Přerov, kostel sv. Vavřince - varhany

Jeden z rozsáhlých nástrojů s pneumatickou trakturou, které postavila firma Rieger-Kloss v 50. letech 20. století. Nástroj s opusovým číslem 3241 vznikl v r. 1958 v rámci rozsáhlejšího projektu, kdy došlo k instalaci nových varhan i do nedalekého filiálního kostela sv. Michala.

Stylově univerzální rejstříková dispozice je pojata poměrně velkoryse, ve varhanách se nachází 38 znějících rejstříků, z toho 6 jazykových. Zřetelné jsou neobarokní vlivy: vysoké mixtury ve všech strojích včetně pedálu, široká paleta flétnových alikvotů na III. manuálu, Kornet zpěvný 4' a Flétna chorálová 4' určené pro hru pedálového cantu firmu nebo Šalmaj trubicová 8' jako typický neobarokní rejstřík, navržený ve 20. století. Typicky romantickými rejstříky jsou naopak Viola d´amour 8' a Violino coelestis 8' . Zajímavostí dispozice je dvouřadý Principál 8' v hlavním stroji a nadprůměrný rozsah manuálů (C-a3).

Hrací stůl obsahuje rejstříkové sklopky i pro dálkový stroj, který však nebyl postaven. (Podobná raritní koncepce dálkového stroje byla zamýšlena i pro varhany u sv. Michala v Brně (1953, III/47) ). Jak bylo pro tehdejší varhanářství typické, dispozice obsahuje velké množství superspojek a subspojek. Spojky lze ovládat i velkým množstvím pomocných vypínačů. Hlavní stroj je ovládán z klaviatury II. manuálu, proto je klaviatura I. manuálu situována poměrně nízko. Píšťaly hlavního stroje jsou umístěny v levé části skříně, píšťaly pedálu v pravé. Píšťaly I. manuálu se nachází ve střední části, žaluziová skříň III. manuálu v horní části – z toho důvodu je traktura žaluziového stroje nejproblematičtější co se týče zpoždění při ozevu a závad.

Varhany dlouhodobě vyžadují generální opravu. Jedná se o největší varhanní nástroj v Přerově, nikoli však v okrese, ani v děkanátu Přerov, protože jej velikostí předčí varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kojetíně (1952, III/44).

Varhanní skříň pochází z barokních varhan Františka Horčičky st. (1721-?), které byly pořízeny v letech 1758–1761 poté, co byl předchozí nástroj zničen při požáru města v r. 1749. Korunní římsu zdobí andělská kapela, která je jakýmsi protějškem andělů rozesetých okolo sochy Panny Marie, korunující záoltáří na opačné straně kostela. Nejvyšší dvě píšťalové věže podpírají atlanti. Ve střední části skříně ční hlava zubra – motiv z městského znaku. Střední část byla v minulosti patrně zadním pozitivem, samostatně stojícím v zábradlí kůru. Dnes jsou všechny tři díly skříně spojeny a severní okno kostela je tak varhanami zcela zakryto. Z píšťalového fondu Horčičkových varhan se zachovaly pouze píšťaly ve střední části prospektu, které jsou v současnosti němé. Novodobý hrací stůl z 20. století je pokryt polychromií, aby výtvarně korespondoval s barokní skříní. Na postamentu je pod středním dílem skříně umístěna cedulka s textem, parafrázujícím biblický žalm 33: "Oslavujte Hospodina na loutnu a citaru, na cymbaly a varhany a vyvýšujte ho na věky!"

Pozornost památkové péče byla v minulosti věnována především barokní varhanní skříni. Zvuková podoba historických varhanních nástrojů se nám proto nedochovala. Následuje přehled varhan doložených na kůru u sv. Vavřince a jejich stavitelů: – varhany neznámé velikosti byly v kostele již před požárem r. 1749 – František Horčička st. (1761, II/26, mz): dochovala se varhanní skříň – Karl Neusser (1876, II/20, mk): patrně šlo o první doložené Neusserovy varhany s kuželkovými vzdušnicemi – v r. 1915 byly zabaveny velké prospektové píšťaly pro válečné účely; nahrazeny byly až v r. 1922 – Rieger (1931, II/21, pk): tyto varhany byly před stavbou současného nástroje patrně přesunuty do filiálního kostela sv. Michala – Rieger-Kloss (1958, III/39, pk): současný nástroj

K významným osobnostem spjatým s historií kostela patří skladatel a dlouholetý ředitel kůru Josef Čapka-Drahlovský (1847-1926).