Olomouc
kostel sv. Mořice, velké varhany
Olomoucký kraj, Olomoucká arcidiecéze
Vzácné barokní varhany, označované jako "královna moravských varhan", jsou po rozšíření v 60. letech 20. století považovány za největší nástroj na území ČR co do počtu rejstříků.
| Varhanář | |
|---|---|
| Rok stavby |
1745
|
| Oprava/restaurování | Škrabl (2022) |
| Velikost |
Původní
(1745)
3 manuály 44 rejstříků
Současná
5 manuálů 95 rejstříků |
| Kategorie |
do 1799
1945–1989
Z knihy Nejvýznamnější varhany v ČR
Barokní Neobarokní a univerzální Mimořádně velké Barokní, rokokové, klasicistní skříně Mechanická traktura Elektrická traktura Zásuvková vzdušnice |
| Význam | (5/5) 5/5 |
| Festivaly | |
| Související varhany | |
| Katalog varhan | varhany.net |
| Webové odkazy | |
|
Webové odkazy
|
|
| Web místa | |
|
Web místa
|
|
| Nahrávky |
C. Franck: Chorál č. 2 h-moll
(Václav Metoděj Uhlíř, 2020)
L. Boëllmann: Suite gothique (Jiří Stodůlka, 2020) Improvizace na "Vesel se, nebes Královno (Karel Martínek, 2017) Varhanní koncert CSM Olomouc (Markéta Prokopovičová, 2017) M. Reger: Fantasie d-moll, op. 135b (Jaroslav Tůma, 2016) Slavné varhanní skladby (Jiřina Pokorná, 1994) Česká varhanní hudba 20. století (Věra Heřmanová, 1992) Franck: Skladby pro varhany (Jiřina Pokorná, 1992) Messiaen, Dupré, Alain: Varhanní skladby (Věra Heřmanová, 1985) Brahms: Varhanní skladby (Jan Hora, 1976) Bach: Lipské chorály (Alena Veselá, 1972) |
|
Nahrávky
C. Franck: Chorál č. 2 h-moll
(Václav Metoděj Uhlíř, 2020)
L. Boëllmann: Suite gothique (Jiří Stodůlka, 2020) Improvizace na "Vesel se, nebes Královno (Karel Martínek, 2017) Varhanní koncert CSM Olomouc (Markéta Prokopovičová, 2017) M. Reger: Fantasie d-moll, op. 135b (Jaroslav Tůma, 2016) Slavné varhanní skladby (Jiřina Pokorná, 1994) Česká varhanní hudba 20. století (Věra Heřmanová, 1992) Franck: Skladby pro varhany (Jiřina Pokorná, 1992) Messiaen, Dupré, Alain: Varhanní skladby (Věra Heřmanová, 1985) Brahms: Varhanní skladby (Jan Hora, 1976) Bach: Lipské chorály (Alena Veselá, 1972) |
|
|
Popis
Nástroj patří mezi největší a nejvýznamnější u nás postavené barokní varhany. Po opravě a rozšíření v 60. letech 20. století jsou varhany považovány za největší co do počtu rejstříků v České republice. Varhany patří k nejvýznamnějším dílům proslulého vratislavského varhanáře Michaela Englera (1688–1760) . Rozestavěny byly již od r. 1729, kdy probošt František Řehoř Giannini (1693-1758) uzavřel smlouvu s olomouckým varhanářem Josefem Emanuelem Heintzlerem (1691-1736). Ani v r. 1736, kdy Heintzler zemřel, však varhany nebyly dokončeny a zakázku nakonec převzal Engler. Nástroj měl po dokončení 3 manuály a 44 rejstříků. V manuálech Engler disponoval i jazykové rejstříky ( Trompet 8' , Vox humana 8' ) a hluboký Principal 16' , což pro naše tehdejší varhanářství nebylo typické a ukazuje to na Englerovo zakotvení ve slezských varhanářských tradicích. Oproti u nás běžným