PETR, Emanuel Štěpán
(1853–1930)
Praha
Oceňovaný pražský varhanář, stavějící nástroje romantického typu.
Místo narození | Opočno |
---|---|
Místo úmrtí | Praha |
Kategorie |
1860–1944
Romantické Tovární výroba |
Význam | (5/5) 5/5 |
Katalog varhanářů | varhany.net |
Webové odkazy | |
Webové odkazy
|
|
Významné varhany |
Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje
(1894, III/46)
Zobrazit vše
5
Praha, kostel sv. Ludmily (Vinohrady) (1898, III/46) Praha, kostel sv. Cyrila a Metoděje (Karlín) (1899, III/61) Kroměříž, kostel sv. Mořice (1905, III/46) Praha, kostel sv. Ignáce (Nové Město) (1911, III/50) Časová osa Srovnat velikost |
Významné varhany
Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje
(1894, III/46)
Zobrazit vše
5
Praha, kostel sv. Ludmily (Vinohrady) (1898, III/46) Praha, kostel sv. Cyrila a Metoděje (Karlín) (1899, III/61) Kroměříž, kostel sv. Mořice (1905, III/46) Praha, kostel sv. Ignáce (Nové Město) (1911, III/50) Časová osa Srovnat velikost |
|
Popis | Vedle firmy Rieger náš nejvýznamnější romantický varhanář. Byl oceňován pro kvalitu své práce, díky níž se dodnes zachovala řada jeho nástrojů, i pro ušlechtilou intonaci jednotlivých rejstříků. Absolvoval pracovní pobyt u nejvýznamnějšího francouzského varhanáře 19. století Aristida Cavaillé-Colla (1811-1899). U některých varhan (např. v Praze u sv. Ludmily) používal tradiční mechanickou trakturu s Barkerovou pákou, kde je pro usnadnění hry pohyb mechanické traktury po stisku klávesy proveden ne silou hráče, ale tlakem vzduchu. U jiných varhan (např. v kostele sv. Mořice v Kroměříži) byla použita pro tehdejší období nejtypičtější pneumatická traktura. Z dalších významných nástrojů uveďme třímanuálové varhany pro katedrálu sv. Bartoloměje v Plzni nebo pro kostel sv. Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně (obojí dochováno). |
Popis
Vedle firmy Rieger náš nejvýznamnější romantický varhanář. Byl oceňován pro kvalitu své práce, díky níž se dodnes zachovala řada jeho nástrojů, i pro ušlechtilou intonaci jednotlivých rejstříků. Absolvoval pracovní pobyt u nejvýznamnějšího francouzského varhanáře 19. století Aristida Cavaillé-Colla (1811-1899). U některých varhan (např. v Praze u sv. Ludmily) používal tradiční mechanickou trakturu s Barkerovou pákou, kde je pro usnadnění hry pohyb mechanické traktury po stisku klávesy proveden ne silou hráče, ale tlakem vzduchu. U jiných varhan (např. v kostele sv. Mořice v Kroměříži) byla použita pro tehdejší období nejtypičtější pneumatická traktura. Z dalších významných nástrojů uveďme třímanuálové varhany pro katedrálu sv. Bartoloměje v Plzni nebo pro kostel sv. Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně (obojí dochováno). |
- Tomší, Lubomír et al. Historické varhany v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 263 s. ISBN 80-7277-009-8. (str. 133)
- Tomíček, Jan. Varhany a jejich osudy. [Praha]: PM vydavatelství, 2010. 310 s. ISBN 978-80-900808-2-9. (str. 196)
- Němec, Vladimír. Pražské varhany. 1. vyd. Praha: František Novák, 1944. 349, [II] s. Naše poklady; sv. 1. (str. 232)
- ŠON, Jiří. Emanuel Štěpán Petr v kontextu českého varhanářství [online]. Brno, 2011 [cit. 2022-05-04]. Dostupné z: https://is.jamu.cz/th/y47ke/. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění, Hudební fakulta. Vedoucí práce Petr LYKO.
- SVOBODA, Pavel. Vybrané nástroje Em. Š. Petra a jejich v liv na interpretaci. Online. Diplomová práce. Praha: Akademie múzických umění v Praze, Hudební a taneční fakulta. 2015. Dostupné z: https://theses.cz/id/8kdc0d/.