Olomouc, kostel sv. Michala - varhany

Podpořte Organomanii a její další provoz a vývoj.

Olomouc
kostel sv. Michala
Olomoucký kraj, Olomoucká arcidiecéze

Varhanář	SIEBER, Jan David (1706, varhanní skříň) Rieger-Kloss (1975, varhanní stroj)
Rok stavby	1975 Časová osa
Velikost	3 manuály 50 rejstříků
Kategorie	1945–1989 Neobarokní a univerzální Barokní, rokokové, klasicistní skříně Elektrická traktura Kuželková vzdušnice
Katalog varhan	varhany.net
Související varhany	Varhany v Olomouci 15
Webové odkazy	Varhany v kapli sv. Alexeje (Farnost sv. Michala)
Webové odkazy Varhany v kapli sv. Alexeje (Farnost sv. Michala)
Web místa	Kostel sv. Michala (Wikipedie)
Web místa Kostel sv. Michala (Wikipedie)
Nahrávky	Toccata a fuga d-moll, BWV 565 (úryvek) (2016) A. Guilmant: Sonata č. 6 h-moll - I. Allegro con fuoco, II. Méditation (Martin Kordas, 2013) Bach: Umění fugy (Josef Popelka, Zuzana Němečková, 1993) Skvosty francouzské varhanní tvorby (Aleš Bárta, 1996)
Nahrávky Toccata a fuga d-moll, BWV 565 (úryvek) (2016) A. Guilmant: Sonata č. 6 h-moll - I. Allegro con fuoco, II. Méditation (Martin Kordas, 2013) Bach: Umění fugy (Josef Popelka, Zuzana Němečková, 1993) Skvosty francouzské varhanní tvorby (Aleš Bárta, 1996)
Popis Barokní skříň pochází z dvoumanuálových barokních varhan Jana Davida Siebera (1670–1723) z r. 1706, které byly do kostela sv. Michala přeneseny ze zrušeného kostela v Klášterním Hradisku. (I při pohledu na kůr je zřejmé, že skříň byla původně stavěna pro jiný prostor.) Vlastní barokní nástroj se vlivem řady přestaveb nedochoval. Už na konci 19. století postavila nové varhany firma Brauner . Současný univerzální a koncertně disponovaný nástroj pochází od firmy Rieger-Kloss . Bez započítání transmisí a extenzí má nástroj 50 rejstříků, což z něj spolu s varhanami katedrály sv. Václava (1886, III/50) činí druhý největší nástroj v Olomouci. Zvuk nástroje byl zachycen i na množství CD nahrávek. Pro menší liturgické slavnosti se používá nedávno zrekonstruovaný historický nástroj v přilehlé kapli sv. Alexeje (1870?, I/5), který postavil Karl Neusser (1844–1925).

Zobrazeno: 295×

Varhanní dispozice je souhrnem zvukových a technických vlastností varhan. Kromě seznamu rejstříků (píšťalových řad) a pomocných zařízení může obsahovat i základní technickou charakteristiku varhan.

AI funkce

I. man. - Positiv Kryt 8' Principál 4' Flétna vřetenová 4' Oktáva švýcarská 2' Kvinta 1 1/3' Sedecima 1' Akuta 5× 1' Šalmaj trubicová 8' Kornet zpěvný 8' III/I III/I super Tremolo I

II. man. - Hlavní stroj Principál velký 16' Burdon 16' Principál 8' Flétna dvojitá 8' Gamba špičatá 8' Oktáva 4' Flétna zobcová 4' Kvintadecima 2' Kornet septimový 4-7× 2 2/3' Mixtura maior 5-6× 2' Mixtura minor 5× 1' Fagot 16' Trompeta jasná 8' I/II III/II III/II sub

III. man. - Žaluziový stroj Principál 8' Flétna kopulová 8' Salicionál 8' Oktáva 4' Roh noční 4' Vox angelica 1-2× 4'+8' Nasard špičatý 2 2/3' Flétna lesní 2' Tercie rohová 1 3/5' Sextán nonový 3× 4/7'+4/9'+4/12' Mixtura 5× 1 1/3' Cymbál 3× 1/3' Hoboj franc. 8' Vox humana 8' Clairon harm. 4' Tremolo III

Pedál Kontrabas 32' (ext. Principál 16') Principál 16' Subbas 16' Burdon 16' (trsm. Burdon 16' z II.) Salicet 16' Kvinta krytá 10 2/3' Oktáva 8' Flétna basová 8' Violon 8' Superoktáva 4' Flétna chorální 4' (ext. Flétna basová 8') Tybia 2' (ext. Flétna basová 8') Bas šumivý 3× 5 1/3' Mixtura 6× 2 2/3' Pozoun 16' Trompeta 8' Klarina 4' (ext. Trompeta 8') I/P II/P III/P III/P super

Zvony II. man. G-g1 Volné kombinace A, B, C, D Pleno 1 Pleno 2 Tutti Crescendový válec

Vypínač jazyků Vypínač mixtur Vypínač 16' man., 32' ped. Vypínač spojek z crescenda Anulátor pedálu I Anulátor pedálu III Vypínač crescenda Zapínač ručních rejstříků

Zdroj: archiv autora

Jednotlivé rejstříky jsou popsány v Encyklopedii rejstříků. Rejstříky jsou popsány v Encyklopedii.

Zobrazit zajímavé varhany v okruhu: 25 km | 50 km Mapy.cz

Varhanáři pracující na varhanách jsou označeni oranžově.
Podrobnosti o varhanářích zobrazíte kliknutím na jejich bod na mapě.

Za podobné považujeme varhany přibližně stejné velikosti, postavené v tomtéž období a patřící do stejných kategorií podle typu a stavby. Přednost mají varhany s menší geografickou vzdáleností.

Opava, kostel sv. Vojtěcha (Rieger-Kloss, 1949, III/54)
Valašské Meziříčí, kostel Nanebevzetí Panny Marie (Rieger-Kloss, 1957, III/59)
Velehrad, bazilika Nanebevzetí P. Marie a svatých Cyrila a Metoděje (Rieger-Kloss, 1963, III/59)
Olomouc, kostel sv. Michala (Rieger-Kloss, 1975, III/50)

Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (1. díl, str. 113)