Galerie varhanních skříní
Zobrazeno 10 fotografií
SIEBER, Jan David 10 1670–1723 (Brno)
Nejproslulejší moravský barokní varhanář, varhanářská osobnost mezinárodního významu. Vyučil se patrně u některého varhanáře králické dílny , nejspíše u Salomona Halbiga (1630?–1700). Působil ve Žďáru nad Sázavou a od 90. let 17. století se usadil a později i stal měšťanem v Brně, odkud je znám jako zakladatel brněnské varhanářské školy. Varhanářství se věnoval i jeho syn, František Ignác Sieber (1716-1785).
Jako jediný z moravských varhanářů stavěl i třímanuálové varhany, např. mimořádně oceňované a dodnes dochované varhany v kostele sv. Michala ve Vídni (1714, III/40). Sieber u tohoto nástroje jako první postavil samostatně stojící hrací stůl, v tomto případě navíc spojený s varhanním strojem třetího manuálu. Další Sieberovy třímanuálové varhany v polské Svídnici (1705, III/43) a v Brně v kostele sv. Tomáše (1700, III/40) se nedochovaly (ty svatotomášské přitom byly ve své době největšími v českých zemích).
Sieber stavěl i jazykové rejstříky, z nichž se však dochovaly pouze pedálové hlasy Schnarrbass 16' a Trompetbass 8' v dobře zachovaných varhanách v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Polné (1708, II/31) . Sieber nicméně jazyky stavěl i v manuálu, což je pro barokní varhanářství u nás značně netypické. (Viz např. manuálový Fagott 8' u sv. Michala ve Vídni, který se však spolu s dalšími dvěma pedálovými rejstříky v původní podobě nezachoval.)
Z dochovaných domácích varhan uveďme ještě dvoumanuálový nástroj v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše ve Žďáru nad Sázavou (1710, II/19) , postavený do skříně navržené Janem Blažejem Santinim-Aichlem (1677-1723).
Polná, Nanebevzetí P. Marie, velké varhany
Žďár nad Sázavou, Nanebevzetí P. Marie a sv. Mikuláše
Poděkování přispěvatelům:
Lukáš Dvořák, Jan Fejgl, Jiří Fuks, Filip Harant, Robert Hlavatý, Kristýna Kosíková, Jiří Krátký, Karel Martínek, Martin Moudrý, Jiří Stodůlka, Štěpán Svoboda, Petr Vacek, Ondřej Valenta a další