Varhanáři

Díky několika generacím vzájemně spolupracujících varhanářských rodů proslulo město Králíky na Orlickoústecku jako jedno ze středisek barokního varhanářství.

Pražský varhanář původem z Kolína nad Rýnem. Kromě mimořádně cenných varhan v Týnském chrámu v Praze se zachovaly ještě jeho menší varhany ve Štolmíři (I/10, 1688, okr. Kolín), postavené původně jako dvoumanuálové p...

Oceňovaný pražský varhanář, stavějící nástroje romantického typu. Do dnešní doby se dochovaly i jeho velké reprezentativní nástroje.

Krnovský podnik bratří Riegerů, jehož četné nástroje byly a jsou ceněny nejen pro vysokou kvalitu řemeslného zpracování.

Významný barokní varhanář, činný v Čechách i na Moravě, člen jezuitského řádu.

Nejvýznamnější osobnost moravského barokního varhanářství a zakladatel brněnské varhanářské školy.

Dílo nejvýznamnějšího představitele tohoto varhanářského rodu, Abraháma Starka, je považováno za vrchol barokního varhanářství u nás.

Oceňovaný pozdně barokní varhanář, člen brněnské varhanářské školy.

Leopold Burkhardt (psáno též Burkart, Burghart) byl významný člen loketské varhanářské školy. Vyučil se u Abraháma Starka (1659–1709) a po jeho smrti se v rámci loketské školy stal vůdčí osobností. Burkhardtovým nej...

Gartnerové byli uznávaný český varhanářský rod, spojený mimo jiné se stavbou velkých třímanuálových varhan. Antonín Gartner (1707-1771), nejvýznamnější příslušník rodu, postavil třímanuálové varhany pro Teplou a pro...

Bratři Paštikové pocházeli z Čestína na Kutnohorsku, kde byla později umístěna i pobočka jejich firmy. Josef Paštika (1864-1918) se vyučil u Jindřicha Schiffnera. Firma bratří Paštiků patřila mezi významné a oceňova...

Krnovská firma navazující na tradici závodu bratří Riegerů. V období po 2. světové válce šlo o největšího výrobce varhan ve východní Evropě.

Oceňovaný barokní varhanář, z jehož díla dnes známe spíše menší nástroje, jako např. jednomanuálový nástroj v Manětíně (okr. Plzeň-sever). Varhanářství se věnoval i jeho syn Antonín Spiegel (1712-1756). Zajímavostí...

Nástroje technologicky vyspělé uničovské firmy prosluly řadou unikátních konstrukčních inovací.

Velký zachovalý dvoumanuálový barokní nástroj s 28 rejstříky postavil v r. 1734 u sv. Havla v Praze Ondřej Guth (1680-1738). Obzvláště výtvarně působivé jsou dvoumanuálové varhany s pětidílnou skříní v kostele Všech...

Plodný varhanář s širokým polem působnosti, které sahalo až na Slovensko a do Dolních Rakous. Narodil se ve Žlebu (dříve Valteřice) poblíž Hanušovic a vyučil se u slezského varhanáře Josefa Šebestiána Staudingera (1...

Nejvýznačnější kutnohorský barokní varhanář, člen varhanářského rodu Horáků. Dožil se nezvykle vysokého věku. Kromě chórových varhan v kostele sv. Jakuba v Kutné Hoře se zachoval např. jeho dvoumanuálový nástroj v D...

Nejvýznamnější představitel firmy Melzerů, která patřila k velkým varhanářským podnikům své doby.

Významný varhanářský rod postavil v 19. století řadu menších a středně velkých nástrojů, především na severní a střední Moravě a ve Slezsku.

Nejvýznamnější člen varhanářského rod Predigerů, působícího v Albrechticích od konce 18. století. Velmi oceňovaný a plodný varhanář.

Vyučil se nejprve truhlářství u svého otce v Linci a poté pracoval ve varhanářské dílně Jana Davida Siebera v Brně (podílel se zřejmě i na stavbě proslulých Sieberových varhan v Polné a u sv. Michala ve Vídni). Po r...

Varhanářství se věnoval i jeho bratr Karel Schiffner (1836-1894), který se vyučil u Josefa Gartnera a založil v Praze prosperující varhanářskou firmu. Tu pak v r. 1889 Jindřich Schiffner po nemocném bratrovi převzal...

Velmi plodný barokní varhanář, působící zejména na venkově. Zajímavým poznávacím znakem jeho skříní jsou píšťalové věže završené korunou. Kromě dvoumanuálových varhan v Semrádově rodné Nové Říši se dochovaly i jedny...

Člen varhanářské rodiny Španělů z Rokytnice v Orlických horách, která varhanářské řemeslo přejala od členů králické dílny. Rodové jméno, psané obvykle německy Spanel, může pocházet z německého spannen (natáhnout). D...

Významný varhanářský rod z Českého Slezska. Množství jejich nástrojů se bohužel nedochovalo nebo je dochována jen skříň.

Produktivní moravský varhanář, činný především ve venkovských oblastech ve 2. čtvrtině 19. století.

