Jednomanuálový nástroj, postavený nejspíše Antonínem Richterem (1688-1765), přestavěl na dvoumanuálový pravděpodobně Jan Výmola (1722-1805). Pozitiv je umístěn v hracím stole.
Sdílet odkaz
Na odkaz může přistoupit i nepřihlášený uživatel.
Sdílením varhan sdílíte i jejich varhanáře a dispozice.
Odkaz byl úspěšně zkopírován.
Varhany byly přidány do oblíbených.
Varhany byly odebrány z oblíbených.
Přehled kategorií varhanářů
Kategorie přiřazené aktuálnímu varhanáři jsou zvýrazněny žlutě.
Kategorie podle typu
Renesanční
Pro renesanční varhany je kromě renesančního tvarosloví skříně typická barevná různorodost rejstříků
Barokní
Barokní a pozdně barokní varhany (cca do 1. pol. 19. stol.) - typické je pro ně rovnoměrné rozložení rejstříků ve všech polohách a manuálech a tradiční lesklý zvuk varhan
Romantické
Romantické varhany (cca od 2. pol. 19. stol.) následují zvukový ideál symfonického orchestru a jsou charakteristické větším podílem rejstříků v nižších polohách a smyků
Neobarokní a univerzální
Novodobé nástroje, které se vracejí ke zvukovým ideálům barokních varhan, nebo jsou stylově nevyhraněné a umožňují tak hru skladeb všech období
Barkerova páka
Klávesy jsou s píšťalami propojeny soutavou mechanických táhel, která se však pohybují za pomocí tlaku vzduchu
Zásuvková vzdušnice
Klasická konstrukce varhan, kde se zapínání rejstříků provádí posunováním dřevěných desek (zásuvek), které odkrývají přívod vzduchu k píšťalám
Kuželková vzdušnice
Konstrukce varhan, typická pro romantické varhanářství, kde se píšťala po stisku klávesy rozezní nadzvihnutím kuželky, která uvolní přívod vzduchu
Membránová vzdušnice
Konstrukce varhan založená na výpustném systému, kde po stisku klávesy klesne tlak vzduchu tlačícího na membránu a díky tomu se uvolní přívod vzduchu pro rozeznění píšťaly
Vzdušnice unit
Úsporná konstrukce varhan, při níž se jedna řada píšťal používá pro několik rejstříků současně
