Olomouc
kostel sv. Mořice, velké varhany
Olomoucký kraj
Vzácné barokní varhany, označované jako "královna moravských varhan", jsou po rozšíření v 60. letech 20. století považovány za největší nástroj na území ČR co do počtu rejstříků.
| Organ builder | |
|---|---|
| Year built |
1745
|
| Repair / restoration |
Škrabl (2022) |
| Size |
Original
(1745)
3 manuals 44 stops
Current
5 manuals 95 stops |
| Category |
until 1799
1945–1989
Baroque Neobaroque and universal Exceptionally large Mechanical action Electrical action Slider windchest (Schleiflade) |
| Importance | (5/5) 5/5 |
| Events | |
| Related organs | |
| Catalog of organs | varhany.net |
| Web links | |
|
Web links
|
|
| Web místa | |
|
Web místa
|
|
| Recordings |
C. Franck: Chorál č. 2 h-moll
(Václav Metoděj Uhlíř, 2020)
L. Boëllmann: Suite gothique (Jiří Stodůlka, 2020) Improvizace na "Vesel se, nebes Královno (Karel Martínek, 2017) Varhanní koncert CSM Olomouc (Markéta Prokopovičová, 2017) M. Reger: Fantasie d-moll, op. 135b (Jaroslav Tůma, 2016) Slavné varhanní skladby (Jiřina Pokorná, 1994) Česká varhanní hudba 20. století (Věra Heřmanová, 1992) Franck: Skladby pro varhany (Jiřina Pokorná, 1992) Messiaen, Dupré, Alain: Varhanní skladby (Věra Heřmanová, 1985) Brahms: Varhanní skladby (Jan Hora, 1976) |
|
Recordings
C. Franck: Chorál č. 2 h-moll
(Václav Metoděj Uhlíř, 2020)
L. Boëllmann: Suite gothique (Jiří Stodůlka, 2020) Improvizace na "Vesel se, nebes Královno (Karel Martínek, 2017) Varhanní koncert CSM Olomouc (Markéta Prokopovičová, 2017) M. Reger: Fantasie d-moll, op. 135b (Jaroslav Tůma, 2016) Slavné varhanní skladby (Jiřina Pokorná, 1994) Česká varhanní hudba 20. století (Věra Heřmanová, 1992) Franck: Skladby pro varhany (Jiřina Pokorná, 1992) Messiaen, Dupré, Alain: Varhanní skladby (Věra Heřmanová, 1985) Brahms: Varhanní skladby (Jan Hora, 1976) |
|
| Description | Nástroj patří mezi největší a nejvýznamnější u nás postavené barokní varhany. Po opravě a rozšíření v 60. letech 20. století jsou varhany považovány za největší co do počtu rejstříků v České republice. I proto hostí renomovaný varhanní festival s dlouholetou tradicí. Varhany patří k nejvýznamnějším dílům proslulého vratislavského varhanáře Michaela Englera (1688-1760). Ve své původní podobě měly 3 manuály a 44 rejstříků. V manuálech Engler disponoval i jazykové rejstříky (Trompet 8‘, Vox humana 8‘) a hluboký Principal 16‘, což pro naše tehdejší varhanářství nebylo typické a ukazuje to na Englerovo zakotvení ve slezských varhanářských tradicích. Oproti u nás běžným varhanám chybí ve spodní oktávě klaviatur pouze tóny Cis a Dis, nikoli však Fis a Gis (nástroj tedy nemá tzv. krátkou oktávu). Za své dílo Engler nedostal dostatečně zaplaceno a o peníze se později soudil ještě jeho syn. Výzdoba varhanní skříně je dílem olomouckých sochařů Filipa Sattlera (1695-1738) a jeho žáka Jana Antonína Richtera (1712-1762). Ke generální opravě a zásadnímu rozšíření varhan firmou Rieger-Kloss došlo v 60. letech