SVÍTIL, František - varhanář

SVÍTIL, František (1805–1873)
Nové Město na Moravě (Kraj Vysočina)

O stylovém vývoji našeho varhanářství více zde.
Místo narození Nové Město na Moravě
Místo úmrtí Nové Město na Moravě
Kategorie 1800–1859
Romantické
Význam (2/5) 2/5
Katalog varhanářů varhany.net
Webové odkazy
Webové odkazy
Významné varhany Časová osa
Významné varhany
Časová osa
Popis

Produktivní moravský varhanář 2. čtvrtiny 19. století. Působil zejména na venkově. Byl vychován jako evangelík, později přestoupil ke katolictví. Zpočátku se živil tkalcovstvím a s varhanářstvím začal až později jako samouk, což bylo pro jeho dobu, kdy zájem o kvalitní varhanářství opadal, typické. Zřejmě i díky tomu, že nebyl vyučen, pracoval za relativně nižší cenu.

Varhany stavěl v klasickém stylu vycházejícím z barokních tradic, snad proto, že právě ze vzorů existujících barokních varhan jako samouk vycházel. Tato konzervativnost se projevuje i v klasicistním vzhledu jeho skříní a ve stavbě pozitivu umístěného dle barokních tradic v zábradlí kůru. S úspěchem stavěl menší jedno- a dvoumanuálové varhany.

Z dodnes zachovalých nástrojů jmenujme např. jednomanuálové varhany v kostele sv. Václava v Trpíně (1840, I/10, okr. Svitavy), které byly restaurovány r. 2008, nebo dvoumanuálové v kostele sv. Petra a Pavla v Batelově (1841, II/16, okr. Jihlava). Největším Svítilovým nástrojem jsou dvoumanuálové varhany pro brněnský kostel sv. Jakuba, vestavěné do skříně Jakuba Ryšáka (†1693). V tomto případě již konstrukční složitost varhan přesahovala varhanářovy schopnosti.

Varhanářství se věnoval i Svítilův syn František Svítil mladší (1836-1890), který postavil např. varhany v evangelickém kostele v Olešnici na Moravě (1868, I/12, okr. Blansko).

Popis

Produktivní moravský varhanář 2. čtvrtiny 19. století. Působil zejména na venkově. Byl vychován jako evangelík, později přestoupil ke katolictví. Zpočátku se živil tkalcovstvím a s varhanářstvím začal až později jako samouk, což bylo pro jeho dobu, kdy zájem o kvalitní varhanářství opadal, typické. Zřejmě i díky tomu, že nebyl vyučen, pracoval za relativně nižší cenu.

Varhany stavěl v klasickém stylu vycházejícím z barokních tradic, snad proto, že právě ze vzorů existujících barokních varhan jako samouk vycházel. Tato konzervativnost se projevuje i v klasicistním vzhledu jeho skříní a ve stavbě pozitivu umístěného dle barokních tradic v zábradlí kůru. S úspěchem stavěl menší jedno- a dvoumanuálové varhany.

Z dodnes zachovalých nástrojů jmenujme např. jednomanuálové varhany v kostele sv. Václava v Trpíně (1840, I/10, okr. Svitavy), které byly restaurovány r. 2008, nebo dvoumanuálové v kostele sv. Petra a Pavla v Batelově (1841, II/16, okr. Jihlava). Největším Svítilovým nástrojem jsou dvoumanuálové varhany pro brněnský kostel sv. Jakuba, vestavěné do skříně Jakuba Ryšáka (†1693). V tomto případě již konstrukční složitost varhan přesahovala varhanářovy schopnosti.

Varhanářství se věnoval i Svítilův syn František Svítil mladší (1836-1890), který postavil např. varhany v evangelickém kostele v Olešnici na Moravě (1868, I/12, okr. Blansko).

Zobrazeno: 17×

  • Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (1. díl, str. 124)
  • VAŇKOVÁ, Andrea. Varhany z dílny Františka Svítila na Vysočině. Online. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2023. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/skjg0/.