzkříšení Páně (1898, II/18)

Novější varhany jsou obvykle pneumatické – např.: – Hejnice, kostel Navštívení Panny Marie (1929, II/41) (okr. Liberec) – Šternberk, kostel Zvěstování Panny Marie (1929, III/45) – Ludgeřovice, kostel sv. Mikuláše (1931, II/45) (okr. Opava) – Jablonec nad Nisou, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (1934, III/43)

Zobrazeno: 1 242×

L. Boëllmann: Suite gothique
(Jiří Stodůlka, 2020)

Varhanní dispozice je souhrnem zvukových a technických vlastností varhan. Kromě seznamu rejstříků (píšťalových řad) a pomocných zařízení může obsahovat i základní technickou charakteristiku varhan.
Podrobné interaktivní zobrazení
Olomouc, kostel sv. Mořice – 1745 (původní stav) 44 rejstříků Olomouc, kostel sv. Mořice – 1843 (přestavba Erler), 1896 (přestavba Mader) 46 rejstříků Olomouc, kostel sv. Mořice – 2023 (současný stav) 95 rejstříků
Jednoduché zobrazení
AI funkce

V dispozici je rozlišeno, kdo danou část nástroje postavil (Engler, Rieger-Kloss atd.)

I. Unterwerk (Engler) 1. Handregisterfeststeller 2. Principal 8' 3. Flaut amabile 8' 4. Unda maris 1× 8' 5. Oktave 4' 6. Flaut minor 4' 7. Trinuna 4' 8. Spitzflaut 2 2/3' 9. Superoktave 2' 10. Mixtur 4× 1 1/3' 11. Glocken I. (Rieger-Kloss) 12. Glocken II. (Rieger-Kloss) 13. III - I 8' 14. IV - I 8' 15. V Sp - I 8' 16. V Bw - I 8'

II. Hauptwerk (Engler) 17. Hauptwerk ab 18. Principal 16' 19. Bourdonflaut 16' 20. Salicet 16' 21. Principal 8' 22. Flaut major 8' 23. Gemshorn 8' 24. Gamba (Mader) 8' 25. Oktave 4' 26. Nachthorn 4' 27. Quinte 2 2/3' 28. Cimbel 2× 2' 29. Mixtur 6× 2' 30. Trompete • 8' 31. I - II 8' 32. III - II 8' 33. IV - II 8' 34. V Sp - II 8' 35. V Bw - II 8'

III. Oberwerk (Engler) 36. Principal 8' 37. Flaut allemand 8' 38. Rohrflaut 8' 39. Quintadena 8' 40. Oktave 4' 41. Quinte 2 2/3' 42. Superoktave 2' 43. Mixtur 4× 1 1/3' 44. Vox humana • 8' 45. Glocken I. (Rieger-Kloss) 46. Glocken II. (Rieger-Kloss) 46. Echo (Rieger-Kloss) 47. IV - III 8' 48. V Sp - III 8' 49. V Bw - III 8' 50. Tremolo AW 51. Handregister ab 52. Walze ab 53. Zungen ab (general) 54. Man. 16, und Ped. 32, ab 55. Mixturen ab

IV. Schwellwerk (Rieger-Kloss) 56. Spitzgedact 16' 57. Weitprincipal 8' 58. Rohrgedackt 8' 59. Harfpfeife 8' 60. Vox angelica 3× 8'-4'-4' 61. Kupferoktave 4' 62. Spillflöte 4' 63. Rohrquintatön 4' 64. Nachthornquinte 2 2/3' 65. Quintadecima 2' 66. Waldflöte 2' 67. Koppelflötenterz 1 3/5' 68. Querflöte 1' 69. Farbenmixtur 3-4× 70. Mixtur 6-7× 71. Quintzimbel 3× 1/4' 72. Bassethorn • 16' 73. Franz. Trompete • 8' 74. Rohrschalmei • 8' 75. Geigendregal • 8' 76. Clairon • 4' 77. Glocken I 78. Glocken II 79. V Sp - IV 8' 80. V Bw - IV 8' 81. Tremolo IV

V. Schwellpositiv (Rieger-Kloss) 82. Schwellpositiv ab 83. Gedact 8' 84. Trichterprincipal 4' 85. Blockflöte 4' 86. Kleinprincipal 2' 87. Quinte 1 1/3' 88. Schwegel 1' 89. Sesquialtera 2-3× 2 2/3'-1 3/5'-1 1/7' 90. Scharf 5× 1' 91. Krummhorn • 8' 92. Singend Kornett • 4' 93. Tremolo V Sp

V. Bombardenwerk (Rieger-Kloss) 94. Bombardenwerk ab 95. Holzprincipal 8' 96. Solokornett 4-6× 4' 97. Principalmixtur 8× 4' 98. Trompete • 16' 99. Trompete • (horizont.) 8' 100. Trompete • (horizont.) 4'

