Místo narození | Nové Město na Moravě |
---|---|
Místo úmrtí | Nové Město na Moravě |
Kategorie |
1800–1859
Romantické |
Význam | (2/5) 2/5 |
Katalog varhanářů | varhany.net |
Webové odkazy | |
Webové odkazy
|
|
Významné varhany | Časová osa |
Významné varhany
Časová osa |
|
Popis | Produktivní moravský varhanář 2. čtvrtiny 19. století. Působil zejména na venkově. Byl vychován jako evangelík, později přestoupil ke katolictví. Zpočátku se živil tkalcovstvím a s varhanářstvím začal až později jako samouk, což bylo pro jeho dobu, kdy zájem o kvalitní varhanářství opadal, typické. Zřejmě i díky tomu, že nebyl vyučen, pracoval za relativně nižší cenu. Varhany stavěl v klasickém stylu vycházejícím z barokních tradic, snad proto, že právě ze vzorů existujících barokních varhan jako samouk vycházel. Tato konzervativnost se projevuje i v klasicistním vzhledu jeho skříní a ve stavbě pozitivu umístěného dle barokních tradic v zábradlí kůru. S úspěchem stavěl menší jedno- a dvoumanuálové varhany. Z dodnes zachovalých nástrojů jmenujme např. jednomanuálové varhany v kostele sv. Václava v Trpíně (1840, I/10, okr. Svitavy), které byly restaurovány r. 2008, nebo dvoumanuálové v kostele sv. Petra a Pavla v Batelově (1841, II/16, okr. Jihlava). Největším Svítilovým nástrojem jsou dvoumanuálové varhany pro brněnský kostel sv. Jakuba, vestavěné do skříně Jakuba Ryšáka (†1693). V tomto případě již konstrukční složitost varhan přesahovala varhanářovy schopnosti. Varhanářství se věnoval i Svítilův syn František Svítil mladší (1836-1890), který postavil např. varhany v evangelickém kostele v Olešnici na Moravě (1868, I/12, okr. Blansko). |
Popis
Produktivní moravský varhanář 2. čtvrtiny 19. století. Působil zejména na venkově. Byl vychován jako evangelík, později přestoupil ke katolictví. Zpočátku se živil tkalcovstvím a s varhanářstvím začal až později jako samouk, což bylo pro jeho dobu, kdy zájem o kvalitní varhanářství opadal, typické. Zřejmě i díky tomu, že nebyl vyučen, pracoval za relativně nižší cenu. Varhany stavěl v klasickém stylu vycházejícím z barokních tradic, snad proto, že právě ze vzorů existujících barokních varhan jako samouk vycházel. Tato konzervativnost se projevuje i v klasicistním vzhledu jeho skříní a ve stavbě pozitivu umístěného dle barokních tradic v zábradlí kůru. S úspěchem stavěl menší jedno- a dvoumanuálové varhany. Z dodnes zachovalých nástrojů jmenujme např. jednomanuálové varhany v kostele sv. Václava v Trpíně (1840, I/10, okr. Svitavy), které byly restaurovány r. 2008, nebo dvoumanuálové v kostele sv. Petra a Pavla v Batelově (1841, II/16, okr. Jihlava). Největším Svítilovým nástrojem jsou dvoumanuálové varhany pro brněnský kostel sv. Jakuba, vestavěné do skříně Jakuba Ryšáka (†1693). V tomto případě již konstrukční složitost varhan přesahovala varhanářovy schopnosti. Varhanářství se věnoval i Svítilův syn František Svítil mladší (1836-1890), který postavil např. varhany v evangelickém kostele v Olešnici na Moravě (1868, I/12, okr. Blansko). |
- Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (1. díl, str. 124)
- VAŇKOVÁ, Andrea. Varhany z dílny Františka Svítila na Vysočině. Online. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2023. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/skjg0/.