Období | 19. stol. |
---|---|
Kategorie |
1800–1859
1860–1944
Barokní Romantické Tovární výroba |
Význam | (3/5) 3/5 |
Katalog varhanářů | varhany.net |
Členové dílny |
Neusser, Johann (1807–1878)
Neusser, Karl (1844–1925)
Časová osa |
Webové odkazy | |
Webové odkazy
|
|
Související varhanáři | |
Popis | Johann Neusser byl plodným a ceněným varhanářem. Vyučil se u Fabiána Šebestiána Staudingera (1766-1839). V jeho nástrojích se postupně projevují moderní tendence – zvětšování tónového rozsahu (upuštění od krátké oktávy v pedálu) a větší počet hlubokých rejstříků v základní poloze. Jeho varhany mají vždy mechanickou trakuturu a zásuvkové vzdušnice. Johannův syn Karl převzal po otci dílnu a od r. 1881 přešel na tovární výrobu. Jeho podnik vyráběl i harmonia a kostelní vybavení. Kuželkové vzdušnice začíná používat od r. 1877, od 90. let přechází na pneumatickou trakturu. Staví již varhany s vysloveně romantickou rejstříkovou dispozicí. Konstrukční a zvukový vývoj varhan rodiny Neusserů tak výstižně ilustruje změny, ke kterém došlo ve 2. pol. 19. století v celém našem varhanářství. Hodnotné nástroje z dílny Neusserů dodnes najdeme v mnoha slezských a moravských obcích včetně Valašska a Hané. Dochované varhany v evangelickém kostele v Suchdolu nad Odrou (1905, II/18) postavil Karl Neusser jako pneumatické a patří tedy do pozdního období činnosti této varhanářské rodiny. Z menších dochovaných nástrojů uveďme nově restaurované jednomanuálové varhany Johanna Neussera v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Veřovicích (1857, I/12, okr. Nový Jičín). Největší třímanuálové varhany Karla Neussera, postavené pro kostel Zvěstování Páně ve Šternberku (1898, III/43), se bohužel nedochovaly (byly zničeny požárem v r. 1927). Z menších dodnes zachovalých dvoumanuálových varhan K. Neussera jmenujme nástroje v kostelích v Dětmarovicích (1871, II/18, okr. Karviná), Lipníku nad Bečvou (1890, II/16), Moravičanech (1885, II/17, okr. Šumperk), Šumperku (1897, II/22) nebo v Bělotíně (1905, II/18, okr. Přerov). |
Popis
Johann Neusser byl plodným a ceněným varhanářem. Vyučil se u Fabiána Šebestiána Staudingera (1766-1839). V jeho nástrojích se postupně projevují moderní tendence – zvětšování tónového rozsahu (upuštění od krátké oktávy v pedálu) a větší počet hlubokých rejstříků v základní poloze. Jeho varhany mají vždy mechanickou trakuturu a zásuvkové vzdušnice. Johannův syn Karl převzal po otci dílnu a od r. 1881 přešel na tovární výrobu. Jeho podnik vyráběl i harmonia a kostelní vybavení. Kuželkové vzdušnice začíná používat od r. 1877, od 90. let přechází na pneumatickou trakturu. Staví již varhany s vysloveně romantickou rejstříkovou dispozicí. Konstrukční a zvukový vývoj varhan rodiny Neusserů tak výstižně ilustruje změny, ke kterém došlo ve 2. pol. 19. století v celém našem varhanářství. Hodnotné nástroje z dílny Neusserů dodnes najdeme v mnoha slezských a moravských obcích včetně Valašska a Hané. Dochované varhany v evangelickém kostele v Suchdolu nad Odrou (1905, II/18) postavil Karl Neusser jako pneumatické a patří tedy do pozdního období činnosti této varhanářské rodiny. Z menších dochovaných nástrojů uveďme nově restaurované jednomanuálové varhany Johanna Neussera v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Veřovicích (1857, I/12, okr. Nový Jičín). Největší třímanuálové varhany Karla Neussera, postavené pro kostel Zvěstování Páně ve Šternberku (1898, III/43), se bohužel nedochovaly (byly zničeny požárem v r. 1927). Z menších dodnes zachovalých dvoumanuálových varhan K. Neussera jmenujme nástroje v kostelích v Dětmarovicích (1871, II/18, okr. Karviná), Lipníku nad Bečvou (1890, II/16), Moravičanech (1885, II/17, okr. Šumperk), Šumperku (1897, II/22) nebo v Bělotíně (1905, II/18, okr. Přerov). |
- Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy, č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (1. díl, str. 85-92)
- Ševčík, B.: Varhany novojičínského varhanáře Karla Neussera