Starkové
Loket
(Karlovarský kraj)
Dílo nejvýznamnějšího představitele tohoto varhanářského rodu, Abraham Starka, je považováno za vrchol barokního varhanářství u nás.
Období | 17.–18. stol. |
---|---|
Kategorie |
do 1799
Barokní |
Význam | (5/5) 5/5 |
Katalog varhanářů | varhany.net |
Členové dílny |
Stark, Abrahám (1659–1709)
Stark, Wenzel (1670–1757)
Časová osa |
Významné varhany |
Plasy, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie
(1688, II/28)
Zobrazit vše
6
Přelouč, kostel sv. Jakuba Většího (1692) Zlatá Koruna, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1699, II/20) Praha, kostel sv. Františka z Assisi – klášter křižovníků (Staré Město) (1701, II/14) Praha, kostel sv. Jakuba Většího (1705) Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1741) Časová osa Srovnat velikost |
Významné varhany
Plasy, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie
(1688, II/28)
Zobrazit vše
6
Přelouč, kostel sv. Jakuba Většího (1692) Zlatá Koruna, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1699, II/20) Praha, kostel sv. Františka z Assisi – klášter křižovníků (Staré Město) (1701, II/14) Praha, kostel sv. Jakuba Většího (1705) Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1741) Časová osa Srovnat velikost |
|
Související varhanáři | |
Popis | Dílo Abraháma Starka je považováno za vrchol barokního varhanářství u nás, po zvukové i řemeslné stránce. Dodnes se zachovaly jeho dva velké nástroje mezinárodního významu – Zlatá Koruna (okr. Český Krumlov) a Plasy (okres Plzeň-sever). Navzdory svým nadprůměrným schopnostem Stark nikdy do varhan nestavěl jazykové rejstříky. Abrahám Stark byl také zakladatelem a vůdčí osobností varhanářské tradice v Lokti. Ze zdejší varhanářské školy vzešli mj. Leopold Burkhardt (1673-1741), Jan Adam Pleyer (1686-1759), František Fassmann (1697-1760) a také Abrahámův syn Wenzel Stark (1670-1757). Důvodem pro výběr této lokality byla zřejmě těžba cínu v oblasti a dostatek dřeva v okolních lesích. Z dalších nástrojů Abraháma Starka jmenujme velké varhany u sv. Jakuba v Praze (necitlivě přestavěny ve 20. století) nebo menší varhany v kostele sv. Jakuba Většího v Přelouči. Wenzel Stark postavil např. varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě (1741, II/23) nebo menší chórové varhany v kostele Nanebevzetí P. Marie v Oseku u Duchcova (1715, I/11). |
Popis
Dílo Abraháma Starka je považováno za vrchol barokního varhanářství u nás, po zvukové i řemeslné stránce. Dodnes se zachovaly jeho dva velké nástroje mezinárodního významu – Zlatá Koruna (okr. Český Krumlov) a Plasy (okres Plzeň-sever). Navzdory svým nadprůměrným schopnostem Stark nikdy do varhan nestavěl jazykové rejstříky. Abrahám Stark byl také zakladatelem a vůdčí osobností varhanářské tradice v Lokti. Ze zdejší varhanářské školy vzešli mj. Leopold Burkhardt (1673-1741), Jan Adam Pleyer (1686-1759), František Fassmann (1697-1760) a také Abrahámův syn Wenzel Stark (1670-1757). Důvodem pro výběr této lokality byla zřejmě těžba cínu v oblasti a dostatek dřeva v okolních lesích. Z dalších nástrojů Abraháma Starka jmenujme velké varhany u sv. Jakuba v Praze (necitlivě přestavěny ve 20. století) nebo menší varhany v kostele sv. Jakuba Většího v Přelouči. Wenzel Stark postavil např. varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě (1741, II/23) nebo menší chórové varhany v kostele Nanebevzetí P. Marie v Oseku u Duchcova (1715, I/11). |
- Tomší, Lubomír et al. Historické varhany v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 263 s. ISBN 80-7277-009-8. (str. 60)