Kdousov, kostel sv. Linharta - varhany

Podpořte Organomanii a její další provoz a vývoj.

Kdousov
kostel sv. Linharta
Kraj Vysočina, Brněnská diecéze

Varhanář	CASPARIDES, Ignác Florián (1700–1773)
Rok stavby	1757 Časová osa
Oprava/restaurování	DOUBEK, Dušan (1996)
Velikost	2 manuály 16 rejstříků
Kategorie	do 1799 Barokní Barokní, rokokové, klasicistní skříně Mechanická traktura Zásuvková vzdušnice
Význam	(2/5) 2/5
Katalog varhan	varhany.net
Webové odkazy	Křesťanský magazín: Varhany v Kdousově (Česká televize)
Webové odkazy Křesťanský magazín: Varhany v Kdousově (Česká televize)
Nahrávky	Staří čeští mistři na varhanách v Kdousově (Hana Bartošová, 2011) Brixi: Koncerty pro varhany a orchestr (Věra Heřmanová, 1998) Jan Křtitel Vaňhal: Z varhanní tvorby (část) (Jaroslav Tůma, 1997)
Nahrávky Staří čeští mistři na varhanách v Kdousově (Hana Bartošová, 2011) Brixi: Koncerty pro varhany a orchestr (Věra Heřmanová, 1998) Jan Křtitel Vaňhal: Z varhanní tvorby (část) (Jaroslav Tůma, 1997)
Popis Autorství varhan není zcela jasné - připisuje se Ignáci Floriánu Casparidovi (1700–1773) nebo jeho žákovi Josefu Silberbauerovi (1734–1807) . Hrací stůl není původní, pochází z rekonstrukce varhan provedené na začátku 20. století.

Zobrazeno: 180×

Varhanní dispozice je souhrnem zvukových a technických vlastností varhan. Kromě seznamu rejstříků (píšťalových řad) a pomocných zařízení může obsahovat i základní technickou charakteristiku varhan.

AI funkce

I. manuál Principal 4' Octav 2' Quint 3' Superoctav 1' Mixtur Fletten 8' Fletten 4' (Spitzfletten) Quintadena 8' Fugara 4'

II. manuál Copula maior 8' Copula minor 4' Principal 2' Octav 1'

Pedál Subbass 16' Octav bass 8' Superoctav bass 4'

II/I

Podrobnosti viz zdroj

Jednotlivé rejstříky jsou popsány v Encyklopedii rejstříků. Rejstříky jsou popsány v Encyklopedii.

Zobrazit zajímavé varhany v okruhu: 25 km | 50 km Mapy.cz

Varhanáři pracující na varhanách jsou označeni oranžově.
Podrobnosti o varhanářích zobrazíte kliknutím na jejich bod na mapě.

Za podobné považujeme varhany přibližně stejné velikosti, postavené v tomtéž období a patřící do stejných kategorií podle typu a stavby. Přednost mají varhany s menší geografickou vzdáleností.

Dobrá Voda u Nových Hradů, kostel Nanebevzetí Panny Marie (Lachenwitzer Christoph, 1727, II/13)
Želiv, klášterní kostel Narození Panny Marie, chorální varhany (Halbig Jan ml., 1734, II/14)
Kdousov, kostel sv. Linharta (Casparides Ignác Florián, 1757, II/16)
Doubravník, kostel Povýšení sv. Kříže (Výmola, 1761, II/18)
Dobrá Voda u Českých Budějovic, kostel Panny Marie Bolestné (Fialka František Antonín, 1761, II/13)
Mikulov, kostel sv. Václava (Výmola, 1771, II/19)

Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (2. díl, str. 228)