Kdousov, kostel sv. Linharta - varhany

Kdousov
kostel sv. Linharta
Kraj Vysočina

Varhanář	Casparidové
Rok stavby	1757 Časová osa
Oprava / restaurování	DOUBEK, Dušan (1996)
Velikost	2 manuály 16 rejstříků
Kategorie	do 1799 Barokní Mechanická traktura Zásuvková vzdušnice
Význam	(2/5) 2/5
Katalog varhan	varhany.net
Webové odkazy	Křesťanský magazín: Varhany v Kdousově (Česká televize)
Webové odkazy Křesťanský magazín: Varhany v Kdousově (Česká televize)
Nahrávky	Staří čeští mistři na varhanách v Kdousově (Hana Bartošová, 2011) Brixi: Koncerty pro varhany a orchestr (Věra Heřmanová, 1998) Jan Křtitel Vaňhal: Z varhanní tvorby (část) (Jaroslav Tůma, 1997)
Nahrávky Staří čeští mistři na varhanách v Kdousově (Hana Bartošová, 2011) Brixi: Koncerty pro varhany a orchestr (Věra Heřmanová, 1998) Jan Křtitel Vaňhal: Z varhanní tvorby (část) (Jaroslav Tůma, 1997)
Popis	Autorství varhan není zcela jasné - připisuje se Ignáci Floriánu Casparidovi (1700–1773) nebo jeho žákovi Josefu Silberbauerovi (1734–1807). Hrací stůl není původní, pochází z rekonstrukce varhan provedené na začátku 20. století.
Popis Autorství varhan není zcela jasné - připisuje se Ignáci Floriánu Casparidovi (1700–1773) nebo jeho žákovi Josefu Silberbauerovi (1734–1807). Hrací stůl není původní, pochází z rekonstrukce varhan provedené na začátku 20. století.

Zobrazeno: 20×

Varhanní dispozice je souhrnem zvukových a technických vlastností varhan. Kromě seznamu rejstříků (píšťalových řad) a pomocných zařízení může obsahovat i základní technickou charakteristiku varhan.

AI funkce

I. manuál Principal 4' Octav 2' Quint 3' Superoctav 1' Mixtur Fletten 8' Fletten 4' (Spitzfletten) Quintadena 8' Fugara 4'

II. manuál Copula maior 8' Copula minor 4' Principal 2' Octav 1'

Pedál Subbass 16' Octav bass 8' Superoctav bass 4'

II/I

Podrobnosti viz zdroj

Jednotlivé rejstříky jsou popsány v Encyklopedii rejstříků. Rejstříky jsou popsány v Encyklopedii.

Zobrazit zajímavé varhany v okruhu: 25 km | 50 km

Za podobné považujeme varhany přibližně stejné velikosti, postavené v tomtéž období a patřící do stejných kategorií podle typu a stavby.

Štěpánov, kostel sv. Vavřince (králická dílna, 1732)
Praha, kostel sv. Mikuláše (Malá Strana), levá empora (Schwarz, 1746)
Kutná Hora, kostel sv. Jakuba, chórové varhany (Horák, 1751)
Nečtiny, kostel sv. Jakuba (Rausch, 1752)
Doubravník, kostel Povýšení sv. Kříže (Výmola, 1761)
Hrubý Rohozec, zámecká kaple Nejsvětější Trojice (Tauchmannové, 1770)
Praha, kostel Povýšení sv. Kříže (Vinoř) (Horák, 1771)

Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (2. díl, str. 228)

Přidat dispozici Zpět Sdílet