varhanám chybí ve spodní oktávě klaviatur pouze tóny Cis a Dis, nikoli však Fis a Gis (nástroj tedy nemá tzv. krátkou oktávu). I přes věhlas Englerových varhan zůstala jejich velkorysá koncepce v našem prostředí raritou a neovlivnila budoucí charakter moravského barokního varhanářství. Za své dílo Engler nedostal dostatečně zaplaceno a o peníze se později soudil ještě jeho syn. Výzdoba varhanní skříně je dílem olomouckých sochařů Filipa Sattlera (1695-1738) a jeho žáka Jana Antonína Richtera (1712-1762) - pro podrobnosti a detailní fotografie viz literaturu na konci stránky. V roce 1896 provedl romantizující úpravy nástroje Josef Mader (1857-1935). Mixtura horního stroje byla vyměněna za Salicional 8' a píšťaly Gamby 8' v hlavním stroji byly vyměněny za nové. Mader také do všech manuálů a pedálu doplnil dosud chybějící tóny Cis a Dis. Generální opravu, spojenou se zásadním rozšířením varhan a zavedením elektrické traktury, provedla v 60. letech 20. století firma Rieger-Kloss z iniciativy Antonína Schindlera (1925-2010). Již od této doby varhany hostí renomovaný Mezinárodní varhanní festival . Původní mechanická traktura a skvostný hrací stůl, umístěný ve skříni varhan, zůstaly zachovány. Varhany je však možné ovládat i z novodobého elektrického hracího stolu. Vhodnost dobově podmíněných zásahů, ke kterým došlo v rámci rozšíření varhan na pětimanuálový univerzální nástroj, je předmětem diskuzí. V roce 2022 bylo dokončeno restaurování varhan, na kterém se kromě slovinské firmy Škrabl spolupodílela olomoucká firma Ivo Roháče . Při restaurování byla zachována současná rejstříková dispozice - nedošlo tedy k další přestavbě, ani k puristickému navrácení dispozice do původního stavu z r. 1745. Doplněn byl pouze unikátní hluboký rejstřík Untersatz 64' . Zachován byl rovněž novodobý hrací stůl ze 60. let 20. století, v současnosti již památkově chráněný. |
|
L. Boëllmann: Suite gothique
(Jiří Stodůlka, 2020)
Podrobné interaktivní zobrazení
Jednoduché zobrazení
I. man. (dolní stroj - Unterwerk) 1. Handregisterfeststeller 2. Principal 8' 3. Flaut amabile 8' 4. Unda maris 1× 8' 5. Oktave 4' 6. Flaut minor 4' 7. Trinuna 4' 8. Spitzflaut 2 2/3' 9. Superoktave 2' 10. Mixtur 4× 1 1/3' 11. Glocken I. 12. Glocken II. 13. III - I 8' 14. IV - I 8' 15. V Sp - I 8' 16. V Bw - I 8'
II. man. (hlavní stroj - Hauptwerk) 17. Hauptwerk ab 18. Principal 16' 19. Bourdonflaut 16' 20. Salicet 16' 21. Principal 8' 22. Flaut major 8' 23. Gemshorn 8' 24. Gamba 8' 25. Oktave 4' 26. Nachthorn 4' 27. Quinte 2 2/3' 28. Cimbel 2× 2' 29. Mixtur 6× 2' 30. Trompete 8' 31. I - II 8' 32. III - II 8' 33. IV - II 8' 34. V Sp - II 8' 35. V Bw - II 8'
III. man. (horní stroj - Oberwerk) 36. Principal 8' 37. Flaut allemand 8' 38. Rohrflaut 8' 39. Quintadena 8' 40. Oktave 4' 41. Quinte 2 2/3' 42. Superoktave 2' 43. Mixtur 4× 1 1/3' 44. Vox humana 8' 45. Glocken I. 46. Glocken II. 46. Echo 47. IV - III 8' 48. V Sp - III 8' 49. V Bw - III 8' 50. Tremolo AW 51. Handregister ab 52. Walze ab 53. Zungen ab (general) 54. Man. 16, und Ped. 32, ab 55. Mixturen ab
