Nová Hradečná, kostel sv. Vavřince - varhany

Nová Hradečná
kostel sv. Vavřince
Olomoucký kraj, Olomoucká arcidiecéze

Varhanář	neznámý
Rok stavby	1765
Oprava/restaurování	MICHEK, Dalibor (2015)
Velikost	1 manuál 15 rejstříků
Kategorie	do 1799 Barokní Barokní, rokokové, klasicistní skříně Mechanická traktura Zásuvková vzdušnice
Katalog varhan	varhany.net
Webové odkazy	K tajemné historii varhan v Nové Hradečné (Farnost Nová Hradečná) Varhany farního kostela v Nové Hradečné – restaurování 2011–2015
Webové odkazy K tajemné historii varhan v Nové Hradečné (Farnost Nová Hradečná) Varhany farního kostela v Nové Hradečné – restaurování 2011–2015
Web místa	Kostel svatého Vavřince (Wikipedie)
Web místa Kostel svatého Vavřince (Wikipedie)
Popis Varhany byly postaveny neznámým varhanářem, nejspíše v r. 1765. Podle tvaru varhanní skříně se jednalo o varhanáře brněnské školy, nejspíše Františka Ignáce Siebera (1716–1785). Existuje i archivní zmínka o přesunu varhan ze Svatého Kopečku u Olomouce do Nové Hradečné, která však není blíže objasněna. V průběhu let došlo u varhan k dispozičním změnám, novější jsou zejména rejstříky pedálu. Nezvykle široký postament varhanní skříně byl zhotoven až v 19. století – do té doby varhany stály v zábradlí kůru.

Zobrazeno: 0×

Varhanní dispozice je souhrnem zvukových a technických vlastností varhan. Kromě seznamu rejstříků (píšťalových řad) a pomocných zařízení může obsahovat i základní technickou charakteristiku varhan.

AI funkce

Manuál (C-c3, krátká oktáva) Principal 8' Copula maior 8' Quintadena 8' Octava 4' Spitzflauta 4' Copula minor 4' Quinta 3' Superoctava 2' Quindecima 1 1/2' Mixtura 4× (s tercií) 1'

Pedál (C-a, krátká oktáva, 12 tónů) Subbass 16' Violonbass 16' Principalbass 8' Octavbass8' Superoctavbass 4'

Ladění: a1=415 Hz, Werckmeister IV

Podrobnosti viz zdroj

Jednotlivé rejstříky jsou popsány v Encyklopedii rejstříků. Rejstříky jsou popsány v Encyklopedii.

Zobrazit zajímavé varhany v okruhu: 25 km | 50 km Mapy.cz

Varhanáři pracující na varhanách jsou označeni oranžově.
Podrobnosti o varhanářích zobrazíte kliknutím na jejich bod na mapě.

Za podobné považujeme varhany přibližně stejné velikosti, postavené v tomtéž období a patřící do stejných kategorií podle typu a stavby. Přednost mají varhany s menší geografickou vzdáleností.

Krnov, kostel Povýšení sv. Kříže (Thiel Wenzel, 1732, I/10)
Olomouc, kaple sv. Štěpána (Klášterní Hradisko) (Richter Antonín nebo Sieber František Ignác, 1740, I/10)
Opočno, kostel Narození Páně (Katzer František, 1748, I/10)
Nová Hradečná, kostel sv. Vavřince (1765, I/15)
Nové Lublice, kostel Nejsvětější Trojice (Staudinger Josef Šebestián, 1794, I/10)
Ostrava, kostel sv. Václava (Moravská Ostrava) (Horčička František ml., 1798, I/12)

Celkový přehled organologické literatury obsahuje strana Literatura o varhanách.

KOUKAL, Petr. Varhany brněnské a loketské školy a jejich zvukové ideály. Telč: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči, 2019. ISBN 978-80-907357-2-9. (s. 21)
SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:17c67867-c76c-4d85-8f0d-a27663766778 (2. díl, str. 183)
SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (3. díl, str. 86)