Naše největší, nejproduktivnější a světově nejznámější varhanářská firma vznikla poté, co bratři Otto a Gustav převzali krnovskou varhanářskou dílnu po svém otci Franzi Riegerovi (1812-1885) (rozebrán v samostatném článku). Díky studiím v Německu přinesli do zaostávajícího domácího varhanářství moderní prvky. Velký úspěch sklidil jejich nástroj již na světové výstavě v Paříži v r. 1878. Firma Rieger proslula vysokou kvalitou (ale též cenou) svých výrobků. Otto Rieger byl v letech 1900-1903 starostou Krnova.

Riegerové zpočátku stavěli varhany s mechanickou trakturu, případně s využitím Barkerovy páky. Od r. 1895 začínají experimenty s pneumatickou trakturou. Relativně dlouhou dobu trvá, než je firma obchodně zavedena i v Čechách - poměrově více zakázek získává stále na Moravě, ve Slezsku nebo v Uhrách (pobočka v Budapešti otevřena r. 1894). I proto firmu obchodně oslabí rozpad Rakousko-Uherska po 1. světové válce.

V meziválečném období již Rieger reflektuje myšlenky tzv. varhanního hnutí, kdy dispozice varhan obsahují (v duchu tradic barokního varhanářství) více rejstříků ve vyšších polohách, avšak při celkovém zachování původní romantické zvukovosti. V tomto období je vedení firmy spjato s Josefem Glatter-Götzem (1880-1948) a jeho syny.

Po r. 1945 dochází k odsunu dosavadních německých pracovníků závodu, kteří později zakládají nástupnický závod Rieger Orgelbau v rakouském Schwarzachu (funguje dodnes). Závod v Krnově je naopak sloučen s menší varhanářskou dílnou Josefa Klosse (1885-1963) a pokračuje pod značkou "Továrna na varhany" (později "Rieger-Kloss" - tato firma je rozebrána v samostatném článku).

Celkový počet nástrojů původní firmy Rieger, postavených do r. 1945, se pohybuje okolo 3000. Mezi významné dochované nástroje z raného období podniku, kdy byla stavěna ještě mechanická traktura, patří varhany pro katedrálu sv. Václava v Olomouci (1886, III/50), kostel sv. Štěpána v Praze (1887, II/25) nebo kostel Vzkříšení Páně v Terezíně (1898, II/18). Novější varhany jsou obvykle pneumatické – např. v kostele Zvěstování Panny Marie ve Šternberku (1929, III/45), v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Jablonci nad Nisou (1934, III/43), v kostele sv. Mikuláše v Ludgeřovicích (1931, II/45, okr. Opava) nebo v kostele Navštívení Panny Marie v Hejnicích (1929, II/41, okr. Liberec).