Naše největší, nejproduktivnější a světově nejznámější varhanářská firma vznikla poté, co bratři Otto Rieger (1847-1903) a Gustav Rieger (1848-1919) převzali krnovskou varhanářskou dílnu po svém otci
Franzi Riegerovi
(1812–1885)
. Díky studiím v Německu přinesli do zaostávajícího domácího varhanářství moderní prvky. Velký úspěch sklidil jejich nástroj již na světové výstavě v Paříži v r. 1878. Firma Rieger proslula vysokou kvalitou (ale též cenou) svých výrobků. Otto Rieger byl v letech 1900-1903 starostou Krnova.
Riegerové zpočátku stavěli varhany s mechanickou trakturu, případně s využitím Barkerovy páky. Od r. 1895 začínají experimenty s pneumatickou trakturou. Relativně dlouhou dobu trvá, než je firma obchodně zavedena i v Čechách - poměrově více zakázek získává stále na Moravě, ve Slezsku nebo v Uhrách (pobočka v Budapešti otevřena r. 1894). I proto firmu obchodně oslabí rozpad Rakousko-Uherska po 1. světové válce.
V meziválečném období již Rieger reflektuje myšlenky tzv. varhanního hnutí, kdy dispozice varhan obsahují (v duchu tradic barokního varhanářství) více rejstříků ve vyšších polohách, avšak při celkovém zachování původní romantické zvukovosti. V tomto období je vedení firmy spjato s Josefem Glatter-Götzem (1880-1948) a jeho syny.
Po r. 1945 dochází k odsunu dosavadních německých pracovníků závodu, kteří později zakládají nástupnický závod Rieger Orgelbau v rakouském Schwarzachu (funguje dodnes). Závod v Krnově je naopak sloučen s menší varhanářskou dílnou
Josefa Klosse
(1885–1963)
a pokračuje pod značkou "Továrna na varhany", později
Rieger-Kloss
.
Celkový počet nástrojů původní firmy Rieger, postavených do r. 1945, se pohybuje okolo 3000. Mezi významné dochované nástroje z raného období podniku, kdy byla stavěna ještě mechanická traktura, patří např. tyto varhany:
-
Olomouc, katedrála sv. Václava
(1886, III/50)
-
Praha, kostel sv. Štěpána
(1887, II/25)
-
Terezín, kostel Vzkříšení Páně
(1898, II/18)
Novější varhany jsou obvykle pneumatické – např.:
-
Šternberk, kostel Zvěstování Panny Marie
(1929, III/45)
-
Jablonec nad Nisou, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně
(1934, III/43)
-
Ludgeřovice, kostel sv. Mikuláše
(1931, II/45)
(okr. Opava)
-
Hejnice, kostel Navštívení Panny Marie
(1929, II/41)
(okr. Liberec)