Galerie varhanních skříní
Zobrazeno 10 fotografií
VÝMOLA, Jan 10 1722–1805 (Brno)
Významný pozdně barokní varhanář, pocházející z Ptení na Hané. Je možné, že varhanářství se věnoval už jeho otec. Výmola se usadil v Brně, kde udržoval přátelské styky se svými současníky Antonínem Richterem (1688–1765) , u kterého se v začátcích své činnosti vyučil, a Františkem Ignácem Sieberem (1716-1785), synem slavného Jana Davida Siebera (1670–1723) . Po zvukové i řemeslné stránce patří Výmolovo dílo k vrcholu moravského barokního varhanářství. Pocházel z českojazyčného prostředí, o čemž svědčí nedostatky jeho němčiny zachycené v písemných pramenech.
Za celou jeho varhanářskou kariéru víme pouze o jednom jazykovém rejstříku, který postavil – byl to nedochovaný Fagot 8' na velkých varhanách v kostele Očištování Panny Marie v Dubu nad Moravou (1768, II/29, okr. Olomouc). Nejlépe hratelné jsou Výmolovy nově restaurované dvoumanuálové varhany v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku (1761, II/18, okr. Brno-venkov). Další dvoumanuálové varhany se dochovaly např. v kostele sv. Václava v Mikulově (1766, II/19).
Velké dvoumanuálové varhany postavil Výmola také v bazilice Panny Marie Sedmibolestné ve slovenském Šaštíně (1771, II/23), kde však byly r. 1951 nahrazeny zvukově zcela nepodařeným pětimanuálovým nástrojem firmy Rieger-Kloss . Několik Výmolových nástrojů se dochovalo i v Rakousku.
Z 16 Výmolových potomků se varhanářství věnoval např. syn Jan Výmola mladší (1754-1800), který se usadil ve Vídni.
Stronsdorf (AT), farní kostel
Jihlava, Nanebevzetí P. Marie
Doubravník, Povýšení sv. Kříže
Hranice, Stětí sv. Jana Křtitele
Dub nad Moravou, Očišťování P. Marie
Šaštín (SK), Sedmibolestné P. Marie
Vranov u Brna, Narození P. Marie
Pernštejn, Obrácení sv. Pavla
Dřevohostice, sv. Havla
Poděkování přispěvatelům:
Lukáš Dvořák,
Jan Fejgl,
Jiří Fuks,
Filip Harant,
Robert Hlavatý,
Marie Jakešová,
Jaroslav Kocůrek,
Kristýna Kosíková,
Jiří Krátký,
Karel Martínek,
Martin Moudrý,
Jiří Stodůlka,
Štěpán Svoboda,
Petr Vacek,
Ondřej Valenta
a další