Olomouc
bazilika Navštívení Panny Marie (Svatý Kopeček), hlavní kůr
Olomoucký kraj, Olomoucká arcidiecéze
Varhany jsou cenné především kvůli své barokní skříni. Po zvukové stránce se barokní nástroj nedochoval.
| Organ builder |
SIEBER, Jan David a RICHTER, Antonín
(1724, varhanní skříň)
STAVINOHA, Jaroslav (1998, varhanní stroj) |
|---|---|
| Year built |
1998
Timeline
|
| Size |
2 manuals
25 stops |
| Category |
1990–nyní
Z knihy Nejvýznamnější varhany v ČR
Neobaroque and universal Exceptionally valuable case Baroque, Rococo, Classicist cases Mechanical action Slider windchest (Schleiflade) |
| Importance | (3/5) 3/5 |
| Catalog of organs | varhany.net |
| Related organs | |
| Web links | |
|
Web links
|
|
| Recordings | |
|
Recordings
|
|
|
Popis
Varhany jsou umístěny v jedné z nejkrásnějších barokních skříní na Moravě. Pedálové skříně jsou pozoruhodně umístěny na přechodu mezi lodí kostela a kruchtou. Původní dvoumanuálové barokní varhany z r. 1724 začal stavět brněnský varhanář Jan David Sieber (1670–1723) a po jeho smrti je dokončil jeho žák Antonín Richter (1688–1765) . Autorství je však dodnes předmětem diskuzí. V r. 1895 provedl rozsáhlou přestavbu varhan včetně zavedení kuželkových vzdušnic a pneumatické traktury Jindřich Schiffner (1853–1938) , v r. 1932 došlo k další přestavbě firmou Rieger . Z původního píšťalového fondu barokních varhan se zachovala jen malá část. Vzhledem k vysoké poruchovosti pneumatického nástroje se plánovalo jeho nahrazení třímanuálovými koncertními varhanami Rieger-Kloss . Po r. 1989 však bylo od tohoto plánu upuštěno a nový, méně rozsáhlý mechanický nástroj postavil Jaroslav Stavinoha . Autorem neobarokní dispozice současného nástroje je někdejší diecézní organolog Zdeněk Angelik Mička (*1945). |
|
Detailed interactive view
Simple view
I. manuál, C-g3 1. Principál (prospekt) 8' 2. Kryt (dřevo) 8' 3. Roh kamzičí 8' 4. Oktáva 4' 5. Roh noční 4' 6. Kvinta 2 2/3' 7. Superoktáva 2' 8. Seskvialtera (se septimou) 2-3× 2 2/3' 9. Mixtura 3-4× 1 1/3' 10. Cimbál 3× 1/2'
II. manuál, C-g3 11. Flétna trubicová 8' 12. Salicionál 8' 13. Principál 4' 14. Nasard 2 2/3' 15. Flétna lesní 2' 16. Tercie 1 3/5' 17. Kvinta 1 1/3' 18. Mixtura 3× 1'
Pedál, C-f1 19. Principálbas 16' 20. Subbas 16' 21. Oktávbas (ext. č. 19) 8' 22. Flétna krytá 8' 23. Kvintbas 5 1/3' 24. Superoktáva 4' 25. Pozoun (starší výroby) 16'
Podrobnosti viz zdroj
- Krátký, Jiří a Svoboda, Štěpán. Nejvýznamnější varhany v České republice. 1. vydání. V Brně: CPress, 2019. 267 stran. ISBN 978-80-264-2859-6. (str. 162)
- SOBOTKA, Petr. Jan David Sieber - osobnost českého barokního varhanáře [online]. Olomouc, 2012 [cit. 2022-04-29]. Dostupné z: https://theses.cz/id/nq8oe6/. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Doc. MgA. Petr Planý. (str. 75)