Štěpánov
kostel sv. Vavřince
Olomoucký kraj
Zachovalý barokní nástroj, největší restaurované varhany králické dílny na střední Moravě.
| Varhanář | |
|---|---|
| Rok stavby |
1732
Časová osa
|
| Oprava / restaurování |
VALENTA, Rudolf (2017) |
| Velikost |
2 manuály
17 rejstříků |
| Kategorie |
do 1799
Z knihy Nejvýznamnější varhany v ČR
Barokní Mechanická traktura Zásuvková vzdušnice |
| Význam | (2/5) 2/5 |
| Katalog varhan | varhany.net |
| Webové odkazy | |
|
Webové odkazy
|
|
| Nahrávky | |
|
Nahrávky
|
|
| Popis | Středně velký nástroj postavil varhanář Jana Halbig (1684–1736) z králické dílny do dnes již neexistujícího kostela v Branné (okr. Šumperk). Na konci 18. století byly varhany převezeny do tehdy nově postaveného kostela ve Štěpánově. Transfer varhan tehdy provedla varhanářská dílna Staudingerů z Andělské Hory. Rejstříky Portunal 8' a Gamba 8' pocházejí z r. 1848 od varhanáře Klaudia Kapse (1816?-1850). Rozsáhlejší opravu, spojenou s pořízením nových manuálových klaviatur, provedl r. 1892 František Maretka (1864-1930?) z Olomouce. V průběhu 20. století prošly varhany méně kvalitními opravami a nakonec byly odstaveny z provozu. Náročné restaurování, které provedl zkušený pražský varhanář Rudolfa Valenta , probíhalo v rozpětí 8 let a řada dílů byla zhotovena nově jako restaurátorské kopie. |
|
Popis
Středně velký nástroj postavil varhanář Jana Halbig (1684–1736) z králické dílny do dnes již neexistujícího kostela v Branné (okr. Šumperk). Na konci 18. století byly varhany převezeny do tehdy nově postaveného kostela ve Štěpánově. Transfer varhan tehdy provedla varhanářská dílna Staudingerů z Andělské Hory. Rejstříky Portunal 8' a Gamba 8' pocházejí z r. 1848 od varhanáře Klaudia Kapse (1816?-1850). Rozsáhlejší opravu, spojenou s pořízením nových manuálových klaviatur, provedl r. 1892 František Maretka (1864-1930?) z Olomouce. V průběhu 20. století prošly varhany méně kvalitními opravami a nakonec byly odstaveny z provozu. Náročné restaurování, které provedl zkušený pražský varhanář Rudolfa Valenta , probíhalo v rozpětí 8 let a řada dílů byla zhotovena nově jako restaurátorské kopie. |
|
Podrobné interaktivní zobrazení
Jednoduché zobrazení
I. Positiv (C–c3, krátká oktáva) Portunal 8' Copula maior 8' Quintadena 8' Fugara 4' Copula minor 4'
II. Hauptwerk (C–c3, krátká oktáva) Principal 8' Gamba 8' Octava 4' Quinta 3' Superoctava 2' Rauschquinta 2x 1 1/3'+1' Tertian 2x 4/5'+2/3' Mixtura 4x 1/2'+2/5'+1/3'+1/4'
Pedál (C–a, krátká oktáva, 12 tónů, 18 kláves) Subbass offen 16' Octavbass 8' Quintbass 6' Superoctavbass 4'
I/II
Ladění: a1=415 Hz, Werckmeister IV
Podrobnosti viz zdroj
Praha, katedrála sv. Klimenta (1719)
Dačice, kostel sv. Antonína (Pantoček, 1721)
Dobrá Voda u Nových Hradů, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1727)
Dobruška, kostel sv. Václava (králická dílna, 1727)
Želiv, klášterní kostel Narození Panny Marie, chorální varhany (králická dílna, 1734)
Kájov, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1744)
Velemín, kostel sv. Martina (1744)
Dobrá Voda u Českých Budějovic, kostel Panny Marie Bolestné (1761)
Dolní Dvořiště, kostel sv. Jiljí (1765)
- Krátký, Jiří a Svoboda, Štěpán. Nejvýznamnější varhany v České republice. 1. vydání. V Brně: CPress, 2019. 267 stran. ISBN 978-80-264-2859-6. (str. 234)
- Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (2. díl, str. 219)
- Restaurování varhan kostela sv. Vavřince ve Štěpánově 2008-2017. Štěpánov u Olomouce: Římskokatolická farnost, 2017.
- Bednářová, Hana. Josef Mader a František Maretka. Online. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. 2014. Dostupné z: https://theses.cz/id/g3is44/ (str. 41).