Varhanářská rodina působící ve Vrchlabí už od poloviny 17. století. Jde tak o nejstarobylejší z našich významných varhanářských rodů. V průběhu času se charakter jejich varhan příliš neměnil, neboť varhanáři nepodlé...

Kutnohorský varhanář a zakladatel frekventované varhanářské firmy konce 19. a první poloviny 20. století.

Chebský varhanář se proslavil již na začátku své kariéry, když v r. 1894 postavil třímanuálové varhany pro chebský kostel sv. Mikuláše. Tyto varhany zůstaly jeho nejvýznamnější stavbou. V Zausově díle jsou patrné fr...

Příbuzenské vztahy mezi varhanáři nesoucími příjmení Casparides (někdy též Kasparides) zatím nejsou plně objasněny. Ignác Florián Casparides (1700-1773) postavil např. dvoumanuálové varhany v kostele sv. Linharta v...

Vyučil se u Karla Vocelky a později převzal jeho dílnu. Dochované dvoumanuálové Eisenhutovy varhany v kostele sv. Linharta v Cítově (okr. Mělník) již vykazují jasně romantickou rejstříkovou dispozici.

Zakladatelem dílny byl František Feller st. (1787-1843), varhanář samouk, který se inspiroval častými cestami do sousedního Německa (dobře znal např. poměrně blízké Drážďany). Dílnu pak převzali a pod názvem "Bratři...

Méně významní pozdně barokní varhanáři. Dodnes dochovaný nástroj, umístěný dnes v kostele sv. Václava v Ostravě, postavil František Horčička ml. (1745-1800). Podle dobových svědectví byl František Horčička ml. levný...

Kutnohorský varhanář, vyučený v dílně Pavla Františka Horáka.

Josef Kobrle stavěl dvoumanuálové a menší nástroje s kuželkovou vzdušnicí, po r. 1905 již používá pneumatickou trakturu. Ovládal i konstrukci Barkerovy páky. V řadě případů nenávratně přestavěl historické barokní ná...

Opavský varhanář, činný v dnešní české i polské části Slezska. Zatímco řemeslně vycházel spíše z principů pozdně barokního varhanářství, výtvarnou stránku jeho skříní už výrazně ovlivnil klasicismus a historismus. –...

Nicolaus Christeindl (1635?-1697) se zřejmě narodil a částečně i působil v Českých Budějovicích, nicméně místo pobytu patrně kočovně měnil podle zakázek, na kterých pracoval. V tandemu s Bernhardem Wollersem postavi...

Premonstrátský kněz a ředitel kůru v Praze na Strahově v 18. století. Několik let pracoval na přestavbě velkých varhan strahovského kláštera v Praze.

Varhanářské družstvo vzniklo spojením kutnohorských dílen Jana Tučka a Josefa Melzera. Před r. 1989 firma realizovala výstavbu nebo přestavbu řady velkých varhan, byť kapacitně šlo o řádově menší závod než krnovský...

Plzeňský varhanář postavil řadu nástrojů v západních Čechách. V minulých letech byly opraveny např. jeho varhany v kostele sv. Apolináře v Horšovském Týně (1771, II/16) nebo v Milči (1765, I/7, okr. Plzeň-jih). Post...

Vážený pražský barokní varhanář, odborně vzdělaný ve Vídni, Vratislavi a Drážďanech. Z jeho dochovaných dvoumanuálových varhan jmenujme nástroj v kostele sv. Gotharda ve Slaném a menší varhany v kostele Sedmibolestn...

Otec bratrů Otty a Gustava Riegerových, kteří později založili slavnou továrnu Gebrüder Rieger. Franz Rieger ještě varhany nevyráběl továrním způsobem, při konstrukci používal mechanickou trakturu a tradiční zásady...

Matouš Pavel Rozkoš (psáno též Roskoš) byl synem varhanáře Pavla Rozkoše, se kterým přišli do Brna ze Slezska asi po r. 1660. Rozkoš byl plodný varhanář, ale kvalita jeho prací nedosahovala vynikající úrovně jeho br...

Varhanářství se vyučil ve Slezsku u Pavla Rozkoše, otce Matouše Pavla Rozkoše. Usadil se v Opavě, kde se pak varhanářství věnovali i jeho potomci. Jakuba Ryšáka dnes známe především jako autora varhan v kostele sv....

Oceňovaný znojemský varhanář. Vyučil se patrně v dílně Ignáce Floriána Casparida (1700-1773). Mnoho nástrojů postavil i v Dolních Rakousích. Dochovaly se např. jeho varhany v kostele Nejsvětější Trojice v Drnholci (...

Kvalitní varhanář, řada jeho menších nástrojů se dochovala dodnes. Ačkoli stavěl ve 2. pol. 19. stol., k novým trendům romantického varhanářství se stavěl spíše zdrženlivě. Stavěl mechanické varhany se zásuvkovou vz...

Rodinná dílna, věnující se především opravám a restaurování varhan a harmonií.

Jeden ze čtyř podniků věnujících se u nás varhanářství v období komunismu. Byla do něj začlenena varhanářská dílna Františka Holčapka a Jana Mudrocha. Používal zejména pneumatickou trakturu. Nestavěl významné nástro...