Pedal - Neues Werk (Rieger-Kloss) 101. Pedal NW ab 102. Holzprincipal 16' 103. Gedackpommer 16' 104. Grossnasat 10 2/3' 105. Kupferprincipal 8' 106. Bleikoppelflöte 8' 107. Choralbass 4' 108. Rohrpfeife 4' 109. Russischhorn 2' 110. Rauschbass 5× 5 1/3' 111. Mixtur 6× 2' 112. Bombarde • 16' 113. Trompete • 8' 114. Kopftrompete • 4' 115. Zink • 2' 116. Untersatz 64' 117. IV - P 8' 118. V Sp - P 8' 119. V Bw - P 8'

Pedal - Altes Werk (Engler) 120. Pedal AW ab 121. Maiorbass 32' 122. Principal 16' 123. Offenerbass 16' 124. Subbass 16' 125. Quintadenbass 16' 126. Oktavenbass 8' 127. Gemshornquinte 5 1/3' 128. Mixtur 6× 4' 129. Contraposaune • (Erler) 32' 130. Posaunenbass • 16' 131. Trombabass • 8' 132. Clarino • (Erler) 4' 133. I - P 8' 134. II - P 8' 135. III - P 8'

Rozsahy klaviatur - starý stůl Manuály: C, D, E - c3 Pedál: C, D, E - c1

Rozsahy klaviatur - nový stůl Manuály: C - c4 Pedál: C - g1

Pomocná zařízení Volné kombinace: A, B, C, D, E + Setzerkomb.: 9999 x 100 Žaluzie IV. a V. manuálu Cresc. válec 4 varianty. Samostatné vypínače jednotlivých jazyk. rejstříků. MIDI + Computer

Podrobnosti viz zdroj

V dispozici je rozlišeno, kdo danou část nástroje postavil (Engler, Rieger-Kloss atd.) I. Unterwerk (Engler) 1. Handregisterfeststeller 2. Principal 8' 3. Flaut amabile 8' 4. Unda maris 1x 8' 5. Oktave 4' 6. Flaut minor 4' 7. Trinuna 4' 8. Spitzflaut 2 2/3' 9. Superoktave 2' 10. Mixtur 4x 1 1/3' 11. Glocken I. (Rieger-Kloss) 12. Glocken II. (Rieger-Kloss) 13. III - I 8' 14. IV - I 8' 15. V Sp - I 8' 16. V Bw - I 8' II. Hauptwerk (Engler) 17. Hauptwerk ab 18. Principal 16' 19. Bourdonflaut 16' 20. Salicet 16' 21. Principal 8' 22. Flaut major 8' 23. Gemshorn 8' 24. Gamba (Mader) 8' 25. Oktave 4' 26. Nachthorn 4' 27. Quinte 2 2/3' 28. Cimbel 2x 2' 29. Mixtur 6x 2' 30. Trompete • 8' 31. I - II 8' 32. III - II 8' 33. IV - II 8' 34. V Sp - II 8' 35. V Bw - II 8' III. Oberwerk (Engler) 36. Principal 8' 37. Flaut allemand 8' 38. Rohrflaut 8' 39. Quintadena 8' 40. Oktave 4' 41. Quinte 2 2/3' 42. Superoktave 2' 43. Mixtur 4x 1 1/3' 44. Vox humana • 8' 45. Glocken I. (Rieger-Kloss) 46. Glocken II. (Rieger-Kloss) 46. Echo (Rieger-Kloss) 47. IV - III 8' 48. V Sp - III 8' 49. V Bw - III 8' 50. Tremolo AW 51. Handregister ab 52. Walze ab 53. Zungen ab (general) 54. Man. 16, und Ped. 32, ab 55. Mixturen ab IV. Schwellwerk (Rieger-Kloss) 56. Spitzgedact 16' 57. Weitprincipal 8' 58. Rohrgedackt 8' 59. Harfpfeife 8' 60. Vox angelica 3x 8'-4'-4' 61. Kupferoktave 4' 62. Spillflöte 4' 63. Rohrquintatön 4' 64. Nachthornquinte 2 2/3' 65. Quintadecima 2' 66. Waldflöte 2' 67. Koppelflötenterz 1 3/5' 68. Querflöte 1' 69. Farbenmixtur 3-4x 70. Mixtur 6-7x 71. Quintzimbel 3x 1/4' 72. Bassethorn • 16' 73. Franz. Trompete • 8' 74. Rohrschalmei • 8' 75. Geigendregal • 8' 76. Clairon • 4' 77. Glocken I 78. Glocken II 79. V Sp - IV 8' 80. V Bw - IV 8' 81. Tremolo IV V. Schwellpositiv (Rieger-Kloss) 82. Schwellpositiv ab 83. Gedact 8' 84. Trichterprincipal 4' 85. Blockflöte 4' 86. Kleinprincipal 2' 87. Quinte 1 1/3' 88. Schwegel 1' 89. Sesquialtera 2-3x 2 2/3'-1 3/5'-1 1/7' 90. Scharf 5x 1' 91. Krummhorn • 8' 92. Singend Kornett • 4' 93. Tremolo V Sp V. Bombardenwerk (Rieger-Kloss) 94. Bombardenwerk ab 95. Holzprincipal 8' 96. Solokornett 4-6x 4' 97. Principalmixtur 8x 4' 98. Trompete • 16' 99. Trompete • (horizont.) 8' 100. Trompete • (horizont.) 4' Pedal - Neues Werk (Rieger-Kloss) 101. Pedal NW ab 102. Holzprincipal 16' 103. Gedackpommer 16' 104. Grossnasat 10 2/3' 105. Kupferprincipal 8' 106. Bleikoppelflöte 8' 107. Choralbass 4' 108. Rohrpfeife 4' 109. Russischhorn 2' 110. Rauschbass 5x 5 1/3' 111. Mixtur 6x 2' 112. Bombarde • 16' 113. Trompete • 8' 114. Kopftrompete • 4' 115. Zink • 2' 116. Untersatz 64' 117. IV - P 8' 118. V Sp - P 8' 119. V Bw - P 8' Pedal - Altes Werk (Engler) 120. Pedal AW ab 121. Maiorbass 32' 122. Principal 16' 123. Offenerbass 16' 124. Subbass 16' 125. Quintadenbass 16' 126. Oktavenbass 8' 127. Gemshornquinte 5 1/3' 128. Mixtur 6x 4' 129. Contraposaune • (Erler) 32' 130. Posaunenbass • 16' 131. Trombabass • 8' 132. Clarino • (Erler) 4' 133. I - P 8' 134. II - P 8' 135. III - P 8' Rozsahy klaviatur - starý stůl Manuály: C, D, E - c3 Pedál: C, D, E - c1 Rozsahy klaviatur - nový stůl Manuály: C - c4 Pedál: C - g1 Pomocná zařízení Volné kombinace: A, B, C, D, E + Setzerkomb.: 9999 x 100 Žaluzie IV. a V. manuálu Cresc. válec 4 varianty. Samostatné vypínače jednotlivých jazyk. rejstříků. MIDI + Computer
Jednotlivé rejstříky jsou popsány v Encyklopedii rejstříků. Rejstříky jsou popsány v Encyklopedii.

