Organ cases gallery
Viewed 25 photos
Neusserové 25 19. stol. (Nový Jičín)
Konstrukční a zvukový vývoj varhan rodiny Neusserů výstižně ilustruje změny, ke kterým došlo ve 2. pol. 19. století v celém našem varhanářství.
Johann Neusser (1807-1878) (psáno též Neußer) byl plodným a ceněným varhanářem v Novém Jičíně (něm. Neutitschein). Vyučil se u Fabiána Šebestiána Staudingera (1766-1839) a o jeho životě a díle dobře referuje jím samým sepsaná kronika. Neusserovy varhany mají ještě vždy mechanickou trakuturu a zásuvkové vzdušnice. V jeho nástrojích se však postupně projevují moderní tendence – zvětšování tónového rozsahu (upuštění od krátké oktávy v pedálu) a větší počet hlubokých rejstříků v základní poloze. Od 40. let 19. století ovlivnily Neusserovo řemeslo teoretické spisy J. G. Töpfera (1791-1870), a to zejm. v oblasti menzurace píšťal. Od 50. let staví varhanní skříně v historizujících slozích. Johann Neusser nikdy nestavěl jazykové rejstříky. Patřil k posledním varhanářům, kteří zdobili prospektové píšťaly charakteristickými výstupky.
Johannův syn Karl Neusser (1844-1925) se vyučil u svého otce a absolvoval studijní pobyt u varhanářů v Rakousku. V r. 1870 převzal po otci dílnu a od r. 1881 přešel na tovární výrobu. Jeho podnik vyráběl i harmonia a kostelní vybavení. Konkurenční boj vedl zejména s krnovskou firmou Rieger . Kuželkové vzdušnice začíná Karl Neusser používat od r. 1877, od 90. let přechází na pneumatickou trakturu. Staví již varhany s vysloveně romantickou rejstříkovou dispozicí. U některých nástrojů použil mechanismus Barkerovy páky – např. v kostele sv. Jana Křtitele v Šumperku (1867, II/19). Karl Neusser byl činný v městské samosprávě a hudebním životě Nového Jičína. Po 1. světové válce se jeho firma dostala v důsledku válečných půjček do existenčních potíží.
Hodnotné nástroje z dílny Neusserů dodnes najdeme v mnoha slezských a moravských obcích včetně Valašska a Hané. Největší nástroj postavil Johann Neusser v kostele sv. Petra a Pavla v Kelči (1845, II/21, okr. Vsetín) – dochovala se z něj však pouze skříň. Z menších dochovaných nástrojů uveďme nedávno restaurované jednomanuálové varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Veřovicích (1857, I/12, okr. Nový Jičín). Celkem postavil J. Neusser více než 40 nástrojů, žádný z nich není třímanuálový.
Největší a jediné třímanuálové varhany Karla Neussera stávaly v kostele Zvěstování Páně ve Šternberku (1898, III/43), byly však zničeny požárem v r. 1927. Dochované varhany v evangelickém kostele v Suchdolu nad Odrou (1905, II/18) postavil K. Neusser jako pneumatické a patří tedy do pozdního období činnosti této varhanářské rodiny. Celkem je K. Neusser autorem více než 130 varhan – díky továrnímu způsobu výroby tedy vyprodukoval násobně více nástrojů než jeho otec.
Ze středně velkých dodnes zachovalých dvoumanuálových varhan K. Neussera jmenujme nástroje v kostelích v Dětmarovicích (1871, II/18, okr. Karviná), Lipníku nad Bečvou (1890, II/17, okr. Přerov), Moravičanech (1885, II/17, okr. Šumperk), v Šumperku v kostele sv. Jana Křtitele (1897, II/22) nebo v Bělotíně (1905, II/18, okr. Přerov).
Valašské Meziříčí, Nanebevzetí P. Marie
(1894, II/27, dochována skříň)
Suchdol nad Odrou, evang. kostel
(1905, II/18)
Poděkování přispěvatelům:
Lukáš Dvořák,
Jan Fejgl,
Jiří Fuks,
Michal Hanuš,
Filip Harant,
Robert Hlavatý,
Marie Jakešová,
Jaroslav Kocůrek,
Kristýna Kosíková,
Markéta Kordasová,
Jiří Krátký,
Karel Martínek,
Martin Moudrý,
Marie Prokopovičová,
Jiří Stodůlka,
Štěpán Svoboda,
Petr Vacek,
Ondřej Valenta
a další