Praha
kostel Narození Páně – Loreta (Hradčany)
Nástroj králické dílny patří k nejlépe dochovaným pražským barokním varhanám.
| Varhanář | |
|---|---|
| Rok stavby |
1718
Časová osa
|
| Oprava / restaurování |
ŠLAJCH, Vladimír (1993) |
| Velikost |
2 manuály
18 rejstříků |
| Kategorie |
do 1799
Z knihy Nejvýznamnější varhany v ČR
Barokní Mechanická traktura Zásuvková vzdušnice |
| Význam | (5/5) 5/5 |
| Festivaly | |
| Katalog varhan | varhany.net |
| Webové odkazy | |
|
Webové odkazy
|
|
| Web místa | |
|
Web místa
|
|
| Nahrávky | |
|
Nahrávky
|
|
| Popis | Varhany v pražské Loretě začal stavět pražský varhanář Leopold Spiegel (1680-1730), ale dokončili je až varhanáři z dalekých Králík – Jan Halbich (1684-1736), František Katzer (1702-1764?) a Kašpar Weltzel (1700-1766). Varhany disponují tzv. lomenou oktávou, kde je ve spodní manuálové poloze díky rozdělení dvou černých kláves na dvě poloviny umožněno hrát chromatické tóny Fis a Gis, což bylo u barokních varhan v českých spíše výjimkou. Nástroj disponuje hned šesti rejstříky v hluboké základní poloze, což je u tak malých barokních varhan ojedinělé. |
|
Popis
Varhany v pražské Loretě začal stavět pražský varhanář Leopold Spiegel (1680-1730), ale dokončili je až varhanáři z dalekých Králík – Jan Halbich (1684-1736), František Katzer (1702-1764?) a Kašpar Weltzel (1700-1766). Varhany disponují tzv. lomenou oktávou, kde je ve spodní manuálové poloze díky rozdělení dvou černých kláves na dvě poloviny umožněno hrát chromatické tóny Fis a Gis, což bylo u barokních varhan v českých spíše výjimkou. Nástroj disponuje hned šesti rejstříky v hluboké základní poloze, což je u tak malých barokních varhan ojedinělé. |
|
I. Hlavní stroj Principal 8' Bifara 8' Quintadena 8' Octava 4' Quinta 2 2/3' Superoctava 2' Rauschquinta 2x 1 1/3' Mixtura 5x 1 1/3'
II. Pozitiv Copula major 8' Salicional 8' Viola di Gamba 8' Principal 4' Copula minor 4' Mixtura 3x 1'
Pedál Subbass 16' Octavbass 8' Principalbass 8' Superoctavbass 4'
Manuálová spojka
Podrobnosti viz zdroj
Praha, kostel sv. Františka z Assisi – klášter křižovníků (Staré Město) (Starkové, 1701)
Žďár nad Sázavou, bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše (Sieber, 1710)
Praha, katedrála sv. Klimenta (1719)
Planá u Mariánských Lázní, kostel sv. Anny (Burkhardt, 1730)
Štěpánov, kostel sv. Vavřince (králická dílna, 1732)
Kájov, kostel Nanebevzetí Panny Marie (1744)
Praha, kostel sv. Mikuláše (Malá Strana), levá empora (Schwarz, 1746)
Rožmitál pod Třemšínem, kostel Povýšení sv. Kříže (1751)
Nečtiny, kostel sv. Jakuba (Rausch, 1752)
- Krátký, Jiří a Svoboda, Štěpán. Nejvýznamnější varhany v České republice. 1. vydání. V Brně: CPress, 2019. 267 stran. ISBN 978-80-264-2859-6. (str. 210)
- Rejšek, Radek. Varhany kostela Narození Páně v pražské Loretě = Organ of the Church of the Nativity of Our Lord in Loreto. 1. vyd. Praha: Provincie kapucínů v ČR, 2015. [20] s. ISBN 978-80-905228-7-9.
- Varhaník: časopis pro varhanickou praxi. Kostelní Vydří: Karmelitské nakladatelství, [1999]- . ISSN 1212-5334. (6/2015, str. 1)
