| Varhanář |
neznámý
|
|---|---|
| Rok stavby |
1780
|
| Oprava/restaurování | Kánský-Brachtl (2011) |
| Velikost |
2 manuály
23 rejstříků |
| Kategorie |
do 1799
Barokní Barokní, rokokové, klasicistní skříně Mechanická traktura Zásuvková vzdušnice |
| Význam | (4/5) 4/5 |
| Katalog varhan | varhany.net |
| Související varhany | |
| Webové odkazy | |
|
Webové odkazy
|
|
| Web místa | |
|
Web místa
|
|
| Nahrávky | |
|
Nahrávky
|
|
|
Popis
Pozdně barokní varhanář Josef Šebestián Staudinger (1729-1809) byl zakladatelem varhanářství v Andělské Hoře, kam přišel z Landeku v dnešním Polsku. Varhanářství se věnovali i jeho potomci v 19. století. Varhanářská tradice v Andělské Hoře pak končí smrtí Fabiána Šebestiána Staudingera (1766-1839). Staudingerové se řadí k nejvýznamnějším varhanářským rodům v Českém Slezsku. V jejich dílně se vyučil např. Johann Neusser (1807–1878) a snad i Franz Harbich (1780–1862) . Staudingerovské varhany jsou poměrně progresivní co se týče zvětšování tónového rozsahu manuálů a pedálu. Zcela specifickým zařízením je tzv. repagulum, umožňující jediným táhlem zapnout předpřipravené hlasité rejstříky. Může jít o vlivy slezského varhanářství. Navzdory velkému množství Staudingery postavených nástrojů se jich ve zvukově nezměněné podobě zachovalo jen málo. Příčinou může být horší kvalita těchto varhan nebo pravděpodobněji pozdější bohatá stavební činnost firmy Rieger v této oblasti. I proto byla tomuto varhanářskému rodu doposud věnována menší pozornost. Varhanní skříně staudingerovské dílny se zachovaly např. v poutní bazilice ve Frýdku (1764, II/30), kde stál patrně největší staudingerovský nástroj, dále v kostele sv. Bartoloměje v Zábřehu (1772, II/24), v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Bruntálu (1779, II/18) nebo v kostele sv. Valentina v Příboře (1799, I/13), kam byla nedávno postavena replika staudingerovského nástroje. Malé jednomanuálové varhany Josefa Šebestiána Staudingera se dochovaly např. v kapli Narození Panny Marie na zámku Hošťálkovy (1785, II/19, okr. Bruntál), v kostele Nejsvětější Trojice v Nových Lubicích (1794, I/10, okr. Opava) a v kostele sv. Petra a Pavla v Kružberku (1808, I/6, okr. Opava). Všechny tyto tři nástroje již byly restaurovány. Jednomanuálové varhany Fabiána Šebestiána Staudingera se dochovaly v kostele sv. Mikuláše v Novém Jičíně - Žilině (1820, I/9). Největším částečně dochovalým nástrojem staudingerovské dílny jsou dvoumanuálové varhany Josefa Šebestiána Staudingera v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie ve Velkých Heralticích (1756, II/13, okr. Opava). |
|
B. M. Černohorský: Fuga a-moll
(Viktor Hugo, 2019)
HW Principal Octava Quinta Superoctava Mixtura Cimbel Salicional Quintadena Rohrfletten Flauta
POSITIV Principal Mixtura Octava Quinta Copula maior Copula minor
PEDAL Sub Bass Ap. Sub Bass Cl. Principal Bass Flauta Bass Octav Bass Quint Bass Trompet Bass
Podrobnosti viz zdroj
Varnsdorf, kostel sv. Karla Boromejského (králická dílna, 1763, II/18)
Nová Říše, kostel sv. Petra a Pavla (Semrád, 1765, II/23)
Hradec Králové, kostel Nanebevzetí Panny Marie (Sträusel Josef, 1766, II/22)
Praha, kostel Nejsvětějšího Salvátora (Staré Město, Křižovnická ul.) (1780, II/23)
Slaný, kostel sv. Gotharda (Reiss, 1783, II/22)
- NĚMEC, Vladimír. Pražské varhany. 1. vyd. Praha: František Novák, 1944. 349, [II] s. Naše poklady sv. 1. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/cdk/uuid/uuid:f8f891f0-3a51-11e5-a525-5ef3fc9ae867 (str. 96)