Starkové - varhanářství

Starkové

Dílo nejvýznamnějšího představitele tohoto varhanářského rodu, Abraham Starka, je považováno za vrchol barokního varhanářství u nás.

Místo působení	Loket (Karlovarský kraj)
Období	17.-18. stol.
Kategorie	do 1799 Barokní
Význam	(5/5) 5/5
Rejstřík varhanářů	varhany.net
Významné varhany	Plasy, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie (1688) Zlatá Koruna, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1699) Praha, kostel sv. Františka z Assisi (klášter křížovníků) (1701) Praha, kostel sv. Jakuba Většího (1705) Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1741)
Členové dílny	Stark, Abrahám (1659-1709) Stark, Wenzel (1670-1757)
Související varhanáři	BURKHARDT, Leopold (1673-1741)
Popis	Dílo Abraháma Starka je považováno za vrchol barokního varhanářství u nás, po zvukové i řemeslné stránce. Dodnes se zachovaly jeho dva velké nástroje mezinárodního významu – Zlatá Koruna (okr. Český Krumlov) a Plasy (okres Plzeň-sever). Navzdory svým nadprůměrným schopnostem Stark nikdy do varhan nestavěl jazykové rejstříky. Abrahám Stark byl také zakladatelem a vůdčí osobností varhanářské tradice v Lokti. Ze zdejší varhanářské školy vzešli mj. Leopold Burkhardt (1673-1741), Jan Adam Pleyer (1686-1759), František Fassmann (1697-1760) a také Abrahámův syn Wenzel Stark (1670-1757). Důvodem pro výběr této lokality byla zřejmě těžba cínu v oblasti a dostatek dřeva v okolních lesích. Z dalších nástrojů Abraháma Starka jmenujme velké varhany u sv. Jakuba v Praze (necitlivě přestavěny ve 20. století) nebo varhany v kostele sv. Jakuba Většího v Přelouči.
Popis Dílo Abraháma Starka je považováno za vrchol barokního varhanářství u nás, po zvukové i řemeslné stránce. Dodnes se zachovaly jeho dva velké nástroje mezinárodního významu – Zlatá Koruna (okr. Český Krumlov) a Plasy (okres Plzeň-sever). Navzdory svým nadprůměrným schopnostem Stark nikdy do varhan nestavěl jazykové rejstříky. Abrahám Stark byl také zakladatelem a vůdčí osobností varhanářské tradice v Lokti. Ze zdejší varhanářské školy vzešli mj. Leopold Burkhardt (1673-1741), Jan Adam Pleyer (1686-1759), František Fassmann (1697-1760) a také Abrahámův syn Wenzel Stark (1670-1757). Důvodem pro výběr této lokality byla zřejmě těžba cínu v oblasti a dostatek dřeva v okolních lesích. Z dalších nástrojů Abraháma Starka jmenujme velké varhany u sv. Jakuba v Praze (necitlivě přestavěny ve 20. století) nebo varhany v kostele sv. Jakuba Většího v Přelouči.