Johann Neusser byl plodným a ceněným varhanářem. Vyučil se u Fabiána Šebestiána Staudingera (1766-1839). V jeho nástrojích se postupně projevují moderní tendence – zvětšování tónového rozsahu (upuštění od krátké oktávy v pedálu) a větší počet hlubokých rejstříků v základní poloze. Jeho varhany mají vždy mechanickou trakuturu a zásuvkové vzdušnice.

Johannův syn Karl převzal po otci dílnu a od r. 1881 přešel na tovární výrobu. Jeho podnik vyráběl i harmonia a kostelní vybavení. Kuželkové vzdušnice začíná používat od r. 1877, od 90. let přechází na pneumatickou trakturu. Staví již varhany s vysloveně romantickou rejstříkovou dispozicí. Konstrukční a zvukový vývoj varhan rodiny Neusserů tak výstižně ilustruje změny, ke kterém došlo ve 2. pol. 19. století v celém našem varhanářství.

Hodnotné nástroje z dílny Neusserů dodnes najdeme v mnoha slezských a moravských obcích včetně Valašska a Hané. Dochované varhany v evangelickém kostele v Suchdolu nad Odrou (1905, II/18) postavil Karl Neusser jako pneumatické a patří tedy do pozdního období činnosti této varhanářské rodiny. Z menších dochovaných nástrojů uveďme nově restaurované jednomanuálové varhany Johanna Neussera v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Veřovicích (1857, I/12, okr. Nový Jičín). Největší třímanuálové varhany Karla Neussera, postavené pro kostel Zvěstování Páně ve Šternberku (1898, III/43), se bohužel nedochovaly (byly zničeny požárem v r. 1927). Z menších dodnes zachovalých dvoumanuálových varhan K. Neussera jmenujme nástroje v kostelích v Dětmarovicích (1871, II/18, okr. Karviná), Lipníku nad Bečvou (1890, II/16), Moravičanech (1885, II/17, okr. Šumperk), Šumperku (1897, II/22) nebo v Bělotíně (1905, II/18, okr. Přerov).