Starkové - varhanářství

Starkové
Loket (Karlovarský kraj)

Dílo nejvýznamnějšího představitele tohoto varhanářského rodu, Abraham Starka, je považováno za vrchol barokního varhanářství u nás.

O stylovém vývoji našeho varhanářství více zde.

Období	17.–18. stol.
Kategorie	do 1799 Barokní
Význam	(5/5) 5/5
Katalog varhanářů	varhany.net
Členové dílny	Stark, Abrahám (1659–1709) Stark, Wenzel (1670–1757) Časová osa
Významné varhany	Plasy, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie (1688, II/28) Přelouč, kostel sv. Jakuba Většího (1692) Zlatá Koruna, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1699, II/20) Praha, kostel sv. Františka z Assisi – klášter křižovníků (Staré Město) (1701, II/14) Praha, kostel sv. Jakuba Většího (1705) Osek u Duchcova, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1716, I/11) Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1741) Zobrazit vše 7 Časová osa Srovnat velikost
Významné varhany Plasy, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie (1688, II/28) Přelouč, kostel sv. Jakuba Většího (1692) Zlatá Koruna, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1699, II/20) Praha, kostel sv. Františka z Assisi – klášter křižovníků (Staré Město) (1701, II/14) Praha, kostel sv. Jakuba Většího (1705) Osek u Duchcova, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1716, I/11) Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1741) Zobrazit vše 7 Časová osa Srovnat velikost
Související varhanáři	BURKHARDT, Leopold (1673–1741)
Popis	Dílo Abraháma Starka (1659-1709) je považováno za vrchol barokního varhanářství u nás, po zvukové i řemeslné stránce. Dodnes se zachovaly jeho dva velké nástroje mezinárodního významu – Zlatá Koruna (1699, II/20) (okr. Český Krumlov) a Plasy (1688, II/28) (okres Plzeň-sever). Navzdory svým nadprůměrným schopnostem Stark nikdy do varhan nestavěl jazykové rejstříky. Abrahám Stark byl také zakladatelem a vůdčí osobností varhanářské tradice v Lokti. Ze zdejší varhanářské školy vzešli mj. Leopold Burkhardt (1673–1741) , Jan Adam Pleyer (1686-1759), František Fassmann (1697-1760) a také Abrahámův syn Wenzel Stark (1670-1757). Důvodem pro výběr této lokality byla zřejmě těžba cínu v oblasti a dostatek dřeva v okolních lesích. Z dalších nástrojů Abraháma Starka jmenujme velké varhany u sv. Jakuba v Praze (1705, II/25, necitlivě přestavěny ve 20. století) nebo menší varhany v kostele sv. Jakuba Většího v Přelouči (1692, I/12). V nedávné době byl restaurován nástroj v kostele sv. Kříže ve Sněžném (1696, I/12, okr. Žďár nad Sázavou). Wenzel Stark postavil např. varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě (1741, II/23) nebo menší chórové varhany v kostele Nanebevzetí P. Marie v Oseku u Duchcova (1716, I/11) .
Popis Dílo Abraháma Starka (1659-1709) je považováno za vrchol barokního varhanářství u nás, po zvukové i řemeslné stránce. Dodnes se zachovaly jeho dva velké nástroje mezinárodního významu – Zlatá Koruna (1699, II/20) (okr. Český Krumlov) a Plasy (1688, II/28) (okres Plzeň-sever). Navzdory svým nadprůměrným schopnostem Stark nikdy do varhan nestavěl jazykové rejstříky. Abrahám Stark byl také zakladatelem a vůdčí osobností varhanářské tradice v Lokti. Ze zdejší varhanářské školy vzešli mj. Leopold Burkhardt (1673–1741) , Jan Adam Pleyer (1686-1759), František Fassmann (1697-1760) a také Abrahámův syn Wenzel Stark (1670-1757). Důvodem pro výběr této lokality byla zřejmě těžba cínu v oblasti a dostatek dřeva v okolních lesích. Z dalších nástrojů Abraháma Starka jmenujme velké varhany u sv. Jakuba v Praze (1705, II/25, necitlivě přestavěny ve 20. století) nebo menší varhany v kostele sv. Jakuba Většího v Přelouči (1692, I/12). V nedávné době byl restaurován nástroj v kostele sv. Kříže ve Sněžném (1696, I/12, okr. Žďár nad Sázavou). Wenzel Stark postavil např. varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě (1741, II/23) nebo menší chórové varhany v kostele Nanebevzetí P. Marie v Oseku u Duchcova (1716, I/11) .