SIEBER, Jan David
(1670–1723)
Brno
(Jihomoravský kraj)
Nejvýznamnější osobnost moravského barokního varhanářství a zakladatel varhanářství v Brně.
Místo narození | Česká Lípa |
---|---|
Místo úmrtí | Brno |
Kategorie |
do 1799
Barokní |
Význam | (5/5) 5/5 |
Katalog varhanářů | varhany.net |
Webové odkazy | |
Webové odkazy
|
|
Významné varhany |
Polná, kostel Nanebevzetí Panny Marie, velké varhany
(1708, II/31)
Zobrazit vše
3
Žďár nad Sázavou, bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše (1710, II/19) Olomouc, bazilika Navštívení Panny Marie (Svatý Kopeček), boční kůr (1723, I/9) Časová osa Srovnat velikost |
Významné varhany
Polná, kostel Nanebevzetí Panny Marie, velké varhany
(1708, II/31)
Zobrazit vše
3
Žďár nad Sázavou, bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše (1710, II/19) Olomouc, bazilika Navštívení Panny Marie (Svatý Kopeček), boční kůr (1723, I/9) Časová osa Srovnat velikost |
|
Popis | Nejproslulejší moravský barokní varhanář a zakladatel brněnského varhanářství. Varhanářství se věnoval i jeho syn, František Ignác Sieber (1716-1785). Jako jediný z moravských varhanářů stavěl i třímanuálové varhany, např. mimořádně oceňované a dodnes dochované varhany v kostele sv. Michala ve Vídni (1714, III/40). Další třímanuálové varhany v polské Svídnici (1705, III/43) a v Brně v kostele sv. Tomáše (1700, III/40) se nedochovaly (ty svatotomášské přitom byly ve své době největšími v českých zemích). Sieber stavěl i jazykové rejstříky, z nichž se však dochovaly pouze pedálové hlasy Schnarrbass 16' a Trompetbass 8' v dobře zachovaných varhanách v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Polné (1708, II/31). Sieber nicméně jazyky stavěl i v manuálu, což je pro barokní varhanářství u nás značně netypické. Z dochovaných domácích varhan uveďme ještě dvoumanuálový nástroj v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše ve Žďáru nad Sázavou (1710, II/19), postavený do skříně navržené Janem Blažejem Santinim-Aichlem (1677-1723). |
Popis
Nejproslulejší moravský barokní varhanář a zakladatel brněnského varhanářství. Varhanářství se věnoval i jeho syn, František Ignác Sieber (1716-1785). Jako jediný z moravských varhanářů stavěl i třímanuálové varhany, např. mimořádně oceňované a dodnes dochované varhany v kostele sv. Michala ve Vídni (1714, III/40). Další třímanuálové varhany v polské Svídnici (1705, III/43) a v Brně v kostele sv. Tomáše (1700, III/40) se nedochovaly (ty svatotomášské přitom byly ve své době největšími v českých zemích). Sieber stavěl i jazykové rejstříky, z nichž se však dochovaly pouze pedálové hlasy Schnarrbass 16' a Trompetbass 8' v dobře zachovaných varhanách v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Polné (1708, II/31). Sieber nicméně jazyky stavěl i v manuálu, což je pro barokní varhanářství u nás značně netypické. Z dochovaných domácích varhan uveďme ještě dvoumanuálový nástroj v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše ve Žďáru nad Sázavou (1710, II/19), postavený do skříně navržené Janem Blažejem Santinim-Aichlem (1677-1723). |
- Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (1. díl, str. 11, 110)
- SOBOTKA, Petr. Jan David Sieber - osobnost českého barokního varhanáře [online]. Olomouc, 2012 [cit. 2022-05-01]. Dostupné z: https://theses.cz/id/nq8oe6/. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Doc. MgA. Petr Planý.