Rieger - organ building

Naše největší, nejproduktivnější a světově nejznámější varhanářská firma vznikla poté, co bratři Otto Rieger (1847-1903) a Gustav Rieger (1848-1919) převzali krnovskou varhanářskou dílnu po svém otci Franzi Riegerovi (1812–1885) . Díky studiím v Německu přinesli do zaostávajícího domácího varhanářství moderní prvky. Velký úspěch sklidil jejich nástroj již na světové výstavě v Paříži v r. 1878. Firma Rieger proslula vysokou kvalitou (ale též cenou) svých výrobků. Otto Rieger byl v letech 1900-1903 starostou Krnova.

Riegerové zpočátku stavěli varhany s mechanickou trakturu, případně s využitím Barkerovy páky. Od r. 1895 začínají experimenty s pneumatickou trakturou. Relativně dlouhou dobu trvá, než je firma obchodně zavedena i v Čechách - poměrově více zakázek získává stále na Moravě, ve Slezsku nebo v Uhrách (pobočka v Budapešti otevřena r. 1894). I proto firmu obchodně oslabí rozpad Rakousko-Uherska po 1. světové válce.

V meziválečném období již Rieger reflektuje myšlenky tzv. varhanního hnutí, kdy dispozice varhan obsahují (v duchu tradic barokního varhanářství) více rejstříků ve vyšších polohách, avšak při celkovém zachování původní romantické zvukovosti. V tomto období je vedení firmy spjato s Josefem Glatter-Götzem (1880-1948) a jeho syny.

Po r. 1945 dochází k odsunu dosavadních německých pracovníků závodu, kteří později zakládají nástupnický závod Rieger Orgelbau v rakouském Schwarzachu (funguje dodnes). Závod v Krnově je naopak sloučen s menší varhanářskou dílnou Josefa Klosse (1885–1963) a pokračuje pod značkou "Továrna na varhany", později Rieger-Kloss .

Celkový počet nástrojů původní firmy Rieger, postavených do r. 1945, se pohybuje okolo 3000. Mezi významné dochované nástroje z raného období podniku, kdy byla stavěna ještě mechanická traktura, patří např. tyto varhany: - Olomouc, katedrála sv. Václava (1886, III/50) - Praha, kostel sv. Štěpána (1887, II/25) - Terezín, kostel Vzkříšení Páně (1898, II/18)

Novější varhany jsou obvykle pneumatické – např.: - Šternberk, kostel Zvěstování Panny Marie (1929, III/45) - Jablonec nad Nisou, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (1934, III/43) - Ludgeřovice, kostel sv. Mikuláše (1931, II/45) (okr. Opava) - Hejnice, kostel Navštívení Panny Marie (1929, II/41) (okr. Liberec)