Valtice, zámecká kaple Narození Páně - varhany

Valtice
zámecká kaple Narození Páně
Jihomoravský kraj, Královéhradecká diecéze

Varhanář	WALTHER, Lothar Franz (1696–1733)
Rok stavby	1729
Oprava/restaurování	Doubek a syn (1998)
Velikost	1 manuál 8 rejstříků
Kategorie	do 1799 Barokní Barokní, rokokové, klasicistní skříně Mechanická traktura Zásuvková vzdušnice
Význam	(3/5) 3/5
Katalog varhan	varhany.net
Webové odkazy	Varhany a varhaníci: Zámecká kaple ve Valticích (Klasika Plus) Z minulosti hudby ve Valticích (Jiří Sehnal, 2001, s. 344)
Webové odkazy Varhany a varhaníci: Zámecká kaple ve Valticích (Klasika Plus) Z minulosti hudby ve Valticích (Jiří Sehnal, 2001, s. 344)
Popis Varhany umístěné v zámecké kapli jsou největším dochovaným nástrojem vídeňského dvorního varhanáře Walthera (1696–1733) . V manuálu a dokonce i v pedálu disponují tzv. lomenou oktávou, kde je ve spodní poloze díky rozdělení dvou černých kláves na dvě poloviny umožněno hrát chromatické tóny Fis a Gis, což bylo u barokních varhan v českých zemích spíše výjimkou. Po 2. světové válce byly varhany zdevastovány – došlo ke ztrátě všech kovových píšťal. Varhany zachránilo až provedené restaurování.

Zobrazeno: 214×

Varhanní dispozice je souhrnem zvukových a technických vlastností varhan. Kromě seznamu rejstříků (píšťalových řad) a pomocných zařízení může obsahovat i základní technickou charakteristiku varhan.

AI funkce

Manuál (C, D, E-c³, 47 tónů) lomená oktáva Copula major 8' Flauto 4' Principal 4' Octava 2' Quinta 1 1/3' Mixtura 3× 1'

Pedál (C, D, E-eº, 15 tónů) lomená oktáva Subbass 16' Octavbass 8'

(Zdroj)

Jednotlivé rejstříky jsou popsány v Encyklopedii rejstříků. Rejstříky jsou popsány v Encyklopedii.

Zobrazit zajímavé varhany v okruhu: 25 km | 50 km Mapy.cz

Varhanáři pracující na varhanách jsou označeni oranžově.
Podrobnosti o varhanářích zobrazíte kliknutím na jejich bod na mapě.

Za podobné považujeme varhany přibližně stejné velikosti, postavené v tomtéž období a patřící do stejných kategorií podle typu a stavby. Přednost mají varhany s menší geografickou vzdáleností.

Olomouc, kostel sv. Mořice, pozitiv (Schack, 1716, I/6)
Počátky, kostel Božího Těla (Pantoček, 1719, I/12)
Brno, kostel sv. Janů, loretánská kaple (Richter, 1726, I/10)
Valtice, zámecká kaple Narození Páně (Walther, 1729, I/8)
Krnov, kostel Povýšení sv. Kříže (Thiel Wenzel, 1732, I/10)
Olomouc, kaple sv. Štěpána (Klášterní Hradisko) (Richter Antonín nebo Sieber František Ignác, 1740, I/10)

Celkový přehled organologické literatury obsahuje strana Literatura o varhanách.

SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:17c67867-c76c-4d85-8f0d-a27663766778 (2. díl, str. 174)
SEHNAL, Jiří. Z minulosti hudby ve Valticích. Město Valtice. s. 337–354. Břeclav, 2001. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:93adb250-af77-11e3-9b82-00505682629d (s. 344)