minulého století z iniciativy Antonína Schindlera (1925-2010). Od této doby varhany hostí významný varhanní festival. Původní mechanická traktura a skvostný hrací stůl, umístěný ve skříni varhan, zůstaly zachovány. Varhany je však možné ovládat i z novodobého elektrického hracího stolu. Vhodnost dobově podmíněných zásahů, ke kterým došlo v rámci rozšíření varhan na pětimanuálový univerzální nástroj, je předmětem sporů. V roce 2022 bylo dokončeno restaurování varhan, na kterém se kromě slovinské firmy Škrabl spolupodílela olomoucká firma Ivo Roháče. Při restaurování byla zachována současná rejstříková dispozice - nedošlo tedy k přestavbě ani k puristickému navrácení dispozice do původního stavu z r. 1745. Doplněn byl pouze unikátní hluboký rejstřík Untersatz 64'. Zachován byl rovněž novodobý hrací stůl ze 60. let 20. století, v současnosti již památkově chráněný. |
|
Description
Nástroj patří mezi největší a nejvýznamnější u nás postavené barokní varhany. Po opravě a rozšíření v 60. letech 20. století jsou varhany považovány za největší co do počtu rejstříků v České republice. I proto hostí renomovaný varhanní festival s dlouholetou tradicí. Varhany patří k nejvýznamnějším dílům proslulého vratislavského varhanáře Michaela Englera (1688-1760). Ve své původní podobě měly 3 manuály a 44 rejstříků. V manuálech Engler disponoval i jazykové rejstříky (Trompet 8‘, Vox humana 8‘) a hluboký Principal 16‘, což pro naše tehdejší varhanářství nebylo typické a ukazuje to na Englerovo zakotvení ve slezských varhanářských tradicích. Oproti u nás běžným varhanám chybí ve spodní oktávě klaviatur pouze tóny Cis a Dis, nikoli však Fis a Gis (nástroj tedy nemá tzv. krátkou oktávu). Za své dílo Engler nedostal dostatečně zaplaceno a o peníze se později soudil ještě jeho syn. Výzdoba varhanní skříně je dílem olomouckých sochařů Filipa Sattlera (1695-1738) a jeho žáka Jana Antonína Richtera (1712-1762). Ke generální opravě a zásadnímu rozšíření varhan firmou Rieger-Kloss došlo v 60. letech minulého století z iniciativy Antonína Schindlera (1925-2010). Od této doby varhany hostí významný varhanní festival. Původní mechanická traktura a skvostný hrací stůl, umístěný ve skříni varhan, zůstaly zachovány. Varhany je však možné ovládat i z novodobého elektrického hracího stolu. Vhodnost dobově podmíněných zásahů, ke kterým došlo v rámci rozšíření varhan na pětimanuálový univerzální nástroj, je předmětem sporů. V roce 2022 bylo dokončeno restaurování varhan, na kterém se kromě slovinské firmy Škrabl spolupodílela olomoucká firma Ivo Roháče. Při restaurování byla zachována současná rejstříková dispozice - nedošlo tedy k přestavbě ani k puristickému navrácení dispozice do původního stavu z r. 1745. Doplněn byl pouze unikátní hluboký rejstřík Untersatz 64'. Zachován byl rovněž novodobý hrací stůl ze 60. let 20. století, v současnosti již památkově chráněný. |
|
Detailed interactive view
Simple view
