Olomouc
kostel sv. Michala
Olomoucký kraj, Olomoucká arcidiecéze
Bývalý klášterní kostel dominikánů skrývá velký novodobý nástroj s bohatou historií, umístěný v barokní skříni. Pro menší liturgické slavnosti jsou určeny dvoje další menší varhany.
| Varhanář | |
|---|---|
| Rok stavby |
1975
Časová osa
|
| Velikost |
3 manuály
50 rejstříků |
| Kategorie |
1945–1989
Neobarokní a univerzální Barokní, rokokové, klasicistní skříně Elektrická traktura Kuželková vzdušnice |
| Katalog varhan | varhany.net |
| Související varhany | |
| Webové odkazy | |
|
Webové odkazy
|
|
| Web místa | |
|
Web místa
|
|
| Nahrávky |
Toccata a fuga d-moll, BWV 565 (úryvek)
(2016)
A. Guilmant: Sonata č. 6 h-moll - I. Allegro con fuoco, II. Méditation (Martin Kordas, 2013) Olomoucké varhany a zvony (Reginald Kefer, 2008) Bach: Umění fugy (Josef Popelka, Zuzana Němečková, 1993) Skvosty francouzské varhanní tvorby (Aleš Bárta, 1996) |
|
Nahrávky
Toccata a fuga d-moll, BWV 565 (úryvek)
(2016)
A. Guilmant: Sonata č. 6 h-moll - I. Allegro con fuoco, II. Méditation (Martin Kordas, 2013) Olomoucké varhany a zvony (Reginald Kefer, 2008) Bach: Umění fugy (Josef Popelka, Zuzana Němečková, 1993) Skvosty francouzské varhanní tvorby (Aleš Bárta, 1996) |
|
|
Popis
Barokní skříň pochází z dvoumanuálových barokních varhan (1706, II/34) od Jana Davida Siebera (1670–1723) , které byly do kostela sv. Michala přeneseny ze zrušeného kostela v Klášterním Hradisku. Zakoupení varhan tehdy sponozoroval olomoucký měšťan František Tauber. Varhany nahradily dosavadní dvoumanuálový svatomichalský nástroj, který byl přesunut do kostela sv. Ducha v Opavě (dnes ho tam již nenajdeme). Přesuny varhan realizovala varhanářská dílna Staudingerů z Andělské hory. Autorem výzdoby skříně je olomoucký řezbáž J. Sturmer. I při pohledu na kůr je zřejmé, že byla skříň původně stavěna pro jiný prostor. Vlastní barokní nástroj se vlivem řady přestaveb nedochoval. V průběhu 19. století proběhlo kvůli špatnému stavu nástroje několik oprav a nakonec byly firmou Brauner postaveny nové varhany (1898, II/34), jejichž tehdejší dispozice je k vidění zde. Barokní skříň byla při přestavbě rozšířena o střední díl. Nové varhany představovaly jeden z prvních nástrojů s pneumatickou trakturou na našem území a disponovaly řadou zajímavých pomocných zařízení. Při stavbě bylo použito pouze několik rejstříků ze starých varhan (šlo však patrně o píšťaly pocházející z přestaveb, nikoli Sieberovy původní). Sieberův píšťalový fond však Braunerově firmě posloužil k výstavbě menších mechanických varhan (1898, I/9), umístěných dodnes na pravém bočním kůru kostela. Současný univerzální a koncertně disponovaný nástroj z r. 1975 pochází od firmy Rieger-Kloss a využívá část píšťal z Braunerových varhan. Bez započítání transmisí a extenzí má nástroj 50 rejstříků, což z něj spolu s varhanami katedrály sv. Václava (1886, III/50) činí druhý největší nástroj v Olomouci. Zvuk nástroje byl zachycen i na množství CD nahrávek. Pro menší liturgické slavnosti se používá nedávno zrekonstruovaný historický nástroj v přilehlé kapli sv. Alexeje (1870?, I/5), který postavil Karl Neusser (1844–1925). |
|
I. man. – Positiv Kryt 8' Principál 4' Flétna vřetenová 4' Oktáva švýcarská 2' Kvinta 1 1/3' Sedecima 1' Akuta 5× 1' Šalmaj trubicová 8' Kornet zpěvný 8' III/I III/I super Tremolo I
II. man. – Hlavní stroj Principál velký 16' Burdon 16' Principál 8' Flétna dvojitá 8' Gamba špičatá 8' Oktáva 4' Flétna zobcová 4' Kvintadecima 2' Kornet septimový 4-7× 2 2/3' Mixtura maior 5-6× 2' Mixtura minor 5× 1' Fagot 16' Trompeta jasná 8' I/II III/II III/II sub
III. man. – Žaluziový stroj Principál 8' Flétna kopulová 8' Salicionál 8' Oktáva 4' Roh noční 4' Vox angelica 1-2× 4'+8' Nasard špičatý 2 2/3' Flétna lesní 2' Tercie rohová 1 3/5' Sextán nonový 3× 4/7'+4/9'+4/12' Mixtura 5× 1 1/3' Cymbál 3× 1/3' Hoboj franc. 8' Vox humana 8' Clairon harm. 4' Tremolo III
Pedál Kontrabas 32' (ext. Principál 16') Principál 16' Subbas 16' Burdon 16' (trsm. Burdon 16' z II.) Salicet 16' Kvinta krytá 10 2/3' Oktáva 8' Flétna basová 8' Violon 8' Superoktáva 4' Flétna chorální 4' (ext. Flétna basová 8') Tybia 2' (ext. Flétna basová 8') Bas šumivý 3× 5 1/3' Mixtura 6× 2 2/3' Pozoun 16' Trompeta 8' Klarina 4' (ext. Trompeta 8') I/P II/P III/P III/P super
Zvony II. man. G-g1 Volné kombinace A, B, C, D Pleno 1 Pleno 2 Tutti Crescendový válec
Vypínač jazyků Vypínač mixtur Vypínač 16' man., 32' ped. Vypínač spojek z crescenda Anulátor pedálu I Anulátor pedálu III Vypínač crescenda Zapínač ručních rejstříků
Zdroj: archiv autora
Valašské Meziříčí, kostel Nanebevzetí Panny Marie (Rieger-Kloss, 1957, III/59)
Velehrad, bazilika Nanebevzetí P. Marie a svatých Cyrila a Metoděje (Rieger-Kloss, 1963, III/59)
Olomouc, kostel sv. Michala (Rieger-Kloss, 1975, III/50)
- KOCŮRKOVÁ, Jitka. Varhanářská firma bratří Braunerů v Uničově [online]. Olomouc, 2009 [cit. 2022-04-28]. Dostupné z: https://theses.cz/id/yangu8/. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. (str. 77–79)
- SCHINDLER, Antonín. Z historie varhan u sv. Michala v Olomouci. Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci. 1975, s. 47–60. Olomouc, 1975
- SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (1. díl, str. 113)