Brněnská varhanářská škola
Město Brno proslulo jako hlavní středisko moravského barokního varhanářství. Plodnou práci Matouše Rozkoše (†1709?) zastínil na přelomu 17. a 18. století nejvýznamnější moravský barokní varhanář Jan David Sieber (1670–1723) a jeho žáci. Vrcholem pozdně barokního varhanářství je dílo Jan Výmoly (1722–1805) .
V 19. století v Brně působili František Harbich (1780–1862) či Filip Komínek (*1831). Ve 20. století pak Vojtěch Káš nebo František Holčapek spolu s Janem Mudrochem, jejichž dílna byla za komunismu začleněna pod Dřevopodnik města Brna (po revoluci fungovala pod značkou Varhany Brno).
SIEBER, Jan David (1670–1723)
Nejvýznamnější osobnost moravského barokního varhanářství a zakladatel brněnské varhanářské školy.
VÝMOLA, Jan (1722–1805)
RICHTER, Antonín (1688–1765)
Vyučil se nejprve truhlářství u svého otce v Linci a poté pracoval ve varhanářské dílně Jana Davida Siebera v Brně (podílel se zřejmě i na stavbě proslulých Sieberových varhan v Polné a u sv. Michala ve Vídni). Po r...
HARBICH, Franz (1780–1862)
Plodný varhanář s širokým polem působnosti, které sahalo až na Slovensko a do Dolních Rakous. Narodil se ve Žlebu (dříve Valteřice) poblíž Hanušovic a vyučil se u slezského varhanáře Josefa Šebestiána Staudingera (1...
ROZKOŠ, Matouš Pavel (†1709?)
Matouš Pavel Rozkoš (psáno též Roskoš) byl synem varhanáře Pavla Rozkoše, se kterým přišli do Brna ze Slezska asi po r. 1660. Rozkoš byl plodný varhanář, ale kvalita jeho prací nedosahovala vynikající úrovně jeho br...
Dřevopodnik města Brna (před r. 1989)
Jeden ze čtyř podniků věnujících se u nás varhanářství v období komunismu. Byla do něj začlenena varhanářská dílna Františka Holčapka a Jana Mudrocha. Nestavěl významné nástroje. Nástupnickou firmou se po r. 1989 st...