Praha, kostel Nejsvětějšího Salvátora (Staré Město, Křižovnická ul.) - varhany

Praha
kostel Nejsvětějšího Salvátora (Staré Město, Křižovnická ul.)

Pražská arcidiecéze

Varhanář
neznámý
Rok stavby
1780
Oprava/restaurování Kánský-Brachtl (2011)
Velikost
manuály
23 rejstříků
Kategorie do 1799
Barokní Barokní, rokokové, klasicistní skříně
Mechanická traktura Zásuvková vzdušnice
Význam (4/5) 4/5
Katalog varhan varhany.net
Související varhany
Webové odkazy
Webové odkazy
Web místa
Web místa
Nahrávky
Nahrávky
Popis

Pozdně barokní varhanář Josef Šebestián Staudinger (1729-1809) byl zakladatelem varhanářství v Andělské Hoře, kam přišel z Landeku v dnešním Polsku. Varhanářství se věnovali i jeho potomci v 19. století. Varhanářská tradice v Andělské Hoře pak končí smrtí Fabiána Šebestiána Staudingera (1766-1839). Staudingerové se řadí k nejvýznamnějším varhanářským rodům v Českém Slezsku. V jejich dílně se vyučil např. Johann Neusser (1807–1878) a snad i Franz Harbich (1780–1862) .

Staudingerovské varhany jsou poměrně progresivní co se týče zvětšování tónového rozsahu manuálů a pedálu. Zcela specifickým zařízením je tzv. repagulum, umožňující jediným táhlem zapnout předpřipravené hlasité rejstříky. Může jít o vlivy slezského varhanářství.

Navzdory velkému množství Staudingery postavených nástrojů se jich ve zvukově nezměněné podobě zachovalo jen málo. Příčinou může být horší kvalita těchto varhan nebo pravděpodobněji pozdější bohatá stavební činnost firmy Rieger v této oblasti. I proto byla tomuto varhanářskému rodu doposud věnována menší pozornost.

Varhanní skříně staudingerovské dílny se zachovaly např. v poutní bazilice ve Frýdku (1764, II/30), kde stál patrně největší staudingerovský nástroj, dále v kostele sv. Bartoloměje v Zábřehu (1772, II/24), v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Bruntálu (1779, II/18) nebo v kostele sv. Valentina v Příboře (1799, I/13), kam byla nedávno postavena replika staudingerovského nástroje.

Malé jednomanuálové varhany Josefa Šebestiána Staudingera se dochovaly např. v kapli Narození Panny Marie na zámku Hošťálkovy (1785, II/19, okr. Bruntál), v kostele Nejsvětější Trojice v Nových Lubicích (1794, I/10, okr. Opava) a v kostele sv. Petra a Pavla v Kružberku (1808, I/6, okr. Opava). Všechny tyto tři nástroje již byly restaurovány. Jednomanuálové varhany Fabiána Šebestiána Staudingera se dochovaly v kostele sv. Mikuláše v Novém Jičíně - Žilině (1820, I/9).

Největším částečně dochovalým nástrojem staudingerovské dílny jsou dvoumanuálové varhany Josefa Šebestiána Staudingera v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie ve Velkých Heralticích (1756, II/13, okr. Opava).

Zobrazeno: 271×

B. M. Černohorský: Fuga a-moll
(Viktor Hugo, 2019)

Varhanní dispozice je souhrnem zvukových a technických vlastností varhan. Kromě seznamu rejstříků (píšťalových řad) a pomocných zařízení může obsahovat i základní technickou charakteristiku varhan.
AI funkce
Načítání…

HW Principal Octava Quinta Superoctava Mixtura Cimbel Salicional Quintadena Rohrfletten Flauta

POSITIV Principal Mixtura Octava Quinta Copula maior Copula minor

PEDAL Sub Bass Ap. Sub Bass Cl. Principal Bass Flauta Bass Octav Bass Quint Bass Trompet Bass


Podrobnosti viz zdroj

HW Principal Octava Quinta Superoctava Mixtura Cimbel Salicional Quintadena Rohrfletten Flauta POSITIV Principal Mixtura Octava Quinta Copula maior Copula minor PEDAL Sub Bass Ap. Sub Bass Cl. Principal Bass Flauta Bass Octav Bass Quint Bass Trompet Bass
Jednotlivé rejstříky jsou popsány v Encyklopedii rejstříků. Rejstříky jsou popsány v Encyklopedii.

Zobrazit zajímavé varhany v okruhu: 25 km | 50 km Mapy.cz
Varhanáři pracující na varhanách jsou označeni oranžově.
Podrobnosti o varhanářích zobrazíte kliknutím na jejich bod na mapě.

Za podobné považujeme varhany přibližně stejné velikosti, postavené v tomtéž období a patřící do stejných kategorií podle typu a stavby. Přednost mají varhany s menší geografickou vzdáleností.

Celkový přehled organologické literatury obsahuje strana Literatura o varhanách.