Drnholec, kostel Nejsvětější Trojice - organs

Drnholec
kostel Nejsvětější Trojice
Jihomoravský kraj, Brněnská diecéze

Organ builder	neznámý
Completion year	1780
Size	2 manuals 22 stops
Category	until 1799 Z knihy Nejvýznamnější varhany v ČR Baroque Baroque, Rococo, Classicist cases Mechanical action Slider windchest (Schleiflade)
Importance	(3/5) 3/5
Catalog of organs	varhany.net
Web links	Varhany v Drnholci (Český varhanní festival)
Web links Varhany v Drnholci (Český varhanní festival)
Web místa	Kostel Nejsvětější Trojice (Wikipedie)
Web místa Kostel Nejsvětější Trojice (Wikipedie)
Popis Varhany byly postaveny okolo roku 1780. Za jejich autora byl považován nejprve Josef Silberbauer (1734–1807) ze Znojma, podle specifického technického řešení však může být autorem spíše vídeňský varhanář Johann Hencke (1697-1766). Poměrně velké barokní varhany disponují nadprůměrným tónovým rozsahem, lomenou oktávou v manuálech i pedálu a na svoji dobu velmi netypickou pedálovou spojkou, které přísluší samostatné ventily ve vzdušnici. Poslední větší opravu provedla v minulosti firma Stehlík z Rohatce. Varhany jsou hratelné a využívané i koncertně, bylo by však žádoucí jejich restaurování.

Viewed: 249×

Organ disposition is a summary of sound and technical characteristics of organ. Apart from the list of stops (stop is a group of pipes) and auxiliary devices it also usually covers basic technical description of the organ.

AI features

Hlavní stroj (C–d3) Principal 8' Un-damares 8' Gämshorn 8' Pordun 8' Octav 4' Quintatön 4' Flöte 4' Quinta 3' Super Octav 2' Repien Mix. 2' Mixtur 2× 1 1/3'

Pozitiv (C–d3) Copel 8' Principal 4' Fugara 4' Copel 4' Octaua 2' Super Octaua 1'

Pedál (C–a) Pordun Bass 16' Bass et Bass 16' Principal 8' Octau Bass 8' Principal 4'

Podrobnosti viz zdroj

Organ stops are described in Organ stops encyclopedia. Stops are described in Encyclopedia.

Show interesting organs within a radius of: 25 km | 50 km Mapy.cz

Similar organs have roughly same size, were built during the same time period and belong to the same type and construction type categories. Přednost mají varhany s menší geografickou vzdáleností.

Kutná Hora, kostel sv. Jakuba, chórové varhany (Horák, 1751, II/17)
Doubravník, kostel Povýšení sv. Kříže (Výmola, 1761, II/18)
Nová Říše, kostel sv. Petra a Pavla (Semrád, 1765, II/23)
Hradec Králové, kostel Nanebevzetí Panny Marie (Sträusel Josef, 1766, II/22)
Mikulov, kostel sv. Václava (Výmola, 1771, II/19)
Drnholec, kostel Nejsvětější Trojice (1780, II/22)

A complete overview of organological literature is provided on the page Literature about organs.

KRÁTKÝ, Jiří a SVOBODA, Štěpán. Nejvýznamnější varhany v České republice. 1. vydání. V Brně: CPress, 2019. 267 stran. ISBN 978-80-264-2859-6. (str. 62)
SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003-2018. 3 svazky. Prameny k dějinám a kultuře Moravy; č. 9, 10. Monografie. ISBN 80-7275-042-9. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:17c67867-c76c-4d85-8f0d-a27663766778 (2. díl, str. 246)
Varhaník: časopis pro varhanickou praxi. Kostelní Vydří: Karmelitské nakladatelství, [1999]- . ISSN 1212-5334. (1/2026, str. 10)