Vranovice
kostel Navštívení Panny Marie
Jihomoravský kraj
| Varhanář |
LATZL, Benedict
(1818–1884)
|
|---|---|
| Rok stavby |
1870
Časová osa
|
| Oprava/restaurování | Richard Stehlík a syn (2023) |
| Velikost |
2 manuály
14 rejstříků |
| Kategorie |
1860–1944
Barokní Barokní, rokokové, klasicistní skříně Mechanická traktura Zásuvková vzdušnice |
| Katalog varhan | varhany.net |
| Web místa | |
|
Web místa
|
|
| Nahrávky | |
|
Nahrávky
|
|
| Popis | Dvoumanuálové varhany postavené pro tehdy nový kostel ve Vranovicích patří k relativně větším dílům znojemského varhanáře Benedicta Latzla (1818–1884) , který stavěl ponejvíce menší jednomanuálové varhany. Nástroj je na prostorném kůru umístěn do dvou velkých skříní. V levé se nachází hlavní stroj, v pravé pedál a objemný měch se zásobníkem. Stroj pozitivu stojí v zábradlí. Některé prospektové píšťaly jsou zdobeny pěticí výstupků - patrně jde o píšťaly barokního varhanáře (nejspíše Ignáce Floriana Casparida ) převzaté z jiného nástroje. Řezby nad píšťalovými poli připomínají síťovinu, což je pro Latzlovy varhany typické. Varhany se konstrukčně i zvukově drží tradic barokního varhanářství. Nástroj je zvukově krásný, skvělému vyznění napomáhá i přiznivá akustika široké lodi kostela. Terciová mixtura je nezvykle výrazná. Určitým omezením je pro hráče slabě disponovaný repetující pedál, navíc bez pedálové spojky. V r. 201x opravila varhany firma Stehlík , došlo k výměně pedálové klaviatury za odpovídající repliku. Nástroj je ve vynikajícím stavu. |
|
Popis
Dvoumanuálové varhany postavené pro tehdy nový kostel ve Vranovicích patří k relativně větším dílům znojemského varhanáře Benedicta Latzla (1818–1884) , který stavěl ponejvíce menší jednomanuálové varhany. Nástroj je na prostorném kůru umístěn do dvou velkých skříní. V levé se nachází hlavní stroj, v pravé pedál a objemný měch se zásobníkem. Stroj pozitivu stojí v zábradlí. Některé prospektové píšťaly jsou zdobeny pěticí výstupků - patrně jde o píšťaly barokního varhanáře (nejspíše Ignáce Floriana Casparida ) převzaté z jiného nástroje. Řezby nad píšťalovými poli připomínají síťovinu, což je pro Latzlovy varhany typické. Varhany se konstrukčně i zvukově drží tradic barokního varhanářství. Nástroj je zvukově krásný, skvělému vyznění napomáhá i přiznivá akustika široké lodi kostela. Terciová mixtura je nezvykle výrazná. Určitým omezením je pro hráče slabě disponovaný repetující pedál, navíc bez pedálové spojky. V r. 201x opravila varhany firma Stehlík , došlo k výměně pedálové klaviatury za odpovídající repliku. Nástroj je ve vynikajícím stavu. |
|
Zvukově představení varhan
(Martin Kordas, 2025)
I. manuál (C-e3) Principal 8' Flöte 8' Salicional 8' Oktave 4' Fugara 4' Quint 2 2/3' Oktave 2' Mixtura 4× (s tercií) 1'
II. manuál (C-e3) Gedeckt 8' Principal 4' Flöte 4'
Pedal (C-a0, 12 tónů) Subbass 16' Oktavbass 8' Oktavbass 4'
Zdroj: Ševčík, B. Varhany na Moravě a ve Slezsku. Strojopis. Valašské Klobuky 2020. Nepublikováno. (str. 143)
Řepín, kostel Panny Marie Vítězné (Prediger, 1850, II/18)
Zvole, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (KUTTLER, Karl, 1866, II/15)
Vranovice, kostel Navštívení Panny Marie (Latzl, 1870, II/14)
- Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy, č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. (1. díl, str. 81)
- Ševčík, B. Varhany na Moravě a ve Slezsku. Strojopis. Valašské Klobuky 2020. Nepublikováno. (str. 143)
.jpg/640px-Orgel_Martin_Zaus_Basilika_(Eger).jpg){kind=link}