Staudingerové – Galerie varhanních skříní

Galerie varhanních skříní

Porovnání fotografií varhanních skříní umožní porozumět jejich výtvarnému vývoji a identifikovat specifické znaky varhanářů.

Načítání…

Zobrazeno 9 fotografií

Staudingerové 9 2. pol. 18. stol. – zač. 19. stol. (Andělská Hora)

Pozdně barokní varhanář Josef Šebestián Staudinger (1729-1809) byl zakladatelem varhanářství v Andělské Hoře, kam přišel z Landeku v dnešním Polsku. Varhanářství se věnovali i jeho potomci v 19. století. Varhanářská tradice v Andělské Hoře pak končí smrtí Fabiána Šebestiána Staudingera (1766-1839). Staudingerové se řadí k nejvýznamnějším varhanářským rodům v Českém Slezsku. V jejich dílně se vyučil např. Johann Neusser (1807–1878) a snad i Franz Harbich (1780–1862) .

Staudingerovské varhany jsou poměrně progresivní co se týče zvětšování tónového rozsahu manuálů a pedálu. Zcela specifickým zařízením je tzv. repagulum, umožňující jediným táhlem zapnout předpřipravené hlasité rejstříky. Může jít o vlivy slezského varhanářství.

Navzdory velkému množství Staudingery postavených nástrojů se jich ve zvukově nezměněné podobě zachovalo jen málo. Příčinou může být horší kvalita těchto varhan nebo pravděpodobněji pozdější bohatá stavební činnost firmy Rieger v této oblasti. I proto byla tomuto varhanářskému rodu doposud věnována menší pozornost.

Varhanní skříně staudingerovské dílny se zachovaly např. v poutní bazilice ve Frýdku (1764, II/30), kde stál patrně největší staudingerovský nástroj, dále v kostele sv. Bartoloměje v Zábřehu (1772, II/24), v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Bruntálu (1779, II/18) nebo v kostele sv. Valentina v Příboře (1799, I/13), kam byla nedávno postavena replika staudingerovského nástroje.

Malé jednomanuálové varhany Josefa Šebestiána Staudingera se dochovaly např. v kapli Narození Panny Marie na zámku Hošťálkovy (1785, II/19, okr. Bruntál), v kostele Nejsvětější Trojice v Nových Lubicích (1794, I/10, okr. Opava) a v kostele sv. Petra a Pavla v Kružberku (1808, I/6, okr. Opava). Všechny tyto tři nástroje již byly restaurovány. Jednomanuálové varhany Fabiána Šebestiána Staudingera se dochovaly v kostele sv. Mikuláše v Novém Jičíně - Žilině (1820, I/9).

Největším částečně dochovalým nástrojem staudingerovské dílny jsou dvoumanuálové varhany Josefa Šebestiána Staudingera v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie ve Velkých Heralticích (1756, II/13, okr. Opava).

Velké Heraltice, Neposkvrněného početí P. Marie – varhany

Velké Heraltice, Neposkvrněného početí P. Marie

J. Š. Staudinger (1756, II/13)
Frýdek, Navštívení P. Marie – varhany

Frýdek, Navštívení P. Marie

Staudinger, Josef Šebestián (1764, dochována skříň)
Zábřeh, sv. Bartoloměje – varhany

Zábřeh, sv. Bartoloměje

Staudinger, Josef Šebestián (1772, dochována skříň)
Bruntál, Nanebevzetí P. Marie – varhany

Bruntál, Nanebevzetí P. Marie

J. Š. Staudinger (1779, II/18, dochována skříň)
Hošťálkovy, Narození P. Marie – varhany

Hošťálkovy, Narození P. Marie

Staudinger, Josef Šebestián (1785, II/9)
Nové Lublice, Nejsvětější Trojice – varhany

Nové Lublice, Nejsvětější Trojice

Staudinger, Josef Šebestián (1794, I/10)
Příbor, sv. Valentina – varhany

Příbor, sv. Valentina

Staudinger, Josef Šebestián (1799, dochována skříň)
Kružberk, sv. Petra a Pavla – varhany

Kružberk, sv. Petra a Pavla

J. Š. Staudinger (1808, I/6)
Nový Jičín, sv. Mikuláše (Žilina) – varhany

Nový Jičín, sv. Mikuláše (Žilina)

F. Š. Staudinger (1820, I/9)

Poděkování přispěvatelům:
Lukáš Dvořák, Jan Fejgl, Jiří Fuks, Filip Harant, Robert Hlavatý, Marie Jakešová, Jaroslav Kocůrek, Kristýna Kosíková, Jiří Krátký, Karel Martínek, Martin Moudrý, Jiří Stodůlka, Štěpán Svoboda, Petr Vacek, Ondřej Valenta a další