Organ cases gallery
Viewed 35 photos
Rieger 35 1873–1945 (Krnov)
Naše největší, nejproduktivnější a světově nejznámější varhanářská firma vznikla poté, co bratři Otto Rieger (1847-1903) a Gustav Rieger (1848-1919) převzali krnovskou varhanářskou dílnu po svém otci Franzi Riegerovi (1812–1885) . Díky studiím v Německu přinesli do zaostávajícího domácího varhanářství moderní prvky. Velký úspěch sklidil jejich nástroj již na světové výstavě v Paříži v r. 1878. Firma Rieger proslula vysokou kvalitou (ale též cenou) svých výrobků. Otto Rieger byl v letech 1900-1903 starostou Krnova.
Riegerové zpočátku stavěli varhany s mechanickou trakturu, případně s využitím Barkerovy páky. Od r. 1895 začínají experimenty s pneumatickou trakturou. Relativně dlouhou dobu trvá, než je firma obchodně zavedena i v Čechách - poměrově více zakázek získává stále na Moravě, ve Slezsku nebo v Uhrách (pobočka v Budapešti otevřena r. 1894). I proto firmu obchodně oslabí rozpad Rakousko-Uherska po 1. světové válce.
V meziválečném období již Rieger reflektuje myšlenky tzv. varhanního hnutí, kdy dispozice varhan obsahují (v duchu tradic barokního varhanářství) více rejstříků ve vyšších polohách, avšak při celkovém zachování původní romantické zvukovosti. V tomto období je vedení firmy spjato s Josefem Glatter-Götzem (1880-1948) a jeho syny.
Po r. 1945 dochází k odsunu dosavadních německých pracovníků závodu, kteří později zakládají nástupnický závod Rieger Orgelbau v rakouském Schwarzachu (funguje dodnes). Dlouholetým vedoucím zde byl Josef Glatter-Götz ml. (1914-1989). Závod v Krnově je naopak sloučen s menší varhanářskou dílnou Josefa Klosse (1885–1963) a pokračuje pod značkou "Továrna na varhany", později Rieger-Kloss .
Celkový počet nástrojů původní firmy Rieger, postavených do r. 1945, se pohybuje okolo 3000. Mezi významné dochované nástroje z raného období podniku, kdy byla stavěna ještě mechanická traktura, patří např. tyto varhany: - Olomouc, katedrála sv. Václava (1886, III/50) - Praha, kostel sv. Štěpána (1887, II/25) - Terezín, kostel Vzkříšení Páně (1898, II/18)
Novější varhany jsou obvykle pneumatické – např.: - Šternberk, kostel Zvěstování Panny Marie (1929, III/45) - Jablonec nad Nisou, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (1934, III/43) - Ludgeřovice, kostel sv. Mikuláše (1931, II/45) (okr. Opava) - Hejnice, kostel Navštívení Panny Marie (1929, II/41) (okr. Liberec)
Praha, sv. Václava (Smíchov)
Olomouc, sv. Václava, velké varhany
Brno, evang. kostel J. A. Komenského
Praha, sv. Štěpána (Nové Město)
Vrchlabí, sv. Vavřince
Frýdek, sv. Jana Křtitele
Město Albrechtice, Navštívení P. Marie
Kravaře, sv. Bartoloměje
Mikulášovice, sv. Mikuláše
Ostrava, Božského Spasitele, dolní varhany
Krnov, evang. kostel
Znojmo, sv. Mikuláše
Choustníkovo Hradiště, Povýšení Sv. Kříže
Olomouc, Neposkvrněného početí P. Marie
Vítkov, Nanebevzetí P. Marie
Orlová, Narození P. Marie
Šternberk, Zvěstování P. Marie
Zlín, sv. Filipa a Jakuba
Olomouc, sv. Cyrila a Metoděje (Hejčín)
Hodonín, sv. Vavřince
Jablonec nad Nisou, Nejsvětějšího Srdce Páně
Litoměřice, sv. Jakuba
Kyjov, Nanebevzetí P. Marie
Velký Újezd, sv. Jakuba Staršího
Slušovice, Narození sv. Jana Křtitele
Poděkování přispěvatelům:
Lukáš Dvořák, Jan Fejgl, Jiří Fuks, Filip Harant, Robert Hlavatý, Kristýna Kosíková, Jiří Krátký, Karel Martínek, Martin Moudrý, Jiří Stodůlka, Štěpán Svoboda, Petr Vacek, Ondřej Valenta a další