Dub nad Moravou, kostel Očišťování Panny Marie - varhany

Název „Továrna na varhany“, zavedený po znárodnění firmy Rieger a jejím sloučení s dílnou Josef Klosse (1885–1963) , je později změněn na obchodně vhodnější „Rieger-Kloss“. První léta po 2. světové válce jsou spojena s nedostatkem kvalifikovaného personálu, způsobeného odsunem německých pracovníků.

Od 40. let firma pokračuje v konstrukci nejběžnějších varhan s pneumatickou trakturou a kuželkovou vzdušnicí. Později se u velkých nástrojů začíná používat traktura elektrická. Od 70. let se úspěšně rozvíjí modernější typ mechanických varhan se zásuvkovou vzdušnicí, exportovaný i do západoevropských zemí. Rieger-Kloss tedy vyrábí všechny typy traktur.

Navzdory proticírkevní politice režimu je firmě umožněno stavět velké množství varhan v církevních objektech. Častý je však také export velkých varhan do koncertních sálů, především ve východní Evropě. Hlavními osobnostmi, které určují koncepční směřování závodu, jsou Ota Veverka a později od r. 1971 Bohumil Plánský (1932-2012). Závod také spolupracoval s předními českými varhaníky, např. s Jiřím Reinbergerem (1914-1977).

V rámci varhanářských podniků působících před r. 1989 v Československu je Rieger-Kloss nejvýznamnějším a nejkvalitnějším. Po r. 1989 dochází k útlumu ve výrobě, řada varhanářů působících v podniku se osamostatňuje. V současné době již firma neexistuje. S působením firmy Rieger-Kloss je spjato i založení dodnes fungující Střední umělecké školy varhanářské v Krnově.

Od r. 1945 firma postavila okolo 700 nástrojů. Z množství velkých nástrojů s pneumatickou nebo elektrickou trakturou postavených v církevních objektech vybíráme tyto: – Olomouc, kostel sv. Michala (1975, III/50) – Olomouc, Husův sbor (1948, III/38) – Opava, kostel sv. Vojtěcha (1949, III/54) – Uherské Hradiště, kostel sv. Františka Xaverského (1948, III/35) – Valašské Meziříčí, Nanebevzetí Panny Marie (1957, III/59) – Zábřeh, kostel sv. Bartoloměje (1955, III/47)

Rieger-Kloss postavil i řadu velkých varhan pro koncertní sály, obvykle již s mechanickou trakturou, např.: – Praha, Rudolfinum (1974, IV/63) – Praha, HAMU (1993, III/41) – Brno, Besední dům (1981, III/48) – Zlín, Dům umění (1983, III/44) – Pardubice, Sukova síň (2004, III/45) – Ostrava, Janáčkova konzervatoř (1997, III/41) – Uničov, klášterní kostel Povýšení sv. Kříže (1987, III/46)

Firma se věnovala i opravám a rozšiřování historických nástrojů, např.: – Olomouc, kostel sv. Mořice (1968, V/95) – Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1991, III/64)

Novodobý náhled na nástroje firmy Rieger-Kloss vnímá kriticky nižší kultivovanost zvuku jednotlivých rejstříků a také stylovou nevyhraněnost (univerzálnost) rejstříkových dispozic.