Organ cases gallery
Viewed 13 photos
Starkové a loketská škola 13 17.–18. stol. (Loket)
Dílo Abraháma Starka (1659-1709) (psáno též Starck) je považováno za vrchol barokního varhanářství u nás, po zvukové i řemeslné stránce. Dodnes se zachovaly jeho dva velké nástroje mezinárodního významu – Zlatá Koruna (1699, II/20) (okr. Český Krumlov) a Plasy (1688, II/28) (okres Plzeň-sever). Navzdory svým nadprůměrným schopnostem Stark nikdy do varhan nestavěl jazykové rejstříky.
Abrahám Stark byl také zakladatelem a vůdčí osobností varhanářské tradice v Lokti. Ze zdejší varhanářské školy vzešli mj. Leopold Burkhardt (1673–1741) , Jan Adam Pleyer (1686-1759), František Fassmann (1697-1760) a také Abrahámův bratr a pokračovatel Wenzel Stark (1670-1757). K pozdní generaci loketských varhanářů patřil Jan Jiří Ignác Schmidt (1727-1802). Důvodem výběru této lokality pro varhanářskou činnost byla zřejmě těžba cínu v oblasti a dostatek dřeva v okolních lesích.
Z dalších nástrojů Abraháma Starka jmenujme velké varhany u sv. Jakuba v Praze (1705, II/25, necitlivě přestavěny ve 20. století) nebo menší varhany v kostele sv. Jakuba Většího v Přelouči (1692, I/12). V nedávné době byl restaurován nástroj v kostele sv. Kříže ve Sněžném (1696, I/12, okr. Žďár nad Sázavou).
Wenzel Stark postavil např. varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě (1741, II/23) nebo menší chórové varhany v kostele Nanebevzetí P. Marie v Oseku u Duchcova (1716, I/11) .
Zlatá Koruna, Nanebevzetí P. Marie
Praha, sv. Františka z Assisi – klášter křižovníků (Staré Město)
Praha, sv. Jakuba Většího (Staré Město)
Osek u Duchcova, Nanebevzetí P. Marie
Poděkování přispěvatelům:
Lukáš Dvořák, Jan Fejgl, Jiří Fuks, Filip Harant, Robert Hlavatý, Kristýna Kosíková, Jiří Krátký, Karel Martínek, Martin Moudrý, Jiří Stodůlka, Štěpán Svoboda, Petr Vacek, Ondřej Valenta a další