Drnholec, kostel Nejsvětější Trojice - varhany

Drnholec
kostel Nejsvětější Trojice
Jihomoravský kraj, Brněnská diecéze

Varhanář	neznámý
Rok dokončení	1780
Velikost	2 manuály 22 rejstříků
Kategorie	do 1799 Z knihy Nejvýznamnější varhany v ČR Barokní Barokní, rokokové, klasicistní skříně Mechanická traktura Zásuvková vzdušnice
Význam	(3/5) 3/5
Katalog varhan	varhany.net
Webové odkazy	Varhany v Drnholci (Český varhanní festival)
Webové odkazy Varhany v Drnholci (Český varhanní festival)
Web místa	Kostel Nejsvětější Trojice (Wikipedie)
Web místa Kostel Nejsvětější Trojice (Wikipedie)
Popis Varhany byly postaveny okolo roku 1780. Za jejich autora byl považován nejprve Josef Silberbauer (1734–1807) ze Znojma, podle specifického technického řešení však může být autorem spíše vídeňský varhanář Johann Hencke (1697-1766). Poměrně velké barokní varhany disponují nadprůměrným tónovým rozsahem, lomenou oktávou v manuálech i pedálu a na svoji dobu velmi netypickou pedálovou spojkou, které přísluší samostatné ventily ve vzdušnici. Poslední větší opravu provedla v minulosti firma Stehlík z Rohatce. Varhany jsou hratelné a využívané i koncertně, bylo by však žádoucí jejich restaurování.

Zobrazeno: 249×

Varhanní dispozice je souhrnem zvukových a technických vlastností varhan. Kromě seznamu rejstříků (píšťalových řad) a pomocných zařízení může obsahovat i základní technickou charakteristiku varhan.

AI funkce

Hlavní stroj (C–d3) Principal 8' Un-damares 8' Gämshorn 8' Pordun 8' Octav 4' Quintatön 4' Flöte 4' Quinta 3' Super Octav 2' Repien Mix. 2' Mixtur 2× 1 1/3'

Pozitiv (C–d3) Copel 8' Principal 4' Fugara 4' Copel 4' Octaua 2' Super Octaua 1'

Pedál (C–a) Pordun Bass 16' Bass et Bass 16' Principal 8' Octau Bass 8' Principal 4'

Podrobnosti viz zdroj

Jednotlivé rejstříky jsou popsány v Encyklopedii rejstříků. Rejstříky jsou popsány v Encyklopedii.

Zobrazit zajímavé varhany v okruhu: 25 km | 50 km Mapy.cz

Za podobné považujeme varhany přibližně stejné velikosti, postavené v tomtéž období a patřící do stejných kategorií podle typu a stavby. Přednost mají varhany s menší geografickou vzdáleností.

Kutná Hora, kostel sv. Jakuba, chórové varhany (Horák, 1751, II/17)
Doubravník, kostel Povýšení sv. Kříže (Výmola, 1761, II/18)
Nová Říše, kostel sv. Petra a Pavla (Semrád, 1765, II/23)
Hradec Králové, kostel Nanebevzetí Panny Marie (Sträusel Josef, 1766, II/22)
Mikulov, kostel sv. Václava (Výmola, 1771, II/19)
Drnholec, kostel Nejsvětější Trojice (1780, II/22)

Celkový přehled organologické literatury obsahuje strana Literatura o varhanách.

KRÁTKÝ, Jiří a SVOBODA, Štěpán. Nejvýznamnější varhany v České republice. 1. vydání. V Brně: CPress, 2019. 267 stran. ISBN 978-80-264-2859-6. (str. 62)
SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:17c67867-c76c-4d85-8f0d-a27663766778 (2. díl, str. 246)
Varhaník: časopis pro varhanickou praxi. Kostelní Vydří: Karmelitské nakladatelství, [1999]- . ISSN 1212-5334. (1/2026, str. 10)