Zobrazit zajímavé varhany v okruhu: 25 km | 50 km Mapy.cz
Varhanáři pracující na varhanách jsou označeni oranžově.
Podrobnosti o varhanářích zobrazíte kliknutím na jejich bod na mapě.

Celkový přehled organologické literatury obsahuje strana Literatura o varhanách.
  • BEDNÁŘOVÁ, Hana. Josef Mader a František Maretka. Online. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. 2014. Dostupné z: https://theses.cz/id/g3is44/ (str. 24).
  • QUOIKA, Rudolf. Die Orgel in St. Mauritius Kirche in Olmütz. Mainz 1945.
  • KOUKAL, Petr. Olomouc a varhany. Hudba v Olomouci – historie a současnost I. s. 127–135. Olomouc, 2003 (str. 129–131)
  • KRÁTKÝ, Jiří a SVOBODA, Štěpán. Nejvýznamnější varhany v České republice. 1. vydání. V Brně: CPress, 2019. 267 stran. ISBN 978-80-264-2859-6. (str. 158)
  • SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:17c67867-c76c-4d85-8f0d-a27663766778 (2. díl, str. 276)
  • SEKANINA, Adam, 2015. Jan Antonín Richter: Olomoucký barokní sochař ve stínu svého mistra. Průzkumy památek: Denkmalforschung = Historical Monumets. Praha: Lepton, 1994-. ISSN 1212-1487. Dostupné z: https://pruzkumypamatek.cz/pdfs/prp/2015/01/03.pdf (1/2015)
  • SEKANINA, Adam. Filip Sattler (1695-1738). Život, dílo a jeho doba. Online. Disertační práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. 2018. Dostupné z: https://theses.cz/id/uzn5t2/. (str. 171-174)
  • SCHINDLER, Antonín. Varhany Michaela Englera u sv. Mořice v Olomouci = Die Michael Engler-Orgel bei St. Mauritz in Olomouc (Olmütz). Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci. Olomouc: Vlastivědný ústav, 1966.
  • SPACEK, Johann. Die grosse Orgel bei Sankt Mauritz in Olmütz. Olmütz 1924.
  • TOMEK, František. Svatomořické varhany v Olomouci. Absolventská práce. Konzervatoř Evangelické akademie v Olomouci. Vedoucí práce: Ingrid Silná. Olomouc 2013
Přidat dispozici Zpět   Sdílet
Organomania: varhany v České republice