Organ cases gallery
Viewed 18 photos
Rieger-Kloss 18 1945–2018 (Krnov)
Název „Továrna na varhany“, zavedený po znárodnění firmy Rieger a jejím sloučení s dílnou Josef Klosse (1885–1963) , je později změněn na obchodně vhodnější „Rieger-Kloss“. První léta po 2. světové válce jsou spojena s nedostatkem kvalifikovaného personálu, způsobeného odsunem německých pracovníků.
Od 40. let firma pokračuje v konstrukci nejběžnějších varhan s pneumatickou trakturou a kuželkovou vzdušnicí. Později se u velkých nástrojů začíná používat traktura elektrická. Od 70. let se úspěšně rozvíjí modernější typ mechanických varhan se zásuvkovou vzdušnicí, exportovaný i do západoevropských zemí. Rieger-Kloss tedy vyrábí všechny typy traktur.
Navzdory proticírkevní politice režimu je firmě umožněno stavět velké množství varhan v církevních objektech. Častý je však také export velkých varhan do koncertních sálů, především ve východní Evropě. Hlavními osobnostmi, které určují koncepční směřování závodu, jsou Ota Veverka a později od r. 1971 Bohumil Plánský (1932-2012). Závod také spolupracoval s předními českými varhaníky, např. s Jiřím Reinbergerem (1914-1977).
V rámci varhanářských podniků působících před r. 1989 v Československu je Rieger-Kloss nejvýznamnějším a nejkvalitnějším. Po r. 1989 dochází k útlumu ve výrobě, řada varhanářů působících v podniku se osamostatňuje. V současné době již firma neexistuje. S působením firmy Rieger-Kloss je spjato i založení dodnes fungující Střední umělecké školy varhanářské v Krnově.
Od r. 1945 firma postavila okolo 700 nástrojů. Z množství velkých nástrojů s pneumatickou nebo elektrickou trakturou postavených v církevních objektech vybíráme tyto: – Olomouc, kostel sv. Michala (1975, III/50) – Olomouc, Husův sbor (1948, III/38) – Opava, kostel sv. Vojtěcha (1949, III/54) – Uherské Hradiště, kostel sv. Františka Xaverského (1948, III/35) – Valašské Meziříčí, Nanebevzetí Panny Marie (1957, III/59) – Zábřeh, kostel sv. Bartoloměje (1955, III/47)
Rieger-Kloss postavil i řadu velkých varhan pro koncertní sály, obvykle již s mechanickou trakturou, např.: – Praha, Rudolfinum (1974, IV/63) – Praha, HAMU (1993, III/41) – Brno, Besední dům (1981, III/48) – Teplice, Dům kultury (1986, III/54) – Pardubice, Sukova síň (2004, III/45) – Ostrava, Janáčkova konzervatoř (1997, III/41) – Uničov, klášterní kostel Povýšení sv. Kříže (1987, III/46)
Firma se věnovala i opravám a rozšiřování historických nástrojů, např.: – Olomouc, kostel sv. Mořice (1968, V/95) – Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1991, III/64)
Novodobý náhled na nástroje firmy Rieger-Kloss vnímá kriticky nižší kultivovanost zvuku jednotlivých rejstříků a také stylovou nevyhraněnost (univerzálnost) rejstříkových dispozic.
Brno, Sv. Rodiny
Praha, evang. kostel (Vinohrady)
Miroslav, evang. kostel
Olomouc, evang. kostel
Cheb, sv. Kláry
Olomouc, sv. Václava, presbytář
Teplice, Dům kultury
Praha, HAMU, sál Bohuslava Martinů
Ostrava, Janáčkova konzervatoř
Poděkování přispěvatelům:
Lukáš Dvořák,
Jan Fejgl,
Jiří Fuks,
Filip Harant,
Robert Hlavatý,
Marie Jakešová,
Jaroslav Kocůrek,
Kristýna Kosíková,
Jiří Krátký,
Karel Martínek,
Martin Moudrý,
Jiří Stodůlka,
Štěpán Svoboda,
Petr Vacek,
Ondřej Valenta
a další