Nová Říše, kostel sv. Petra a Pavla - varhany

Nová Říše
kostel sv. Petra a Pavla
Kraj Vysočina, Brněnská diecéze

Velký a dobře dochovaný Semrádův nástroj byl postaven pro premonstrátský klášter v Nové Říši.

Varhanář	SEMRÁD, Bedřich (1704–1784)
Rok dokončení	1765 Časová osa
Oprava/restaurování	MICHEK, Dalibor (2021)
Velikost	2 manuály 23 rejstříků
Kategorie	do 1799 Z knihy Nejvýznamnější varhany v ČR Barokní Barokní, rokokové, klasicistní skříně Mechanická traktura Zásuvková vzdušnice
Význam	(3/5) 3/5
Katalog varhan	varhany.net
Web místa	Kostel svatého Petra a Pavla (Wikipedie)
Web místa Kostel svatého Petra a Pavla (Wikipedie)
Nahrávky	P. Cornet: Toccata (Jiří Reinberger, 1968) J. de Macque: Canzon alla Franceza (Jiří Reinberger, 1968) A. van der Kerckhoven: Preludium a fuga (Jiří Reinberger, 1968)
Nahrávky P. Cornet: Toccata (Jiří Reinberger, 1968) J. de Macque: Canzon alla Franceza (Jiří Reinberger, 1968) A. van der Kerckhoven: Preludium a fuga (Jiří Reinberger, 1968)
Popis Nástroj skvěle reprezentuje dílnu Bedřicha Semráda (1704–1784) . Bohatá dispozice obsahuje kompletní principálovou pyramidu v obou manuálech. V roce 1983 byly varhany, zvukově zkomolené ve 40. letech, vráceny do původní podoby Vladimírem Šlajchem (1955) . Další etapu restaurování dokončil v roce 2021 Dalibor Michek (1956) .

Zobrazeno: 424×

Licence obrázků

A. van der Kerckhoven: Preludium a fuga
(Jiří Reinberger, 1968)

Varhanní dispozice je souhrnem zvukových a technických vlastností varhan. Kromě seznamu rejstříků (píšťalových řad) a pomocných zařízení může obsahovat i základní technickou charakteristiku varhan.

AI funkce

Hlavní stroj (C–c3, krátká oktáva) Principal 8' Flauta 8' Salicional 4' Octava 4' Fugara 4' Quinta 3' Superoctava 2' Quinta 1 1/2' Sedecima 1' Mixtura major Mixtura minor

Positiv (C–c3, krátká oktáva) Copula major 8' Principal 4' Copula minor 4' Quinta 3' Octava 2' Quinta 1 1/2' Octava 1' Mixtura

Pedál (C–a0, krátká oktáva) Subbass 16' Principalbass 8' Quinta 6' Octava 4'

Zdroj: Krátký, Jiří a Svoboda, Štěpán. Nejvýznamnější varhany v České republice. 1. vydání. V Brně: CPress, 2019. 267 stran. ISBN 978–80–264–2859–6. (str. 148)

Jednotlivé rejstříky jsou popsány v Encyklopedii rejstříků. Rejstříky jsou popsány v Encyklopedii.

Zobrazit zajímavé varhany v okruhu: 25 km | 50 km Mapy.cz

Varhanáři pracující na varhanách jsou označeni oranžově.
Podrobnosti o varhanářích zobrazíte kliknutím na jejich bod na mapě.

Za podobné považujeme varhany přibližně stejné velikosti, postavené v tomtéž období a patřící do stejných kategorií podle typu a stavby. Přednost mají varhany s menší geografickou vzdáleností.

Kájov, kostel Nanebevzetí Panny Marie (Niederle Johann Andreas, 1744, II/18)
Doubravník, kostel Povýšení sv. Kříže (Výmola, 1761, II/18)
Nová Říše, kostel sv. Petra a Pavla (Semrád, 1765, II/23)
Hradec Králové, kostel Nanebevzetí Panny Marie (Sträusel Josef, 1766, II/22)
Mikulov, kostel sv. Václava (Výmola, 1771, II/19)
Drnholec, kostel Nejsvětější Trojice (1780, II/22)

Celkový přehled organologické literatury obsahuje strana Literatura o varhanách.

KOUKAL, Petr. Oprava a restaurování varhan v Nové Říši. Památky a příroda. 10, s. 589–592. Praha, 1986. Dostupné z: https://ndk.cz/uuid/uuid:57e19000-2945-11e4-8413-5ef3fc9ae867
KRÁTKÝ, Jiří a SVOBODA, Štěpán. Nejvýznamnější varhany v České republice. 1. vydání. V Brně: CPress, 2019. 267 stran. ISBN 978-80-264-2859-6. (str. 148)
SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:17c67867-c76c-4d85-8f0d-a27663766778 (2. díl, str. 233)
TOMŠÍ, Lubomír. Z činnosti varhanáře B. Semráda. Hudební nástroje. 1991, č. 4, s. 232–236. Hradec Králové, 1991. Dostupné z: https://kramerius.svkhk.cz/uuid/uuid:f9d46db4-1a00-11e7-8771-00155d012102 (str. 233)