SIEBER, Jan David
(1670–1723)
Brno
| Jihomoravský kraj
Nejvýznamnější osobnost moravského barokního varhanářství a zakladatel brněnské varhanářské školy.
| Místo narození | Česká Lípa Mapy.cz | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| Místo úmrtí | Brno | ||||
| Kategorie |
do 1799
Barokní |
||||
| Význam | (5/5) 5/5 | ||||
| Katalog varhanářů | varhany.net | ||||
| Členové rodu |
|
||||
| Webové odkazy | |||||
|
Webové odkazy
|
|||||
| Významné varhany |
Polná, Nanebevzetí P. Marie, velké varhany
(1708, II/31)
Zobrazit vše
3
Žďár nad Sázavou, Nanebevzetí P. Marie a sv. Mikuláše (1710, II/19) Olomouc, Navštívení P. Marie (Svatý Kopeček), boční kůr (1723, I/9) Časová osa Srovnat velikost |
||||
|
Významné varhany
|
|||||
| Související varhanáři | |||||
|
Související varhanáři
|
|||||
|
Popis
Nejproslulejší moravský barokní varhanář, varhanářská osobnost mezinárodního významu. Vyučil se patrně u některého varhanáře králické dílny , nejspíše u Salomona Halbiga (1630?–1700). Působil ve Žďáru nad Sázavou a od 90. let 17. století se usadil a později i stal měšťanem v Brně, odkud je znám jako zakladatel brněnské varhanářské školy. Varhanářství se věnoval i jeho syn, František Ignác Sieber (1716-1785). Jako jediný z moravských varhanářů stavěl i třímanuálové varhany, např. mimořádně oceňované a dodnes dochované varhany v kostele sv. Michala ve Vídni (1714, III/40). Sieber u tohoto nástroje jako první postavil samostatně stojící hrací stůl, v tomto případě navíc spojený s varhanním strojem třetího manuálu. Další Sieberovy třímanuálové varhany v polské Svídnici (1705, III/43) a v Brně v kostele sv. Tomáše (1700, III/40) se nedochovaly (ty svatotomášské přitom byly ve své době největšími v českých zemích). Sieber stavěl i jazykové rejstříky, z nichž se však dochovaly pouze pedálové hlasy Schnarrbass 16' a Trompetbass 8' v dobře zachovaných varhanách v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Polné (1708, II/31) . Sieber nicméně jazyky stavěl i v manuálu, což je pro barokní varhanářství u nás značně netypické. (Viz např. manuálový Fagott 8' u sv. Michala ve Vídni, který se však spolu s dalšími dvěma pedálovými rejstříky v původní podobě nezachoval.) Z dochovaných domácích varhan uveďme ještě dvoumanuálový nástroj v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše ve Žďáru nad Sázavou (1710, II/19) , postavený do skříně navržené Janem Blažejem Santinim-Aichlem (1677-1723). |
|||||
- Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (1. díl, str. 11, 110)
- SOBOTKA, Petr. Jan David Sieber - osobnost českého barokního varhanáře [online]. Olomouc, 2012 [cit. 2022-05-01]. Dostupné z: https://theses.cz/id/nq8oe6/. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Doc. MgA. Petr Planý.