| Varhanář |
SILBERBAUER, Josef
(1734–1807)
|
|---|---|
| Rok stavby |
1780
Časová osa
|
| Velikost |
2 manuály
22 rejstříků |
| Kategorie |
do 1799
Z knihy Nejvýznamnější varhany v ČR
Barokní Barokní, rokokové, klasicistní skříně Mechanická traktura Zásuvková vzdušnice |
| Katalog varhan | varhany.net |
|
Popis
Varhany postavil okolo roku 1780 nejspíše Josef Silberbauer (1734–1807) ze Znojma. Podle Jiřího Sehnala však může být autorem vídeňský varhanář Johann Hencke (1697-1766). Poměrně velké barokní varhany disponují lomenou oktávou a na svoji dobu velmi netypickou pedálovou spojkou. |
|
Zobrazeno: 174×
Varhanní dispozice je souhrnem zvukových a technických vlastností varhan.
Kromě seznamu rejstříků (píšťalových řad) a pomocných zařízení může obsahovat i základní technickou charakteristiku varhan.
Načítání…
Hlavní stroj Principal 8' Un-damares 8' Gämshorn 8' Pordun 8' Octav 4' Quintatön 4' Flöte 4' Quinta 3' Super Octav 2' Repien Mix. 2' Mixtur 2× 1 1/3'
Pozitiv Copel 8' Principal 4' Fugara 4' Copel 4' Octaua 2' Super Octaua 1'
Pedál Pordun Bass 16' Bass et Bass 16' Principal 8' Octau Bass 8' Principal 4'
Podrobnosti viz zdroj
Hlavní stroj
Principal 8'
Un-damares 8'
Gämshorn 8'
Pordun 8'
Octav 4'
Quintatön 4'
Flöte 4'
Quinta 3'
Super Octav 2'
Repien Mix. 2'
Mixtur 2x 1 1/3'
Pozitiv
Copel 8'
Principal 4'
Fugara 4'
Copel 4'
Octaua 2'
Super Octaua 1'
Pedál
Pordun Bass 16'
Bass et Bass 16'
Principal 8'
Octau Bass 8'
Principal 4'
Jednotlivé rejstříky jsou popsány v Encyklopedii rejstříků.
Rejstříky jsou popsány v Encyklopedii.
Za podobné považujeme varhany přibližně stejné velikosti, postavené v tomtéž období a patřící do stejných kategorií podle typu a stavby.
Přednost mají varhany s menší geografickou vzdáleností.
Kutná Hora, kostel sv. Jakuba, chórové varhany
(Horák, 1751, II/17)
Doubravník, kostel Povýšení sv. Kříže (Výmola, 1761, II/18)
Nová Říše, kostel sv. Petra a Pavla (Semrád, 1765, II/23)
Hradec Králové, kostel Nanebevzetí Panny Marie (Sträusel Josef, 1766, II/22)
Mikulov, kostel sv. Václava (Výmola, 1771, II/19)
Drnholec, kostel Nejsvětější Trojice (Silberbauer, 1780, II/22)
Doubravník, kostel Povýšení sv. Kříže (Výmola, 1761, II/18)
Nová Říše, kostel sv. Petra a Pavla (Semrád, 1765, II/23)
Hradec Králové, kostel Nanebevzetí Panny Marie (Sträusel Josef, 1766, II/22)
Mikulov, kostel sv. Václava (Výmola, 1771, II/19)
Drnholec, kostel Nejsvětější Trojice (Silberbauer, 1780, II/22)
Celkový přehled organologické literatury obsahuje strana
Literatura o varhanách.
- KRÁTKÝ, Jiří a SVOBODA, Štěpán. Nejvýznamnější varhany v České republice. 1. vydání. V Brně: CPress, 2019. 267 stran. ISBN 978-80-264-2859-6. (str. 62)
- SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:17c67867-c76c-4d85-8f0d-a27663766778 (2. díl, str. 246)
- Varhaník: časopis pro varhanickou praxi. Kostelní Vydří: Karmelitské nakladatelství, [1999]- . ISSN 1212-5334. (1/2026, str. 10)
Omlouváme se, při zjišťování registrace došlo k chybě.
Omlouváme se, při zjišťování popisu dispozice došlo k chybě.
Dispozice byla úspěšně zkopírována do schránky.
Odkaz byl úspěšně zkopírován.