Brno, kostel sv. Jakuba - varhany

Brno
kostel sv. Jakuba
Jihomoravský kraj, Brněnská diecéze

Reprezentativní nástroj významných varhanářů Jakuba Ryšáka (z jeho varhan se dochovala jen skříň) a Františka Svítila.

Varhanář	RYŠÁK, Jakub (1693, varhanní skříň) SVÍTIL, František (1862, varhanní stroj)
Rok stavby	1862 Časová osa
Velikost	2 manuály 31 rejstříků
Kategorie	1800–1859 Z knihy Nejvýznamnější varhany v ČR Barokní Romantické Mimořádně cenná skříň Barokní, rokokové, klasicistní skříně Mechanická traktura Zásuvková vzdušnice
Význam	(3/5) 3/5
Katalog varhan	varhany.net
Související varhany	Varhany v Brně 8
Webové odkazy	Varhany v kostele sv. Jakuba – galerie (Jan Fejgl – Instagram)
Webové odkazy Varhany v kostele sv. Jakuba – galerie (Jan Fejgl – Instagram)
Web místa	Kostel svatého Jakuba Staršího (Wikipedie)
Web místa Kostel svatého Jakuba Staršího (Wikipedie)
Nahrávky	Improvizace na "Vesel se, nebes Královno" (Ondřej Múčka, 2020) Zvukové představení varhan (Jan Zeman, 2017)
Nahrávky Improvizace na "Vesel se, nebes Královno" (Ondřej Múčka, 2020) Zvukové představení varhan (Jan Zeman, 2017)
Popis Z barokních dvoumanuálových varhan Jakuba Ryšáka (†1693) se zachovala pouze vzácná varhanní skříň, zdobená jedinečnými řezbami. Jejich autorem je významný brněnský sochař Antonín Riga (1660-1728?), který zhotovil i řadu dalších skříní pro varhany v Brně (viz kostel sv. Michala , kostel sv. Tomáše, kostel sv. Janů, nedochovaná skříň v jezuitském kostele). V r. 1693 Jakub Ryšák ještě před dostavěním varhan zemřel a dílo téhož roku dokončil až jeho tovaryš Ondřej Beck (†1698). V 19. století byla varhanní skříň mírně posunuta dozadu, a proto dnes z kostelní lodi nejsou vidět spodní části prospektových píšťal. Současný nástroj Františka Svítila (1805–1873) je zajímavým a ojedinělým dokladem varhanářství v 1. pol. 19. stol. Jde také o největší Svítilem postavený nástroj. Menší dispoziční změny provedl ve 2. polovině 19. století brněnský varhanář Filip Komínek (1831). V r. 1994 byl Zdeňkem Hromádkou* restaurován zadní pozitiv. V kostele sv. Jakuba se nachází i malé chórové varhany (1875, I/7) od Filipa Komínka.

Zobrazeno: 452×

Varhanní dispozice je souhrnem zvukových a technických vlastností varhan. Kromě seznamu rejstříků (píšťalových řad) a pomocných zařízení může obsahovat i základní technickou charakteristiku varhan.

AI funkce

Hlavní stroj (C-c3) Bourdon 16' Principal 8' Salicional 8' Gamba 8' Quintadena 8' Basson Flöte 8' Quinta maior 5 1/3' Octava 4' Fugara 4' Flauta 4' Quinta minor 2 2/3' Superoctava 2' Mixtura 4× 2 2/3' Rauschquinta 3× 1 1/3'

Zadní positiv Coppel maior 8' Principal 4' Dulciana 4' Coppel minor 4' Quinta 2 2/3' Octava 2' Quinta minor 1 1/3' Mixtura 1'

Pedál (C-a0, 12 tónů) Principal 16' Violonbass 16' Subbass 16' Bourdonbass 16' Principal minus 8' Quintbass 5 1/3' Octavbass 4' Cornet 3× 2 2/3' Posaunen Bass 16'

Zdroj: Krátký, Jiří a Svoboda, Štěpán. Nejvýznamnější varhany v České republice. 1. vydání. V Brně: CPress, 2019. 267 stran. ISBN 978-80-264-2859-6. (str. 34)

Jednotlivé rejstříky jsou popsány v Encyklopedii rejstříků. Rejstříky jsou popsány v Encyklopedii.

Zobrazit zajímavé varhany v okruhu: 25 km | 50 km Mapy.cz

Varhanáři pracující na varhanách jsou označeni oranžově.
Podrobnosti o varhanářích zobrazíte kliknutím na jejich bod na mapě.

Podrobný přehled literatury obsahuje strana Literatura o varhanách.

Bejček, Martin. Brněnské varhany. Díl [Díl] 1. 2. rozš. vyd. Brno: Český hudební fond, 1994 (str. 9)
Krátký, Jiří a Svoboda, Štěpán. Nejvýznamnější varhany v České republice. 1. vydání. V Brně: CPress, 2019. 267 stran. ISBN 978-80-264-2859-6. (str. 34)
Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (2. díl, str. 207)
Sehnal, Jiří. Dějiny varhan kostela sv. Jakuba v Brně. Časopis Moravského muzea. 67, s. 99–122. Brno, 1982