Místo narození | Ptení |
---|---|
Místo úmrtí | Brno |
Kategorie |
do 1799
Barokní |
Význam | (5/5) 5/5 |
Katalog varhanářů | varhany.net |
Webové odkazy | |
Webové odkazy
|
|
Významné varhany |
Doubravník, kostel Povýšení sv. Kříže
(1761, II/18)
Zobrazit vše
2
Dub nad Moravou, kostel Očišťování Panny Marie (1768, II/29) Časová osa Srovnat velikost |
Významné varhany
Doubravník, kostel Povýšení sv. Kříže
(1761, II/18)
Zobrazit vše
2
Dub nad Moravou, kostel Očišťování Panny Marie (1768, II/29) Časová osa Srovnat velikost |
|
Popis | Významný pozdně barokní varhanář. V Brně udržoval přátelské styky se svými současníky Antonem Richterem (1688-1765) a Františkem Ignácem Sieberem (1716-1785). Po zvukové i řemeslné stránce patří jeho dílo k vrcholu moravského barokního varhanářství. Za celou jeho varhanářskou kariéru víme pouze o jednom jazykovém rejstříku, který postavil – byl to Fagot 8' na velkých varhanách v kostele Očištování Panny Marie v Dubu nad Moravou (1768, II/29, okr. Olomouc). Velké dvoumanuálové varhany postavil Výmola také v bazilice Panny Marie Sedmibolestné ve slovenském Šaštíně (1771, II/23), kde však byly nahrazeny zvukově zcela nepodařeným pětimanuálovým nástrojem firmy Rieger-Kloss (1951). Nejlépe hratelné jsou Výmolovy nově restaurované dvoumanuálové varhany v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku (1761, II/18, okr. Brno-venkov). Další dvoumanuálové varhany se dochovaly např. v kostele sv. Václava v Mikulově (1771, II/19). |
Popis
Významný pozdně barokní varhanář. V Brně udržoval přátelské styky se svými současníky Antonem Richterem (1688-1765) a Františkem Ignácem Sieberem (1716-1785). Po zvukové i řemeslné stránce patří jeho dílo k vrcholu moravského barokního varhanářství. Za celou jeho varhanářskou kariéru víme pouze o jednom jazykovém rejstříku, který postavil – byl to Fagot 8' na velkých varhanách v kostele Očištování Panny Marie v Dubu nad Moravou (1768, II/29, okr. Olomouc). Velké dvoumanuálové varhany postavil Výmola také v bazilice Panny Marie Sedmibolestné ve slovenském Šaštíně (1771, II/23), kde však byly nahrazeny zvukově zcela nepodařeným pětimanuálovým nástrojem firmy Rieger-Kloss (1951). Nejlépe hratelné jsou Výmolovy nově restaurované dvoumanuálové varhany v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku (1761, II/18, okr. Brno-venkov). Další dvoumanuálové varhany se dochovaly např. v kostele sv. Václava v Mikulově (1771, II/19). |
- Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (1. díl, str. 132)
- SOBOTKA, Petr. Jan David Sieber - osobnost českého barokního varhanáře [online]. Olomouc, 2012 [cit. 2022-05-04]. Dostupné z: https://theses.cz/id/nq8oe6/. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Doc. MgA. Petr Planý. (str. 28)
- SYNKOVÁ, Marie. Problematika restaurování barokních varhan na příkladu díla varhanáře Jana Výmoly. Online. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2013. Dostupné z: https://theses.cz/id/i66421/ (str. 26).