Méně významný romantický varhanář. Vyučil se u Karla Schiffnera (1836-1894). V kostele sv. Antonína v Praze-Holešovicích postavil v r. 1913 velké třímanuálové varhany, dnes již zvukově pozměněné. Výtvarně zajímavá j...

Pražské výrobní družstvo Igra se v malé míře zabývalo i varhanářstvím. Sdružovalo varhanáře, kteří v socialistickém hospodářství nemohli pracovat samostatně. Nestavělo žádné významné nástroje. Provádělo i opravy his...

Josef Kloss pracoval na vedoucí pozici v podniku Rieger, v roce 1937 se však osamostatnil. Po 2. světové válce byla jeho dílna sloučena s podnikem Rieger a závod pak býval označován jako Rieger-Kloss.

Rodina Franze Kolba (1843-1922) a jeho synů stavěla v Pekařově (něm. Beckengrund) v Jeseníkách varhany a flašinety výborné kvality. Výroba skončila až po 2. světové válce nuceným odsunem německých obyvatel. V Pekařo...

Díky umístění dílny v Dačicích, ležících na pomezí Moravy a Čech, postavil Václav Pantoček řadu nástrojů na jihozápadní Moravě a v jižních Čechách. Kromě nedávno restaurovaných varhan v kostele sv. Atonína v Dačicíc...

Josef Rejna a Josef Černý se vyučili u Karla Schiffnera (1836-1894) a později si v Praze založili vlastní firmu. Jejich podnik stavěl menší a méně významné nástroje, které se však vyznačují kvalitním zpracováním. Ve...

Firma provádí především opravy a restaruování varhan.

Olomoucký měšťan Schack stavěl menší varhany a klavichordy. Do Olomouce se přestěhoval r. 1709 z Valtic. Pouze varhanní skříň se dochovala ze Schackových varhan v kostele Narození Panny Marie v Rajnochovicích (1718,...

Jan Jiří Schwarz (1724-1772) vyučil varhanařině svého mladšího bratra Františka Schwarze (1739-1793). Oba pak působili ve Městě Libavá v Oderských vrchách. Do dnešních dnů se zachovalo vícero jejich varhanních skřín...

Méně významný pražský varhanář. Jeho nejznámějším dílem jsou dobře dochované varhany u sv. Šimona a Judy v Praze.

Uznávaná současná firma se věnuje restaurování historických i stavbě nových nástrojů. Staví varhany střední i větší velikosti. Restauruje barokní i romantické nástroje. Oba zakladatelé začali varhanářskou praxi v po...

Oceňovaný současný varhanář, vystudovaný hobojista. Zabývá se především poučeným restaurováním barokních varhan. Nástrojům v České republice se věnuje od r. 2005, do té doby pracoval především pro zahraniční (německ...

Významný český varahnář věnující se především restaurování barokních varhan a stavbě nových nástrojů v tradičním duchu.

Renomovaná varhanářská firma, zabývající se restaurováním varhan různých stylových období i stavbou nových nástrojů.

Kromě restaurování a stavby varhan v historizujícím duchu se firma věnuje i dalším umělecko-řemeslným pracem. Kromě nástroje v Želivi (okr. Pelhřimov) postavila firma např. o něco menší varhany v kostele Jména Panny...

Dílna prováděla restaurátorské práce vzácných barokních varhan, např. nástroje v Smečně.

Firma věnující se stavbě nových a rekonstrukci a modernizaci existujících nástrojů. Často jde o velké koncertní nástroje (např. Dvořákova síň pražského Rudolfina, kostel sv. Jakuba Většího v Praze, Janáčkova konzerv...

Soudobý varhanář je autorem menších a středně velkých nástrojů. Jako mnoho dalších varhanářů opustil po r. 1989 podnik Rieger-Kloss a založil vlastní dílnu.

Varhanář a duchovní CČSH věnující se především restaurování historických varhan.

Varhanář a někdejší sbormistr Kühnova smíšeného sboru. Často se věnuje restaurování historických nástrojů. Spolupracoval např. na restaurování Sieberových varhan v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Polné.

Varhanář, který se často věnuje restaurování historických nástrojů.

Současný varhanář je autorem několika velkých nástrojů, např. v kostele Povýšení sv. Kříže v Litomyšli, v kostele sv. Jakuba Většího České Třebové nebo v novodobém kostele Sv. Rodiny v Luhačovicích (2000, II/26). St...

Olomoucká firma provádí zejména opravy, přestavby a restaurování existujících nástrojů. Působí pod obchodním názvem Organ service. Firma se specializuje na elektroniku hracího stolu a staví i digitálně reprodukované...

Vladimír Sobotka se věnuje stavbě varhanních pozitivů.

Firma se věnuje opravám i stavbě nových varhan. Kromě středně velkého nástroje postaveného na Svatém Kopečku u Olomouce lze zmínit nové dvoumanuálové varhany s mechanickou trakturou v kostele sv. Zdislavy na Prostře...