IV. man. (Schwellwerk) 56. Spitzgedact 16' 57. Weitprincipal 8' 58. Rohrgedackt 8' 59. Harfpfeife 8' 60. Vox angelica 3× 8'-4'-4' 61. Kupferoktave 4' 62. Spillflöte 4' 63. Rohrquintatön 4' 64. Nachthornquinte 2 2/3' 65. Quintadecima 2' 66. Waldflöte 2' 67. Koppelflötenterz 1 3/5' 68. Querflöte 1' 69. Farbenmixtur 3-4× 70. Mixtur 6-7× 71. Quintzimbel 3× 1/4' 72. Bassethorn 16' 73. Franz. Trompete 8' 74. Rohrschalmei 8' 75. Geigendregal 8' 76. Clairon 4' 77. Glocken I 78. Glocken II 79. V Sp - IV 8' 80. V Bw - IV 8' 81. Tremolo IV
V. man. (Schwellpositiv) 82. Schwellpositiv ab 83. Gedact 8' 84. Trichterprincipal 4' 85. Blockflöte 4' 86. Kleinprincipal 2' 87. Quinte 1 1/3' 88. Schwegel 1' 89. Sesquialtera 2-3× 2 2/3'-1 3/5'-1 1/7' 90. Scharf 5× 1' 91. Krummhorn 8' 92. Singend Kornett 4' 93. Tremolo V Sp
V. man. (Bombardenwerk) 94. Bombardenwerk ab 95. Holzprincipal 8' 96. Solokornett 4-6× 4' 97. Principalmixtur 8× 4' 98. Trompete 16' 99. Trompete (horizont.) 8' 100. Trompete (horizont.) 4'
Pedal (Neues Werk) 101. Pedal NW ab Untersatz 64' 102. Holzprincipal 16' 103. Gedackpommer 16' 104. Grossnasat 10 2/3' 105. Kupferprincipal 8' 106. Bleikoppelflöte 8' 107. Choralbass 4' 108. Rohrpfeife 4' 109. Russischhorn 2' 110. Rauschbass 5× 5 1/3' 111. Mixtur 6× 2' 112. Bombarde 16' 113. Trompete 8' 114. Kopftrompete 4' 115. Zink 2' 116. Untersatz 64' 117. IV - P 8' 118. V Sp - P 8' 119. V Bw - P 8'
Pedal (Altes Werk) 120. Pedal AW ab 121. Maiorbass 32' 122. Principal 16' 123. Offenerbass 16' 124. Subbass 16' 125. Quintadenbass 16' 126. Oktavenbass 8' 127. Gemshornquinte 5 1/3' 128. Mixtur 6× 4' 129. Contraposaune 32' 130. Posaunenbass 16' 131. Trombabass 8' 132. Clarino 4' 133. I - P 8' 134. II - P 8' 135. III - P 8'
Podrobnosti viz zdroj
- Krátký, Jiří a Svoboda, Štěpán. Nejvýznamnější varhany v České republice. 1. vydání. V Brně: CPress, 2019. 267 stran. ISBN 978-80-264-2859-6. (str. 158)
- Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (2. díl, str. 276)
- Tomek, František: Svatomořické varhany v Olomouci, absolventská práce, Konzervatoř evangelické akademie v Olomouci, vedoucí práce: Ingrid Silná, Olomouc 2013
- Bednářová, Hana. Josef Mader a František Maretka. Online. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. 2014. Dostupné z: https://theses.cz/id/g3is44/ (str. 24).
- Sekanina, Adam, 2015. Jan Antonín Richter: Olomoucký barokní sochař ve stínu svého mistra. Průzkumy památek: Denkmalforschung = Historical Monumets. Praha: Lepton, 1994-. ISSN 1212-1487. Dostupné z: https://pruzkumypamatek.cz/pdfs/prp/2015/01/03.pdf (1/2015)
- Sekanina, Adam. Filip Sattler (1695-1738). Život, dílo a jeho doba.. Online. Disertační práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. 2018. Dostupné z: https://theses.cz/id/uzn5t2/. (str. 171-174)
