Casparidové
Znojmo
| Jihomoravský kraj
Dvougenerační rod barokních varhanářů, jehož členové působili na Moravě a v Dolním Rakousku. Dochovalo se vícero jejich varhanních skříní i hrajících nástrojů.
| Time period | 2. pol. 17. stol. – 18. stol. | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Category |
until 1799
Baroque |
||||||||||||
| Importance | (2/5) 2/5 | ||||||||||||
| Catalog of organ builders | varhany.net | ||||||||||||
| Workshop members |
|
||||||||||||
| Web links | |||||||||||||
|
Web links
|
|||||||||||||
| Selected organs |
Timeline Compare size |
||||||||||||
Selected organs
Timeline Compare size |
|||||||||||||
| Related organ builders | |||||||||||||
|
Related organ builders
|
|||||||||||||
|
Popis
Příjmení Casparides (někdy též Kasparides) představuje latinizovanou podobu jména Kašpar. Zakladatel rodu, Jakub Antonín Casparides (1653–1713), je jedním z nejstarších moravských varhanářů, o kterém jsou známa podrobnější životopisná fakta. Narodil se v Tišnově a později se usadil v Kroměříži pod záštitou olomouckého biskupa. Stavěl menší jednomanuálové nástroje a pozitivy, dnes nedochované. Podle řady dokladů náležel k českojazyčnému prostředí. Smlouva na zhotovení Casparidových varhan pro kostel sv. Bartoloměje v Odrách (1695, I/9, okr. Nový Jičín) obsahuje zřejmě první písemnou zmínku o tremulantu na našem území. Ignác Florián Casparides (1700–1773) se svému otci Jakubu Antonínovi narodil v Kroměříži. Dílnu však provozoval ve Znojmě a je také nejstarším známým znojemským varhanářem. Řadu nástrojů postavil i v Dolním Rakousku. Podle J. Sehnala jej zpodobňuje portrét měšťana s píšťalkou v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Z dvoumanuálových varhan Ignáce Floriana Casparida se u nás dochovaly např. nástroje: – v kostele sv. Linharta v Kdousově (1757, II/16) (okr. Třebíč) – v kostele sv. Jakuba Většího ve Vratěníně (II/14, okr. Znojmo) – v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Rancířově (1764, II/10, okr. Jindřichův Hradec) – varhany v r. 2017 restauroval Dalibor Michek (*1956) V tradici znojemského varhanářství pokračoval žák Ignáce Floriána Casparida, plodný varhanář Josef Silberbauer (1734–1807) . Jiří Václav Casparides (1670–1735) měl dílnu v dolnorakouském Pulkau. Zachovala se např. působivá skříň jeho varhan ve Waidhofen an der Thaya (1729, II/24). |
|||||||||||||
Podrobnosti o varhanách zobrazíte kliknutím na jejich bod na mapě.
- SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy, č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:ee24cde3-21b9-4b68-82ae-f17f7e0d799f (1. díl, str. 47–49)
- SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy, č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (3. díl, str. 17–18)
- SEHNAL, Jiří. Die Znaimer Orgelbauschule. Denkmalpflege in Niederösterreich. Bd. 40. (= Klangdenkmale. Glocken und Orgeln). s. 42–44. St. Pölten, 2008. Dostupné z: https://www.noel.gv.at/noe/Kunst-Kultur/Denkmal_Band_40.pdf
- SEHNAL, Jiří. Zapomenutý kroměřížský varhanář Jakub Kasparides. Online. Hudební věda. 1973, roč. 10, č. 2, s. 135-144. ISSN 0018-7003. Dostupné z: https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:0b0fb54c-1a31-4ac6-8394-fbb2a399ef2b. [cit. 2026-02-12].