Gartnerové - varhanářství

Gartnerové
Tachov (Plzeňský kraj)

O stylovém vývoji našeho varhanářství více zde.
Období 17.–19. stol.
Kategorie do 1799 1860–1944
Barokní
Význam (4/5) 4/5
Katalog varhanářů varhany.net
Členové dílny Gartner, Antonín (1707–1771) Gartner, Josef (1796–1863) a další
Časová osa
Webové odkazy
Webové odkazy
Významné varhany Zobrazit vše 2
Časová osa Srovnat velikost
Významné varhany
Zobrazit vše 2
Časová osa Srovnat velikost
Popis

Gartnerové byli uznávaný český varhanářský rod, spojený mimo jiné se stavbou velkých třímanuálových varhan.

Antonín Gartner, nejvýznamnější příslušník rodu, postavil třímanuálové varhany pro Teplou (1760, III/34) a pro katedrálu sv. Víta v Praze (1765, III/40, dochována pouze skříň).

Josef Gartner, nejmladší příslušník rodu, byl i v 19. století v návrhu varhan velmi konzervativní. Přesídlil do Prahy, kde pečoval o některé pražské varhany (např. sv. Mikuláš na Malé Straně, Týnský chrám, bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Strahově). V r. 1832 vydal důležitou a hojně využívanou varhanářskou příručku Ponaučení krátké o varhanách.

Popis

Gartnerové byli uznávaný český varhanářský rod, spojený mimo jiné se stavbou velkých třímanuálových varhan.

Antonín Gartner, nejvýznamnější příslušník rodu, postavil třímanuálové varhany pro Teplou (1760, III/34) a pro katedrálu sv. Víta v Praze (1765, III/40, dochována pouze skříň).

Josef Gartner, nejmladší příslušník rodu, byl i v 19. století v návrhu varhan velmi konzervativní. Přesídlil do Prahy, kde pečoval o některé pražské varhany (např. sv. Mikuláš na Malé Straně, Týnský chrám, bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Strahově). V r. 1832 vydal důležitou a hojně využívanou varhanářskou příručku Ponaučení krátké o varhanách.

Zobrazeno: 12×

  • Tomší, Lubomír et al. Historické varhany v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 263 s. ISBN 80-7277-009-8. (str. 133)
  • Tomíček, Jan. Varhany a jejich osudy. [Praha]: PM vydavatelství, 2010. 310 s. ISBN 978-80-900808-2-9. (str. 127)