I. man. (dolní stroj - Unterwerk) 1. Handregisterfeststeller 2. Principal 8' 3. Flaut amabile 8' 4. Unda maris 1x 8' 5. Oktave 4' 6. Flaut minor 4' 7. Trinuna 4' 8. Spitzflaut 2 2/3' 9. Superoktave 2' 10. Mixtur 4x 11/3' 11. Glocken I. 12. Glocken II. 13. III - I 8' 14. IV - I 8' 15. V Sp - I 8' 16. V Bw - I 8'
II. man. (hlavní stroj - Hauptwerk) 17. Hauptwerk ab 18. Principal 16' 19. Bourdonflaut 16' 20. Salicet 16' 21. Principal 8' 22. Flaut major 8' 23. Gemshorn 8' 24. Gamba 8' 25. Oktave 4' 26. Nachthorn 4' 27. Quinte 2 2/3' 28. Cimbel 2x 2' 29. Mixtur 6x 2' 30. Trompete 8' 31. I - II 8' 32. III - II 8' 33. IV - II 8' 34. V Sp - II 8' 35. V Bw - II 8'
III. man. (horní stroj - Oberwerk) 36. Principal 8' 37. Flaut allemand 8' 38. Rohrflaut 8' 39. Quintadena 8' 40. Oktave 4' 41. Quinte 2 2/3' 42. Superoktave 2' 43. Mixtur 4x 1 1/3' 44. Vox humana 8' 45. Glocken I. 46. Glocken II. 46. Echo 47. IV - III 8' 48. V Sp - III 8' 49. V Bw - III 8' 50. Tremolo AW 51. Handregister ab 52. Walze ab 53. Zungen ab (general) 54. Man. 16, und Ped. 32, ab 55. Mixturen ab
IV. man. (Schwellwerk) 56. Spitzgedact 16' 57. Weitprincipal 8' 58. Rohrgedackt 8' 59. Harfpfeife 8' 60. Vox angelica 3x 8'-4'-4' 61. Kupferoktave 4' 62. Spillflöte 4' 63. Rohrquintatön 4' 64. Nachthornquinte 2 2/3' 65. Quintadecima 2' 66. Waldflöte 2' 67. Koppelflötenterz 1 3/5' 68. Querflöte 1' 69. Farbenmixtur 3-4x 70. Mixtur 6-7x 71. Quintzimbel 3x 1/4' 72. Bassethorn 16' 73. Franz. Trompete 8' 74. Rohrschalmei 8' 75. Geigendregal 8' 76. Clairon 4' 77. Glocken I 78. Glocken II 79. V Sp - IV 8' 80. V Bw - IV 8' 81. Tremolo IV
V. man. (Schwellpositiv) 82. Schwellpositiv ab 83. Gedact 8' 84. Trichterprincipal 4' 85. Blockflöte 4' 86. Kleinprincipal 2' 87. Quinte 1 1/3' 88. Schwegel 1' 89. Sesquialtera 2-3x 2 2/3'-1 3/5'-1 1/7' 90. Scharf 5x 1' 91. Krummhorn 8' 92. Singend Kornett 4' 93. Tremolo V Sp
V. man. (Bombardenwerk) 94. Bombardenwerk ab 95. Holzprincipal 8' 96. Solokornett 4-6x 4' 97. Principalmixtur 8x 4' 98. Trompete 16' 99. Trompete (horizont.) 8' 100. Trompete (horizont.) 4'
Pedal (Neues Werk) 101. Pedal NW ab Untersatz 64' 102. Holzprincipal 16' 103. Gedackpommer 16' 104. Grossnasat 10 2/3' 105. Kupferprincipal 8' 106. Bleikoppelflöte 8' 107. Choralbass 4' 108. Rohrpfeife 4' 109. Russischhorn 2' 110. Rauschbass 5x 5 1/3' 111. Mixtur 6x 2' 112. Bombarde 16' 113. Trompete 8' 114. Kopftrompete 4' 115. Zink 2' 116. Untersatz 64' 117. IV - P 8' 118. V Sp - P 8' 119. V Bw - P 8'
Pedal (Altes Werk) 120. Pedal AW ab 121. Maiorbass 32' 122. Principal 16' 123. Offenerbass 16' 124. Subbass 16' 125. Quintadenbass 16' 126. Oktavenbass 8' 127. Gemshornquinte 5 1/3' 128. Mixtur 6x 4' 129. Contraposaune 32' 130. Posaunenbass 16' 131. Trombabass 8' 132. Clarino 4' 133. I - P 8' 134. II - P 8' 135. III - P 8'
Podrobnosti viz zdroj
- Krátký, Jiří a Svoboda, Štěpán. Nejvýznamnější varhany v České republice. 1. vydání. V Brně: CPress, 2019. 267 stran. ISBN 978-80-264-2859-6. (str. 158)
- Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (2. díl, str. 276)
