Staudingerové – Galerie varhanních skříní

Pozdně barokní varhanář Josef Šebestián Staudinger (1729-1809) byl zakladatelem varhanářství v Andělské Hoře, kam přišel z Landeku v dnešním Polsku. Varhanářství se věnovali i jeho potomci v 19. století. Varhanářská tradice v Andělské Hoře pak končí smrtí Fabiána Šebestiána Staudingera (1766-1839). Staudingerové se řadí k nejvýznamnějším varhanářským rodům v Českém Slezsku. V jejich dílně se vyučil např. Johann Neusser (1807–1878) a snad i Franz Harbich (1780–1862) .

Staudingerovské varhany jsou poměrně progresivní co se týče zvětšování tónového rozsahu manuálů a pedálu. Zcela specifickým zařízením je tzv. repagulum, umožňující jediným táhlem zapnout předpřipravené hlasité rejstříky. Může jít o vlivy slezského varhanářství.

Navzdory velkému množství Staudingery postavených nástrojů se jich ve zvukově nezměněné podobě zachovalo jen málo. Příčinou může být horší kvalita těchto varhan nebo pravděpodobněji pozdější bohatá stavební činnost firmy Rieger v této oblasti. I proto byla tomuto varhanářskému rodu doposud věnována menší pozornost.

Varhanní skříně staudingerovské dílny se zachovaly např. v poutní bazilice ve Frýdku (1764), v kostele sv. Bartoloměje v Zábřehu (1772), v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Bruntálu (1779) nebo v kostele sv. Valentina v Příboře (1799), kam byla nedávno postavena replika staudingerovského nástroje.

Malé jednomanuálové varhany Josefa Šebestiána Staudingera se dochovaly např. v kapli Narození Panny Marie na zámku Hošťálkovy (1785, II/9) (okr. Bruntál), v kostele Nejsvětější Trojice v Nových Lubicích (1794, I/10) (okr. Opava) a v kostele sv. Petra a Pavla v Kružberku (1808, I/6, okr. Opava). Všechny tyto tři nástroje již byly restaurovány. Jednomanuálové varhany Fabiána Šebestiána Staudingera se dochovaly v kostele sv. Mikuláše v Novém Jičíně - Žilině (1820, I/9).

Největším částečně dochovalým nástrojem staudingerovské dílny jsou dvoumanuálové varhany Josefa Šebestiána Staudingera v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie ve Velkých Heralticích (1756, II/13, okr. Opava).