SIEBER, Jan David
(1670–1723)
Brno
| Jihomoravský kraj
Nejvýznamnější osobnost moravského barokního varhanářství a zakladatel brněnské varhanářské školy.
| Místo narození | Česká Lípa |
|---|---|
| Místo úmrtí | Brno |
| Kategorie |
do 1799
Barokní |
| Význam | (5/5) 5/5 |
| Katalog varhanářů | varhany.net |
| Členové rodu |
Sieber, Jan David (1670–1723)
Sieber, František Ignác (1716–1785)
Časová osa |
| Webové odkazy | |
|
Webové odkazy
|
|
| Významné varhany |
Polná, Nanebevzetí Panny Marie, velké varhany
(1708, II/31)
Zobrazit vše
3
Žďár nad Sázavou, Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše (1710, II/19) Olomouc, Navštívení Panny Marie (Svatý Kopeček), boční kůr (1723, I/9) Časová osa Srovnat velikost |
|
Významné varhany
Polná, Nanebevzetí Panny Marie, velké varhany
(1708, II/31)
Zobrazit vše
3
Žďár nad Sázavou, Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše (1710, II/19) Olomouc, Navštívení Panny Marie (Svatý Kopeček), boční kůr (1723, I/9) Časová osa Srovnat velikost |
|
| Související varhanáři | |
| Popis | Nejproslulejší moravský barokní varhanář, varhanářská osobnost mezinárodního významu. Vyučil se patrně v Praze, působil ve Žďáru nad Sázavou a poté se stal měšťanem v Brně, odkud je znám jako zakladatel brněnské varhanářské školy. Varhanářství se věnoval i jeho syn, František Ignác Sieber (1716-1785). Jako jediný z moravských varhanářů stavěl i třímanuálové varhany, např. mimořádně oceňované a dodnes dochované varhany v kostele sv. Michala ve Vídni (1714, III/40). Další třímanuálové varhany v polské Svídnici (1705, III/43) a v Brně v kostele sv. Tomáše (1700, III/40) se nedochovaly (ty svatotomášské přitom byly ve své době největšími v českých zemích). Sieber stavěl i jazykové rejstříky, z nichž se však dochovaly pouze pedálové hlasy Schnarrbass 16' a Trompetbass 8' v dobře zachovaných varhanách v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Polné (1708, II/31) . Sieber nicméně jazyky stavěl i v manuálu, což je pro barokní varhanářství u nás značně netypické. Z dochovaných domácích varhan uveďme ještě dvoumanuálový nástroj v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše ve Žďáru nad Sázavou (1710, II/19) , postavený do skříně navržené Janem Blažejem Santinim-Aichlem (1677-1723). |
|
Popis
Nejproslulejší moravský barokní varhanář, varhanářská osobnost mezinárodního významu. Vyučil se patrně v Praze, působil ve Žďáru nad Sázavou a poté se stal měšťanem v Brně, odkud je znám jako zakladatel brněnské varhanářské školy. Varhanářství se věnoval i jeho syn, František Ignác Sieber (1716-1785). Jako jediný z moravských varhanářů stavěl i třímanuálové varhany, např. mimořádně oceňované a dodnes dochované varhany v kostele sv. Michala ve Vídni (1714, III/40). Další třímanuálové varhany v polské Svídnici (1705, III/43) a v Brně v kostele sv. Tomáše (1700, III/40) se nedochovaly (ty svatotomášské přitom byly ve své době největšími v českých zemích). Sieber stavěl i jazykové rejstříky, z nichž se však dochovaly pouze pedálové hlasy Schnarrbass 16' a Trompetbass 8' v dobře zachovaných varhanách v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Polné (1708, II/31) . Sieber nicméně jazyky stavěl i v manuálu, což je pro barokní varhanářství u nás značně netypické. Z dochovaných domácích varhan uveďme ještě dvoumanuálový nástroj v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše ve Žďáru nad Sázavou (1710, II/19) , postavený do skříně navržené Janem Blažejem Santinim-Aichlem (1677-1723). |
|
- Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (1. díl, str. 11, 110)
- SOBOTKA, Petr. Jan David Sieber - osobnost českého barokního varhanáře [online]. Olomouc, 2012 [cit. 2022-05-01]. Dostupné z: https://theses.cz/id/nq8oe6/. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Doc. MgA. Petr Planý.